[ nová verze ]
9. březen 2020, Pondělí
2. týden žaltáře
Doba postní, 2. týden Sv. Františky Římské, řeholnice, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. březen 2020 Sv. Františky Římské, řeholnice
Narodila se v Římě roku 1384 a pocházela
z patricijské rodiny de Buscis. Už jako mladé děvče toužila po řeholním životě, ale na přání rodičů se provdala za Lorenza de’Ponziani. Měla tři děti, z nichž dvě v útlém věku zemřely.
S láskou pečovala o domácnost a v těžkých dobách, které tehdy Řím prožíval, dávala příklad krajní obětavosti a statečnosti. Podporovala chudé, nemocné a opuštěné, a za tím účelem také založila ženské řeholní společenství na způsob III. řádu sv. Benedikta (1425). Když ovdověla (1436), přestěhovala se do tohoto kláštera a stala se v něm představenou. Tam také zemřela 9. III. 1440 a byla pohřbena
v kostele Santa Maria Nuova nad zříceninami starořímského fóra. Za svatou byla prohlášena v roce 1608.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Kdo z víry v Boha žijeme,
s nadějí k věčnu spějeme,
z milosti lásky nejčistší
vzdávejme chválu Ježíši.
Když v devět hodin vedli ho
na smrt, Beránka tichého,
tu s křížem na svých ramenou
nalezl ovci ztracenou.
Proto jej prosme zkroušeni,
z otroctví vysvobozeni,
ať dluhopis náš zničí včas,
nežli z pout světa vezme nás.
Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Nadešly nám postní dny, abychom konali pokání za hříchy a došli spásy.
Žalm 118 (119), 41-48
VI (Vau)
41 Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky, *
pomoz mi podle svého slibu,
42 abych dal odpověď těm, kdo mě tupí; *
s nadějí spoléhám na tvá slova. –
43 Neodnímej mi slovo pravdy, *
neboť doufám v tvá rozhodnutí.
44 Tvého zákona budu se držet, *
ve všem a vždycky a na věčné časy. –
45 Po cestě volně budu si kráčet, *
protože dbám tvých nařízení.
46 Před králi zjevím tvá přikázání *
bez bázně, že se mi dostane hany. –
47 Z příkazů tvých se radovat budu, *
protože k nim se upínám s láskou,
48 ruce k tvým příkazům vztahovat budu, *
rozjímat o tvých ustanoveních.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)
I
2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
a vyslyšel moje volání.
3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
mé nohy na skálu postavil, *
mým krokům opět jistotu dal.
4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
v důvěře skloní se před Pánem. –
5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
jenž nedruží se ke zpupným *
a k těm, kdo upadli v lež a blud.
6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
i záměry, které s námi máš; *
kdo by se tobě vyrovnal!
Kdybych měl o nich vyprávět, *
víc je jich, než se spočítat dá. –
7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
smírné a zápalné oběti nechceš, *
avšak mně jsi otevřel sluch.
8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
Ve svitku pro mne je příkaz psán.
9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
tvůj zákon v hloubi srdce mám.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
II
10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.
11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
Ani tvou čestnost a laskavost *
před velkou obcí nesmlčím. –
12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!
13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
mé hříchy na mne dopadly, *
že ani vzhlédnout si netroufám.
Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
ztratil jsem veškerou odvahu. –
14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc!
15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať se stydí a zalezou všichni, *
kdo se z mých pohrom radují!
16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]
17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají!
Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
kdo k tobě volají o pomoc!
18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
neotálej už, Bože můj!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Nadešly nám postní dny, abychom konali pokání za hříchy a došli spásy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mdr 11, 23-24b
Pane, ty máš slitování se vším, protože můžeš všechno, a jsi shovívavý k hříchům lidí,
aby dělali pokání. Vždyť ty miluješ všechno, co je, a nic si neošklivíš z toho, cos udělal.
V.
Stvoř ve mně čisté srdce, Pane.
R.
Nového, stálého ducha mi dej.
Modleme se:
Bože, ty chceš, abychom se cvičili v kázni a sebeovládání, a tak byli schopnější
plnit tvou vůli; pomáhej nám, ať se varujeme hříchů a ochotně konáme, co nám ukládá
tvá láska. Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|