4. únor 2022
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542–1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu Církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, Pane.

Žalm 118 (119), 161-168
XXI (Sin)

¹⁶¹ Pro nic mě knížata pronásledují, *
v srdci mám bázeň jen před tvými slovy.
¹⁶² Z výroku tvého se raduji stejně, *
jak ten, kdo získal bohatou kořist. –

¹⁶³ Ke lži mám nenávist, oškliví se mi, *
zato však miluji tvůj zákon.
¹⁶⁴ Sedmkrát za den ti chvály zpívám *
za tvoje spravedlivé soudy. –

¹⁶⁵ S těmi, kdo milují tvůj zákon, *
hojný je pokoj, jsou bezpečni před zlem.
¹⁶⁶ S nadějí čekám, Pane, tvou pomoc, *
bedlivě plním tvá přikázání. –

¹⁶⁷ Má duše střeží tvá ustanovení *
a já je miluji z celého srdce.
¹⁶⁸ Dbám na tvé předpisy, nařízení, *
všechny mé cesty jsou před tebou zjevné.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, Pane.

Ant. 2 Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.

Žalm 132 (133)
Bratrská svornost

Milujte se navzájem, protože láska je z Boha. (1 Jan 4, 7)

¹ Hle, jak je dobré a jak útěšné, *
      bratři když pobývají pospolu!
² Je to jak vzácný olej na hlavě, †
      tekoucí na vous, na vous Áronův, *
      který mu padá na lem jeho rouch.
³ Je to jak hojná rosa hermonská, *
      kanoucí na siónský pahorek:
   tam uštědřuje požehnání Pán *
      a život uděluje navěky.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.

Ant. 3 Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, tys má jistá pomoc.

Žalm 139 (140), 2-9. 13-14
Tys mé útočiště

Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. (Mt 26, 45)

² Osvoboď mě, Pane, od člověka zlého, *
      chraň mě před násilníkem!
³ Před těmi, kdo v srdci zamýšlejí zlobu, *
      denně rozněcují svár.
⁴ Nabroušeny mají jazyky jak hadi, *
      v jejich ústech zmijí jed. –

⁵ Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, †
      chraň mě před násilníkem, *
      před těmi, kdo chtějí podrazit mi nohy!
⁶ Pyšní potají mi nastražují léčky, †
      zlí mi nastavují síť, *
      pasti podle cesty pod nohy mi kladou. –

⁷ Denně říkám Pánu: Jenom ty jsi Bůh můj! *
      Pane, slyš mé žaloby!
⁸ Pane, tys můj vladař a má jistá pomoc, *
      v boji jsi mé hlavy štít.
⁹ Nepovoluj, Pane, tužbám bezbožníka, *
      jeho úmysly mu zmař! –
     ¹⁰ [Ať netyčí hlavu, kdo mě obkličují! *
         Zloba jejich rtů ať postihne je samy!
     ¹¹ Pán ať žhavé uhlí na hlavu jim chrlí, *
         uvrhne je do jam, z kterých nepovstanou!
     ¹² Žádný tlučhuba ať v zemi neobstojí, *
         náhlé neštěstí ať násilníka stihne!]

¹³ Poznal jsem, že Pán se staví za chudáka, *
hájí právo ubohých.
¹⁴ Tvoje jméno chválí jenom spravedliví, *
před tvou tváří dlí, jen kdo jsou poctiví.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, tys má jistá pomoc.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12, 17a. 19b-20b. 21

Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Stojí totiž v Písmu: Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán. Ale spíše naopak: Když tvůj nepřítel má hlad, dej mu najíst, když má žízeň, dej mu napít. Nedopusť, aby tě zlo přemohlo, ale přemáhej zlo dobrem.

V. Však láska Páně do věků.
R. Je dobrotivý k těm, kdo jeho smlouvu ctí.

Modleme se:

Pane Ježíši Kriste, připomínáme si den a hodinu, kdys byl za spásu světa veden na smrt na kříži, a obracíme se k tobě s prosbou: dej, ať u tebe vždycky nácházíme odpuštění toho, co nás tíží, a stále nás chraň, abychom se nepoddávali zlému. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2022Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice

4. únor 2022
Pro OP: Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice