[ nová verze ]
17. září 2022, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 24. týden Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. září 2022 Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků
Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem,
ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského
biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných
musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve
hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího
návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni
jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní
Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie
v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal
knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům
a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval
pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza,
organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním
a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat.
Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně;
u nás se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, že jsem si zvolil tvá přikázání.
Žalm 118 (119), 169-176
XXII (Tau)
169 Kéž k tobě dojde mé volání, Pane, *
pouč mě podle svého slova!
170 Kéž k tobě dospěje má prosba, *
vysvoboď mě podle svých slibů! –
171 Rty mé ať hýří chvalozpěvem, *
žes mi dal poznat tvá ustanovení!
172 Jazyk ať zpívá chválu tvých slibů, *
neboť tvé příkazy všechny jsou správné. –
173 Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, *
že jsem si zvolil tvá přikázání!
174 Dychtím po tvojí pomoci, Pane, *
pro mne tvůj zákon je potěšením. –
175 Oživ mou duši, ať může tě chválit, *
kéž mě v tom sílí tvá rozhodnutí!
176 Bloudím jako ta ztracená ovce, †
sám hledej svého služebníka, *
pamětliv byl jsem tvých přikázání.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Kéž se tvá ruka k mé pomoci vztáhne, že jsem si zvolil tvá přikázání.
Ant. 2
Tvůj božský stolec trvá do věčnosti.
Žalm 44 (45)
Svatba krále
Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25, 6)
I
2 Srdce mi kypí radostnými slovy, †
svou píseň nyní králi zazpívám, *
můj jazyk - rydlo rychlopísaře. –
3 Jsi ze všech lidských synů nejkrásnější, †
spanilost se ti po rtech rozlévá, *
Pán proto požehnal ti na věky.
4 Opásej mečem, hrdino, svá bedra, *
ve vznešenosti své a nádheře
5 do boje vyjeď za věrnost a právo, *
ať koná divy tvoje pravice!
6 Máš ostré šípy, národy se skloní, *
odpůrci krále klesnou na mysli. –
7 Tvůj božský stolec trvá do věčnosti, *
žezlo tvé vlády – žezlo nestranné.
8 Miluješ právo, nenávidíš křivdu, †
a proto pomazal tě Pán, tvůj Bůh, *
olejem radosti jak žádného. –
9 Tvá roucha voní aloí a myrhou, *
ze síní slonových ti harfy zní.
10 Královská dcera v ústrety ti kráčí, †
královna stojí po tvé pravici, *
ofirským zlatem skvěle zdobená.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Tvůj božský stolec trvá do věčnosti.
Ant. 3
Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.
II
11 Slyš, dcero, pohleď sem a nakloň ucho, *
zapomeň na svůj lid a otcův dům!
12 Král s dychtivostí touží po tvé kráse, *
neboť je pán tvůj, ty se před ním skloň!
13 I tyrský lid ti přináší své dary, *
o přízeň tvou se derou velmoži. –
14 Královská dcera vchází v plné kráse, *
perlami, zlatem šat má protkaný.
15 Ve třpytném rouchu před krále ji vedou, *
panny její za ní kráčejí.
16 S radostným jásotem ji přivádějí *
a dovnitř v králův palác vcházejí. –
17 Místo svých otců budeš teď mít syny *
a učiníš je v zemi knížaty.
18 Tvé jméno vštípit chci všem pokolením, *
ať na věky tě slaví národy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dan 6, 27b-28a
Náš Bůh je Bůh živý a zůstává navěky, jeho království nebude zničeno, jeho moc nemá
konec. Zachraňuje a vysvobozuje, činí znamení a divy na nebi i na zemi.
V.
Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha.
R.
Jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!
Modleme se:
Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, shlédni na nás, své služebníky, a sešli nám svého
Svatého Ducha, aby nás chránil v každém nebezpečí a naučil nás radostně chválit tvou dobrotu. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|