[ nová verze ]

« Srpen 2014 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


13. srpen 2014, Středa
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků, nezávazná památka
Pro OP: Sv. Alexandra Longa, kněze, a druhů, mučedníků, pro připomínku


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

13. srpen 2014
Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků


Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k nuceným pracím v dolech na ostrově Sardinii a v krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13.VIII.): Poncián byl pohřben v  Kalistových katakombách a Hippolyt v katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a  organizačního upevňování Církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k nuceným pracím v dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28.IX.235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z Malé Asie nebo z Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do Církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s otroky. Jako první vzdoropapež setrval v opozici i proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k  obnovení jednoty.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Je třetí denní hodina. 
Jak jistý řád nás k tomu má, 
z hloubi své duše pokorné 
o dar tří ctností poprosme. 

Aby Duch Svatý, Těšitel, 
příbytek v našich srdcích měl, 
vždyť apoštolů družinu 
navštívil v tuto hodinu. 

Pán, který stvořil nebes říš, 
zachovávaje sám řád týž 
vybavil vše tak nádherně 
i k naší věčné odměně. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

Žalm 118 (119), 105-112
XIV (Nún)
Rozjímání o Božím zákoně

To je mé přikázání: Milujte se navzájem. (Jan 15, 12)

105 Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *
         ono mi cestu osvětluje.
106 Dal jsem přísahu, také ji plním, *
         dbát všech tvých správných rozhodnutí. –

107 Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *
         dle svého slova mi zachovej život!
108 Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *
         pouč mě o svých rozhodnutích. –

109 Stále můj život je ohrožen zkázou, *
         já na tvůj zákon však nezapomínám.
110 Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *
         z cesty tvých příkazů nezabloudím. –

111 Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *
         neboť jsou radostí mého srdce.
112 Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit, *
         v tom je odměna na věčné časy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.

Žalm 69 (70)
Bože, shlédni a pomoz

Pane, zachraň nás, hyneme! (Mt 8, 25)

2 Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *
      Pospěš mi, Pane, na pomoc! –

3 Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
      kdo se mě snaží zahubit,
   ať se stydí a zalezou všichni, *
      kdo se z mých pohrom radují! –

4 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
      kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“

5 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
      všichni, kdo tebe hledají! –

   Ať mohou říkat: „Velký je Bůh," *
      kdo k tobě volají o pomoc. –

6 Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †
      Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
      Pane, déle už neotálej!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.

Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.

Žalm 74 (75)
Bůh je spravedlivý soudce

Sesazuje mocné z trůnu a povyšuje ponížené. (Lk 1, 52)

2 Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *
      vzýváme tě, hlásáme tvé divy. –

3 „V době, kterou já sám ustanovím, *
      soudit budu spravedlivým soudem.

4 Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *
      její pilíře já pevně držím. –

5 Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *
      Bezbožným: Jen nezdvihejte hlavu!

6 Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *
      nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“

7 Od východu ani od západu, *
      z pouště ani z hor nic nečekejte,

8 nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *
      toho poníží a toho vznese. –

9 Tak to je: Pán drží v ruce kalich *
       s šumivým a kořeněným vínem,
    podává jej tomu a zas tomu, †
       vylokat je musí po kvasnice, *
       vypít všichni bezbožníci země. –

10 Já však budu do věčnosti jásat, *
       Jákobovu Bohu hrát a zpívat.

11 On zuráží rohy bezbožníkům, *
       kdežto spravedliví zdvihnou čelo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 13, 4-7
Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Láska všecko omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všechno vydrží.


V. Ať se radují, kdo hledají Pána.
R. Ať mohou říkat: Pán je velký!

Modleme se:

Bože, náš nebeský Otče, tys poslal slíbeného Ducha Svatého, aby sjednotil lidstvo, rozdělené hříchem; pomáhej nám, když chceme plnit tvou vůli a usilovat o dosažení jednoty a pokoje. Skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie