[ nová verze ]
12. květen 2026, Úterý
2. týden žaltáře
Doba velikonoční, 6. týden Sv. Nerea a Achillea, mučedníků, nezávazná památka Sv. Pankráce, mučedníka, nezávazná památka Výročí posvěcení katedrály sv. Víta, nezávazná památka Pro OP: Bl. Jany Portugalské, panny, mnišky, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. květen 2026 Pro OP: Bl. Jany Portugalské, panny, mnišky
Narodila se v Lisabonu 16. února 1452 jako nejstarší z dětí portugalského
krále Alfonsa V. a Alžběty z Coimbry. Od dětství se kalkulovalo s možným politickým sňatkem. V šestnácti
letech požádala otce o svolení vstoupit do kláštera, otec však její žádost odmítl. Během válečné výpravy proti Maurům spravovala
království jako regentka. Po návratu krále se jí rozhodnutí pro řeholní život přece jen podařilo prosadit. 25. ledna 1475 vstoupila
k dominikánským mniškám v Aveiru. Klášter však patřil mezi nejchudší, nejpřísnější a nejhorlivější. To se králi nelíbilo.
Nutil Janu, aby odešla, a vyhrožoval sestrám různými postihy. Pro zachování dobrých vztahů s královským dvorem vystoupila
Jana z noviciátu, složila pouze soukromé sliby a v klášteře jen bydlela. Slavné sliby směla složit až v roce 1485. Konala přísné
kající skutky a vynikala heroickou pokorou. Před smrtí těžce onemocněla. Všechno obětovala za obrácení hříšníků a za záchranu
křesťanských otroků v Africe. Zemřela v Aveiru 12. května 1490 a byla pohřbena v klášterním kostele. Její kult potvrdil 31. prosince
1692 Inocenc XII.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Nadešlo devět hodin již,
kdy Kristus na sebe vzal kříž:
Myšlenek nízkých zanechme
a v modlitbách jej vzývejme.
Kdo Krista srdcem přijímá,
své smysly chrání od zlého,
jej vede snaha upřímná
o lásku Ducha Svatého.
Toť hodina, kdy kletba vin
se rozplynula jako dým
a nám všem z přízně Kristovy
nadešlo blahé období.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.
Žalm 118 (119), 49-56
VII (Zajin)
49 Vzpomeň si na slovo k sluhovi svému, *
kterým jsi ve mně naději vzbudil!
50 To je má stálá útěcha v bídě, *
že tvůj výrok mi daruje život! –
51 Pyšní jen výsměch pro mne mají, *
já se však nespustím zákona tvého.
52 Tvých dávných úradků pamětliv, Pane, *
nacházím v nich své potěšení. –
53 Rozhořčuji se nad bezbožníky, *
kteří tvůj zákon neuznávají.
54 Příkazy tvé se staly mou písní *
v domě, kde přebývám jen jako poutník. –
55 Za noci vzývám tvé jméno, Pane, *
poslušen jsem tvých přikázání.
56 To je můj náležitý úděl: *
abych vždy plnil tvá ustanovení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 52 (53)
Pošetilost bezbožných
Všichni jsou hříšníky a nedostává se jim Boží slávy. (Řím 3, 23)
1 Blázen si říká: „Není Boha!" †
2 Zkažení jsou a hnusně si vedou, *
nikdo už není, kdo konal by dobro.
3 Bůh z nebes hledí na lidské syny, *
zda je kdo moudrý a hledá Boha. –
4 Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
5 Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
kdo můj lid hltají jako kus chleba, *
k Pánu se nikdy neobracejí? –
6 Třesou se strachy, kde není proč bát se: †
rozmetá Bůh plány bezbožníků, *
upadnou v hanbu, sám Bůh je svrhne.
7 Přijď ze Siónu Izraeli spása! *
Až Pán změní osud svého lidu,
zajásá Jákob, *
zaraduje se Izrael.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 53 (54), 3-6. 8-9
Prosba o pomoc
Prorok se modlí, aby ve jménu Páně byl vysvobozen od zloby nepřátel. (Kassiodorus)
3 Bože, pro své jméno mě zachraň, *
svou mocí zjednej mi právo!
4 Bože, vyslyš modlitbu moji, *
popřej sluchu mým slovům! –
5 Neboť povstali proti mně zpupní, †
vzpurní mi o život ukládají, *
na Boha neberou ohled. –
6 A ejhle, Bůh je mým pomocníkem, *
Pán mi zachoval život.
7 Pohromou stihni mé odpůrce, Pane, *
pro svoji věrnost je zahlaď.
8 Radostně vzdám ti oběť a chválu *
pro tvé jméno tak dobré.
9 Vždyť Pán mě vyprostil z každé mé tísně, *
k odpůrcům pohlížím svrchu. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Sk 4, 11-12
Ježíš je ten kámen, který stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kámen nárožní. A v nikom jiném
není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.
V.
Pán vpravdě vstal z mrtvých, aleluja.
R.
A zjevil se Šimonovi, aleluja.
Modleme se:
Bože, tys obnovil svůj lid, abychom se mohli znovu radovat, že jsme tvými syny;
dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá, abychom s pevnou nadějí očekávali slávu
vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|