15. listopad 2019
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentaise (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele Církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, Pane.

Žalm 118 (119), 161-168
XXI (Sin)

¹⁶¹ Pro nic mě knížata pronásledují, *
v srdci mám bázeň jen před tvými slovy.
¹⁶² Z výroku tvého se raduji stejně, *
jak ten, kdo získal bohatou kořist. –

¹⁶³ Ke lži mám nenávist, oškliví se mi, *
zato však miluji tvůj zákon.
¹⁶⁴ Sedmkrát za den ti chvály zpívám *
za tvoje spravedlivé soudy. –

¹⁶⁵ S těmi, kdo milují tvůj zákon, *
hojný je pokoj, jsou bezpečni před zlem.
¹⁶⁶ S nadějí čekám, Pane, tvou pomoc, *
bedlivě plním tvá přikázání. –

¹⁶⁷ Má duše střeží tvá ustanovení *
a já je miluji z celého srdce.
¹⁶⁸ Dbám na tvé předpisy, nařízení, *
všechny mé cesty jsou před tebou zjevné.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon, Pane.

Ant. 2 Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.

Žalm 132 (133)
Bratrská svornost

Milujte se navzájem, protože láska je z Boha. (1 Jan 4, 7)

¹ Hle, jak je dobré a jak útěšné, *
      bratři když pobývají pospolu!
² Je to jak vzácný olej na hlavě, †
      tekoucí na vous, na vous Áronův, *
      který mu padá na lem jeho rouch.
³ Je to jak hojná rosa hermonská, *
      kanoucí na siónský pahorek:
   tam uštědřuje požehnání Pán *
      a život uděluje navěky.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši.

Ant. 3 Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, tys má jistá pomoc.

Žalm 139 (140), 2-9. 13-14
Tys mé útočiště

Syn člověka bude vydán do rukou hříšníků. (Mt 26, 45)

² Osvoboď mě, Pane, od člověka zlého, *
      chraň mě před násilníkem!
³ Před těmi, kdo v srdci zamýšlejí zlobu, *
      denně rozněcují svár.
⁴ Nabroušeny mají jazyky jak hadi, *
      v jejich ústech zmijí jed. –

⁵ Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, †
      chraň mě před násilníkem, *
      před těmi, kdo chtějí podrazit mi nohy!
⁶ Pyšní potají mi nastražují léčky, †
      zlí mi nastavují síť, *
      pasti podle cesty pod nohy mi kladou. –

⁷ Denně říkám Pánu: Jenom ty jsi Bůh můj! *
      Pane, slyš mé žaloby!
⁸ Pane, tys můj vladař a má jistá pomoc, *
      v boji jsi mé hlavy štít.
⁹ Nepovoluj, Pane, tužbám bezbožníka, *
      jeho úmysly mu zmař! –
     ¹⁰ [Ať netyčí hlavu, kdo mě obkličují! *
         Zloba jejich rtů ať postihne je samy!
     ¹¹ Pán ať žhavé uhlí na hlavu jim chrlí, *
         uvrhne je do jam, z kterých nepovstanou!
     ¹² Žádný tlučhuba ať v zemi neobstojí, *
         náhlé neštěstí ať násilníka stihne!]

¹³ Poznal jsem, že Pán se staví za chudáka, *
hájí právo ubohých.
¹⁴ Tvoje jméno chválí jenom spravedliví, *
před tvou tváří dlí, jen kdo jsou poctiví.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vytrhni mě, Pane, z ruky bezbožného, tys má jistá pomoc.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 8, 2–4

Zamiloval jsem si moudrost a od svého mládí jsem ji vyhledával. Zatoužil jsem přivést si ji jako nevěstu a stal jsem se milovníkem její krásy. Slávu urozenosti jí dodává společenství s Bohem; sám Vládce všeho si ji zamiloval. Je zasvěcena do Božího vědění a řídí volbu jeho skutků.

V. Jeho jazyk rozjímal o tvé spravedlnosti.
R. Celý den tě velebil, Pane.

Modleme se:

Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2019Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

15. listopad 2019
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve