[ nová verze ]

« Říjen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


4. říjen 2018, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Sv. Františka z Assisi, památka
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2018
Sv. Františka z Assisi


Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu" (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.


ŽALTÁŘ

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Žalm 118 (119), 65-72
IX (Tét)

65 Dobře jsi činil sluhovi svému, *
      právě tak, Pane, jak jsi to řekl.

66 Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
      neboť tvým příkazům důvěřuji. –

67 Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
      nyní tvých předpisů věrně se držím.

68 Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
      vyuč mě ve svých ustanoveních. –

69 Pyšní mě prolhaně obviňují, *
      já jen tvých soudů si upřímně hledím.

70 Srdce jak v tuku jim otupělo, *
      já jen z tvých zákonů vroucně se těším. –

71 Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
      abych se učil tvým přikázáním.

72 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
      nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo

Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

2 Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
      tísní mě bojovník den co den,

3 den co den po mně odpůrci šlapou; *
      mnoho je těch, kdo proti mně brojí. –

4 Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
      na Boha, jehož sliby tak chválím,

5 v Boha doufám a obavy nemám. *
      Co člověk z masa proti mně zmůže?

6 Celý den na mne se umlouvají, *
      snovají záměry proti mně.

7 Čekají, číhají na mou zkázu, †
      bedlivě sledují moje stopy, *
      neboť mi o život ukládají. –

      8 Měli by ujít za zločin trestu? *
        Sraz ve svém hněvu pohany k zemi!

9 Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
       slzy mé všechny sis do měchu slil. *
       Že bys je neměl zapsány v knize? –

10 Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
        kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
        vždyť přece vím, že se mnou je Bůh! –

11 V Boha, jehož sliby tak chválím, *
        v Pána, jehož sliby tak chválím,

12 v Boha doufám a obavy nemám. *
        Co člověk z masa proti mně zmůže? –

13 Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
        rád ti přinesu děkovnou oběť

14 za to, žes duši mou uchránil smrti, †
        mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
        před Boží tváří ve světle živých.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení

Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

2 Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
      neboť se k tobě utíkám!
   V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
      až pohroma se přežene.
3 O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
      k Bohu, jenž pro mne činí vše: –

4 ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
      mé úkladníky zahanbí!
   Svou milostí a věrností *
      on zachraňuje život můj.
5 Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
      co dravě lidi hltají.
   Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
      a jejich jazyk ostrý meč. –

6 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
      po celé zemi slávu svou! –

7 Oni mým nohám nastražili léčky, *
      oni mou duši sklíčili,
   přede mnou přímo kopali mi jámu, *
      až do ní sami upadli. –

8 Je odhodláno moje srdce, Pane, †
      je odhodláno srdce mé, *
      zpívat ti chci a v struny hrát.
9 Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
       Já jitřenku teď probudím.
10 Slavit tě budu před národy, Pane, *
       chválit tě mezi pohany.
11 Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
       a věrnost tvá až do oblak. –

12 Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
       po celé zemi slávu svou!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 13-14
Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: "Miluj svého bližního jako sebe."


V. Po cestě tvých předpisů budu kráčet.
R. Když mi tak široce otvíráš srdce.

Modleme se:

Bože, tys seslal na apoštoly, shromážděné k modlitbě, svého Svatého Ducha; vyslyš naše pokorné prosby a učiň i nás jeho trvalým příbytkem. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie