15. listopad 2017
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

Narodil se kolem roku 1190 v Lauingenu v bavorském Švábsku jako syn hraběte z Bollstädtu. Studoval v Padově filosofii a pravděpodobně medicínu. V roce 1223, ovlivněn kázáním blahoslaveného Jordána, vstoupil do řádu sv. Dominika. Do německé provincie se vrátil jako lektor teologie a vyučoval pak v mnoha německých klášterech. V roce 1245 byl promován na magistra teologie a převzal katedru teologie na pařížské univerzitě. Jeho nejznámějšími žáky byli svatý Tomáš Akvinský, Petr z Tarentaise (blahoslavený Inocenc V.) a blahoslavený Ambrož Sansedoni. V roce 1254 byl zvolen německým provinciálem. Vzdal se tedy své profesorské činnosti a vydal se na cesty. Od roku 1257 se mohl znovu věnovat vyučování. 5. ledna 1260 jej papež jmenoval biskupem v Regensburku. Albert začal s reformou diecéze – osobně ji vizitoval, kázal, konal bohoslužby, seznamoval se se stavem jednotlivých farností, klášterů a jiných institucí. Setkal se však s velkým nepochopením. V roce 1262 rezignoval, ale papež si jej ponechal u svého dvora. V roce 1263 jmenoval papež Alberta kazatelem křížové výpravy v Německu a Čechách. Po papežově smrti v roce 1264 se Albert uchýlil do konventu ve Würzburku, kde dokončil celou řadu svých knih. V roce 1270 jej magistr řádu poslal do Kolína, kde pak žil až do své smrti. Zemřel 15. listopadu 1280 a byl pohřben v kolínském dominikánském kostele pod hlavním oltářem. Hned po své smrti byl lidmi uctíván jako světec. Beatifikoval jej v roce 1622 Řehoř XV. V roce 1798 byly jeho ostatky přeneseny do kostela sv. Ondřeje v Kolíně. 16. prosince 1931 jej bl. Pius XI. kanonizoval a prohlásil za učitele Církve, v roce 1941 jej Pius XII. jmenoval patronem přírodních věd.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Žalm 118 (119), 145-152
XIX (Kóf)

¹⁴⁵ Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
¹⁴⁶ Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit. –

¹⁴⁷ S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
¹⁴⁸ Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí. –

¹⁴⁹ Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
¹⁵⁰ Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému. –

¹⁵¹ Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
¹⁵² Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.

Žalm 93 (94)
Pán mstitel spravedlivých

Pán to všechno přísně trestá: Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1 Sol 4, 6. 7)

¹ Bože odplaty, můj Pane, *
Bože pomsty, zaskvěj se!
² Povstaň ty, jenž soudíš zemi, *
pyšným jejich skutky splať! –

³ Jak se hříšní dlouho, Pane, *
jak se dlouho budou smát?
⁴ Tlachají a mluví zpupně, *
chvástají se, zločinci! –

⁵ Po tvém lidu, Pane, šlapou, *
      tisknou tvoje dědictví!
⁶ Poutníky a vdovy rdousí, *
      zabíjejí sirotky!
⁷ Říkají: Pán toho nedbá, *
      nevidí Bůh Jákobův. –

⁸ Pozor, pošetilci v lidu! *
      Hlupáci, kdy zmoudříte?
⁹ Neslyší, kdo ucho vsadil, *
      nevidí, kdo stvořil zrak?
¹⁰ Neztrestá, kdo vodí rody, *
      lidem dává poznání?
¹¹ Pán zná myšlenky všech lidí, *
      že jsou van a nicota.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.

Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.

¹² Šťasten, koho učíš, Pane, *
       vedeš ve svém zákoně!
¹³ Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *
       až vykopou hříšným past.
¹⁴ Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *
       neopustí dědictví.
¹⁵ Spravedliví dojdou práva, *
       šťastných konců poctiví. –

¹⁶ Kdo však postaví se za mne *
       proti těm, kdo pášou zlo,
    kdo se zastane mé věci, *
       před zločinným násilím?
¹⁷ Nebýt Pán mým pomocníkem, *
       padl jsem v kraj mlčení.
¹⁸ Dřív než pomyslím, že klesám, *
       už mě, Pane, podpíráš!
¹⁹ Když se v srdci množí úzkost, *
       útěchou mě vzpružuješ. –

²⁰ Je tvým spojencem soud zkázy, *
       který křivdí bezprávně?
²¹ Zničit chtějí spravedlivé, *
       odsoudit krev nevinnou!
²² Avšak pro mne Pán je hradem, *
       skálou spásy mé je Bůh.
²³ On je ztrestá za úskoky, †
       v jejich zlobě zahubí, *
       zahubí je Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 8, 2–4

Zamiloval jsem si moudrost a od svého mládí jsem ji vyhledával. Zatoužil jsem přivést si ji jako nevěstu a stal jsem se milovníkem její krásy. Slávu urozenosti jí dodává společenství s Bohem; sám Vládce všeho si ji zamiloval. Je zasvěcena do Božího vědění a řídí volbu jeho skutků.

V. Jeho jazyk rozjímal o tvé spravedlnosti.
R. Celý den tě velebil, Pane.

Modleme se:

Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, prosíme, ať jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. listopad 2017Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve

15. listopad 2017
Pro OP: Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele Církve