5. květen 2015
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

Narodil se ve Valencii 23. ledna 1350. Otec byl městský úředník a rodina předpokládala, že Vincenc bude v této tradici pokračovat. Vincenc však v roce 1367 vstoupil do řádu. Po studiích ve Valencii, Leridě, Barceloně a Toulouse přijal v roce 1378 kněžské svěcení. Poté úžasným způsobem rozvinul svou činnost na kazatelně, na profesorské katedře a také ve veřejném životě. Až do roku 1390 působil ve Valencii jako lektor a kazatel. Svými kázáními přivedl ke konverzi mnoho pohanů a židů. V době papežského schismatu následoval nejprve vzdoropapeže Benedikta XIII. do Avignonu. Trpěl však rozdělením církve, jehož hlavní příčinu spatřoval v tom, že celý Boží lid je příliš vzdálen od Krista. Proto z Avignonu odešel a od roku 1399 se stal jedním z největších putujících kazatelů v historii církve. Proslul především jako kazatel pokání, jež nejen hlásal, ale také dosvědčoval svým životem. V roce 1415 Kostnický koncil ukončil západní schisma a papežem se stal Martin V. Ten si byl vědom zásluh svatého Vincence a nabídl mu kardinálský titul. Vincenc s díky odmítl a poprosil jen o papežské požehnání pro svou další misionářskou činnost. Ta skončila v Bretani, kde 5. dubna 1419 zemřel. Byl pohřben v katedrále ve Vannes a hned po své smrti byl uctíván jako svatý. Kanonizoval jej 29. června 1455 Kalixt III.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Nadešlo devět hodin již,
kdy Kristus na sebe vzal kříž:
Myšlenek nízkých zanechme
a v modlitbách jej vzývejme.

Kdo Krista srdcem přijímá,
své smysly chrání od zlého,
jej vede snaha upřímná
o lásku Ducha Svatého.

Toť hodina, kdy kletba vin
se rozplynula jako dým
a nám všem z přízně Kristovy
nadešlo blahé období.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

Žalm 118 (119), 1-8
I (Alef)
Rozjímání o Božím zákoně

Láska k Bohu spočívá v tom, že zachováváme jeho přikázání. (1 Jan 5, 3)

¹ Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *
kdo žijí podle zákona Páně!
² Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *
kdo celým srdcem ho vyhledávají, –

³ kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *
kráčejí stále po jeho cestách.
⁴ Sám jsi nám dal svá přikázání, *
abychom pilně a věrně jich dbali. –

⁵ Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *
abych se držel tvých ustanovení!
⁶ Jenom tak nepadnu v zahanbení, *
když tvých předpisů budu si hledět. –

⁷ Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *
vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.
⁸ Zásady tvoje chci zachovávat, *
jen ty mě nikdy neopouštěj.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 12 (13)
Spravedlivý naříká, ale důvěřuje v Boha

Bůh, dárce naděje, ať vás naplní samou radostí. (Řím 15, 13)

² Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *
      Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?
³ Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †
      jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *
      Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit? –

⁴ Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *
Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!
⁵ Ať nesmí trýznitel se chlubit: "Už ho mám!" *
Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem! –

⁶ Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †
Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *
Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Žalm 13 (14)
Pošetilost bezbožných

Kde se rozmnožil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost. (Řím 5, 20)

¹ Říká si bláhový: „Není Boha!“ †
      Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *
      nikdo už není, kdo konal by dobro.
² Pán hledí z nebes na lidské syny, *
      zda je kdo moudrý a hledá Boha. –

³ Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *
      nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.
⁴ Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †
      kdo můj lid hltají jako kus chleba? *
      Nemají v úctě jméno Páně; –

⁵ přesto se jednou roztřesou strachy: *
      Bůh stojí při lidu spravedlivém!
⁶ Chudáku chcete záměry hatit, *
      Pán je však jeho útočištěm.
⁷ Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *
      Až Pán změní osud svého lidu,
   zajásá Jákob, *
      zaraduje se Izrael.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. Aleluja. Aleluja. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Sk 4, 11-12

Ježíš je ten kámen, který stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kámen nárožní. A v nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.

V. Pán vpravdě vstal z mrtvých, aleluja.
R. A zjevil se Šimonovi, aleluja.

Modleme se:

Bože, tys dovršil Kristovým vzkříšením dílo našeho vykoupení; posiluj naši víru a naději, abychom plni důvěry očekávali splnění tvých zaslíbení. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. květen 2015Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze

5. květen 2015
Pro OP: Sv. Vincence Ferrerského, kněze