[ nová verze ]

« Červenec 2010 »
NePoÚtStČtSo
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031


7. červenec 2010, Středa
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 14. týden
Pro OP: Bl. Benedikta XI, papeže, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Petra Jiřího Frassatiho, terciáře, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

7. červenec 2010
Pro OP: Bl. Benedikta XI, papeže

Mikuláš Boccasini se narodil kolem roku 1240 v San Bartolo u Trevisa v rodině notáře. Studoval v Paříži a pak vyučoval v Bologni. Byl převorem v různých konventech, v letech 1282–1289 lombardským provinciálem a 1296 byl na generální kapitule ve Štrasburku zvolen magistrem řádu. V roce 1298 jej Bonifác VIII. jmenoval kardinálem. Boccasini byl jedním ze dvou kardinálů, kteří se otevřeně postavili proti násilí na papeži, když byl přepaden a zajat Francouzi. Na jejich intervenci jej útočníci propustili. Papež Bonifác VIII. krátce nato zemřel a následovalo velmi neklidné konkláve. 22. října 1303 byl papežem zvolen Boccasini a přijal jméno Benedikt XI. Snažil se především urovnat konflikt mezi papežstvím a francouzským králem, dosáhnout smíru mezi městy severní Itálie, pokoušel se přivést Srbsko k jednotě s Římem. Zemřel však už 6. července 1304 a jeho tělo bylo uloženo v klášterním kostele sv. Dominika v Perugii. Historikové se shodují, že byl s největší pravděpodobností otráven na příkaz francouzského krále. Beatifikoval jej 24. dubna 1736 Klement XII.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, a řídím své nohy k tvým přikázáním.

Žalm 118 (119), 57-64
VIII (Chét)

57 Pán je můj úděl. Takto jsem slíbil: *
      že tvoje slovo uchovám provždy.

58 Jen po tvé milosti ze srdce toužím, *
      smiluj se nade mnou dle svého slibu. –

59 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, *
      řídím své nohy k tvým přikázáním.

60 Chvatně se snažím a nechci váhat, *
      abych tvé předpisy zachovával. –

61 I když mě do léček lapají hříšní, *
      já na tvůj zákon nezapomínám.

62 V půlnoci vstávám, abych tě chválil *
      za tvoje spravedlivé soudy.

63 Jsem přítel všech, kdo mají tě v úctě, *
      všech, kdo dbají tvých nařízení.

64 Země je plna tvé milosti, Pane, *
      nauč mě tomu, cos ustanovil.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, a řídím své nohy k tvým přikázáním.

Ant. 2 Padá na mě strach a zděšení, Pane, slyš mě a vyslyš.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

I

2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,

3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.

4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.

5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.

6 Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."

8 Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.

9 Vyhledal bych si tam útulek †
       na ochranu před divokým vichrem, *

10     před bouřením jejich hrdel, Pane, –

    před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.

12 V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Padá na mě strach a zděšení, Pane, slyš mě a vyslyš.

Ant. 3 Já však budu k Pánu volat dál, Pán se smiluje a zachrání mne.

II

13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.

14 Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!

15 Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      16 Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
       Pán se smiluje a zachrání mne.

18 Večer, za jitra i v poledne *
       budu kvílet z hloubi svého srdce.

19 On mé naříkání vyslyší, *
       vysvobodí pokojně můj život.
    Neboť lučištníci blízko jsou, *
       z blízkosti už na mne dotírají.

20 Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

21 Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.

22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
       on tě zachová a nedopustí, *
       aby spravedlivý padl navždy. –

24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já však budu k Pánu volat dál, Pán se smiluje a zachrání mne.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55, 8-9
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše, ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho.


V. Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi?
R. Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat, co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie