27. říjen 2027
Pro OP: Bl. Bartoloměje z Vicenzy, biskupa

Narodil se ve Vicenze kolem roku 1200, pocházel ze starobylého rodu da Breganze. Studoval v Padově a v Bologni vstoupil do řádu. Stal se putujícím kazatelem v Lombardsku a Romagni. Usmiřoval znepřátelené strany a obnovoval pokoj mezi lidmi. Později si jej papež zvolil za svého teologa a kazatele. Doprovázel Inocence IV. na Lyonský koncil. V roce 1246 jej Inocenc IV. jmenoval biskupem v Limassolu na Kypru, kde působil dva roky. Doprovázel svatého Ludvíka IX. na křížové výpravě do Svaté země. 18. ledna 1256 jej papež jmenoval biskupem ve Vicenze. Pro svou věrnost papeži byl císařem Friedrichem poslán do vyhnanství. Po návratu do Vicenzy dal vybudovat klášter dominikánů s kostelem Trnové koruny. Horlivě evangelizoval jak slovem kázaným, tak i psaným. Zemřel po 20. říjnu 1270 ve Vicenze a byl pohřben v klášterním kostele sv. Koruny. Jeho kult potvrdil 11. září 1793 Pius VI.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, a řídím své nohy k tvým přikázáním.

Žalm 118 (119), 57-64
VIII (Chét)

⁵⁷ Pán je můj úděl. Takto jsem slíbil: *
že tvoje slovo uchovám provždy.
⁵⁸ Jen po tvé milosti ze srdce toužím, *
smiluj se nade mnou dle svého slibu. –

⁵⁹ Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, *
řídím své nohy k tvým přikázáním.
⁶⁰ Chvatně se snažím a nechci váhat, *
abych tvé předpisy zachovával. –

⁶¹ I když mě do léček lapají hříšní, *
já na tvůj zákon nezapomínám.
⁶² V půlnoci vstávám, abych tě chválil *
za tvoje spravedlivé soudy.

⁶³ Jsem přítel všech, kdo mají tě v úctě, *
všech, kdo dbají tvých nařízení.
⁶⁴ Země je plna tvé milosti, Pane, *
nauč mě tomu, cos ustanovil.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, a řídím své nohy k tvým přikázáním.

Ant. 2 Padá na mě strach a zděšení, Pane, slyš mě a vyslyš.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

² Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,
³ slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.
⁴ Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.
⁵ Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.
⁶ Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

⁷ Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."
⁸ Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.
⁹ Vyhledal bych si tam útulek †
       na ochranu před divokým vichrem, *
¹⁰     před bouřením jejich hrdel, Pane, –

    před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
¹¹ Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.
¹² V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Padá na mě strach a zděšení, Pane, slyš mě a vyslyš.

Ant. 3 Já však budu k Pánu volat dál, Pán se smiluje a zachrání mne.

II
¹³ Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.
¹⁴ Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!
¹⁵ Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      ¹⁶ Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!
¹⁷ Já však budu k Pánu volat dál, *
       Pán se smiluje a zachrání mne.
¹⁸ Večer, za jitra i v poledne *
       budu kvílet z hloubi svého srdce.
¹⁹ On mé naříkání vyslyší, *
       vysvobodí pokojně můj život.
    Neboť lučištníci blízko jsou, *
       z blízkosti už na mne dotírají.

²⁰ Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

²¹ Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
²² Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

²³ Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –

²⁴ Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já však budu k Pánu volat dál, Pán se smiluje a zachrání mne.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 1, 16-17a

Přikázal jsem vašim soudcům toto: "Vyslýchejte své soukmenovce a spravedlivě suďte každého, soukmenovce i přistěhovalce. Na soudu buďte nestranní! Vyslýchejte malého i velkého, nikoho se nebojte, neboť soud je záležitostí Boží!"

V. Pán je spravedlivý, rád má spravedlivé skutky.
R. Zbožní spatří jeho tvář.

Modleme se:

Bože, náš nebeský Otče, tys poslal slíbeného Ducha Svatého, aby sjednotil lidstvo rozdělené hříchem; pomáhej nám, když chceme plnit tvou vůli a usilovat o dosažení jednoty a pokoje. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

27. říjen 2027Pro OP: Bl. Bartoloměje z Vicenzy, biskupa

27. říjen 2027
Pro OP: Bl. Bartoloměje z Vicenzy, biskupa