15. listopad 2018
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentaise (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele Církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.

Žalm 118 (119), 153-160
XX (Réš)

¹⁵³ Hleď na mou tíseň a vysvoboď mě, *
že na tvůj zákon jsem nezapomněl.
¹⁵⁴ Mé pře se ujmi a z bídy mě vykup *
dle svého výroku život mi uděl. –

¹⁵⁵ Daleko k záchraně mívají hříšní, *
neboť k tvým příkazům neberou ohled.
¹⁵⁶ Hojné je, Pane, tvé slitování, *
podle svých úradků daruj mi život. –

¹⁵⁷ Pronásledují a souží mě mnozí, *
já od tvých předpisů neupouštím.
¹⁵⁸ S odporem pohlížím na věrolomné, *
protože nedbají na tvoje slova. –

¹⁵⁹ Hle, jak mám v lásce tvá přikázání, *
Pane, v své milosti daruj mi život!
¹⁶⁰ Podstatou tvého slova je stálost, *
každý tvůj pravdivý soud je věčný.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán.

Ant. 2 Pán ať požehná ti ze Siónu, abys viděl vzkvétat Jeruzalém po všechny dny svého života.

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného

„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své Církve. (Arnobius)

¹ Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *
a kdo kráčíš jeho cestami! –

² Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *
      blažen budeš, půjde s tebou zdar.
³ Manželka tvá jako vinná réva *
      ponese v tvém domě ovoce,
   děti tvé jak letorosty oliv *
      stůl ti budou kruhem ovíjet. –

⁴ Takto bude požehnáno muži, *
      který Pána v pravé bázni ctí.
⁵ Pán ať požehná ti ze Siónu, †
      abys viděl vzkvétat Jeruzalém *
      po všechny dny svého života.
⁶ Abys viděl i svých synů syny. *
      Pokoj budiž nad Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán ať požehná ti ze Siónu, abys viděl vzkvétat Jeruzalém po všechny dny svého života.

Ant. 3 Pro tebe pokořil Bůh tvé nepřátele.

Žalm 128 (129)
Obnovená důvěra souženého lidu

Církev mluví o tom, co trpělivě snáší. (Sv. Augustin)

¹ Zle mě sužovali od mládí, *
      – tak ať řekne Izrael –
² zle mě sužovali od mládí, *
      ale nezdolali mě!
³ Oráči má záda orali, *
      táhli brázdy předlouhé.
⁴ Avšak spravedlivý Pán, můj Bůh, *
      lana hříšných zpřetínal. –

⁵ Ať se zahanbí a ustoupí *
      všichni, kteří nenávidí Sión!
⁶ Ať jsou jako tráva na střechách, *
      uschlá, ještě než ji vytrhají!
⁷ Nenaplní ani žencům hrst, *
      ani náruč těm, kdo vážou snopy.

⁸ Neřeknou jim ti, co kolem jdou: †
„Požehnání Páně budiž s vámi!" *
„Jménem Páně žehnáme vám v práci!“

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pro tebe pokořil Bůh tvé nepřátele.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 8, 2–4

Zamiloval jsem si moudrost a od svého mládí jsem ji vyhledával. Zatoužil jsem přivést si ji jako nevěstu a stal jsem se milovníkem její krásy. Slávu urozenosti jí dodává společenství s Bohem; sám Vládce všeho si ji zamiloval. Je zasvěcena do Božího vědění a řídí volbu jeho skutků.

V. Jeho jazyk rozjímal o tvé spravedlnosti.
R. Celý den tě velebil, Pane.

Modleme se:

Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2018Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

15. listopad 2018
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve