[ nová verze ]
26. září 2028, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 25. týden Sv. Kosmy a Damiána, mučedníků, nezávazná památka Pro OP: Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, kněze, Vavřince Ruize, otce rodiny, bl. Alfonse Navaretty, kněze a druhů, japonských mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 26. září 2028 Pro OP: Sv. Dominika Ibaněze z Erquicia, kněze, Vavřince Ruize, otce rodiny, bl. Alfonse Navaretty, kněze a druhů, japonských mučedníků
Alfons Navarreta se narodil roku 1571 ve Španělsku. Vstoupil zde do řádu a přijal kněžské svěcení. V roce 1598 byl vyslán na
misie na Filipíny. V roce 1610 se vrátil do Evropy a 1611 odjel do Japonska, kde zastával oficium provinčního vikáře. V letech 1614
až 1643 probíhalo v Omuře a Nagasaki pronásledování křesťanů, při němž zahynulo 205 mučedníků. Bylo mezi nimi jedenáct
dominikánských kněží a sedm řeholníků z Evropy a osmnáct mužů a žen z Japonska, kteří také náleželi k řádu – novicové,
bratři spolupracovníci a terciáři, a dále šedesát tři členů bratrstva Posvátného růžence. Alfons dodával odvahu pronásledovaným
křesťanům, zastával se jich před králem a veřejně chodil v hábitu. Cestou do Omury, kde chtěl pomáhat křesťanům v nouzi, byl zajat
a uvězněn. Zemřel po krutém mučení 1. června 1617. V letech 1633–1637 podstoupilo v Nagasaki v Japonsku mučednickou
smrt 16 mučedníků, z nichž byla většina spojena s dominikánskou rodinou: devět kněží, dva bratři spolupracovníci a tři laici.
Mezi nimi byl i Vavřinec Ruiz, otec rodiny původem z Manily, který se tak stal prvomučedníkem církve na Filipínách.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Žalm 118 (119), 1-8
I (Alef)
Rozjímání o Božím zákoně
Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. (1 Jan 5, 3)
1 Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *
kdo žijí podle zákona Páně!
2 Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *
kdo celým srdcem ho vyhledávají, –
3 kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *
kráčejí stále po jeho cestách.
4 Sám jsi nám dal svá přikázání, *
abychom pilně a věrně jich dbali. –
5 Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *
abych se držel tvých ustanovení!
6 Jenom tak nepadnu v zahanbení, *
když tvých předpisů budu si hledět. –
7 Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *
vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.
8 Zásady tvoje chci zachovávat, *
jen ty mě nikdy neopouštěj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Šťastní, kdo žijí podle zákona Páně.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Žalm 12 (13)
Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha
Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. (Řím 15, 13)
2 Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *
Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?
3 Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †
jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *
Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit? –
4 Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *
Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!
5 Ať nesmí trýznitel se chlubit: "Už ho mám!" *
Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! –
6 Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †
Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *
Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Nad tvou pomocí mé srdce zaplesá.
Ant. 3
Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
Žalm 13 (14)
Pošetilost bezbožných
Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. (Řím 5, 20)
1 Říká si bláhový: „Není Boha!“ †
Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *
nikdo už není, kdo konal by dobro.
2 Pán hledí z nebes na lidské syny, *
zda je kdo moudrý a hledá Boha. –
3 Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
4 Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
kdo můj lid hltají jako kus chleba? *
Nemají v úctě jméno Páně; –
5 přesto se jednou roztřesou strachy: *
Bůh stojí při lidu spravedlivém!
6 Chudáku chcete záměry hatit, *
Pán je však jeho útočištěm.
7 Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *
Až Pán změní osud svého lidu,
zajásá Jákob, *
zaraduje se Izrael.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bůh dopustil, že všichni upadli do neposlušnosti, aby všem prokázal milosrdenství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jer 17, 7-8
Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin! Je jako strom, který
je zasazen u vod, který své kořeny vyhání k potoku; když přijde vedro, nestrachuje se, jeho
listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce.
V.
Pán neváhá a dobro dává lidem bez úhon.
R.
Šťasten je, kdo v tebe doufá, Pane zástupů.
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, tys poslal o deváté hodině svým apoštolům Utěšitele Ducha Svatého;
sešli také nám svého Ducha lásky, abychom ti před lidmi věrně vydávali svědectví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|