[ nová verze ]

« Duben 2011 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930


18. duben 2011, Pondělí
2. týden žaltáře

Pondělí ve svatém týdnu


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. duben 2011
Pondělí ve svatém týdnu

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.

HYMNUS

Kdo z víry v Boha žijeme,
s nadějí k věčnu spějeme,
z milosti lásky nejčistší
vzdávejme chválu Ježíši.

Když v devět hodin vedli ho
na smrt, Beránka tichého,
tu s křížem na svých ramenou
nalezl ovci ztracenou.

Proto jej prosme zkroušeni,
z otroctví vysvobozeni,
ať dluhopis náš zničí včas,
nežli z pout světa vezme nás.

Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným;
v Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina. A protože miloval svoje, projevil jim lásku až do krajnosti.

Žalm 118 (119), 41-48
VI (Vau)

41 Kéž se mi dostane, Pane, tvé lásky, *
      pomoz mi podle svého slibu,

42 abych dal odpověď těm, kdo mě tupí; *
      s nadějí spoléhám na tvá slova. –

43 Neodnímej mi slovo pravdy, *
      neboť doufám v tvá rozhodnutí.

44 Tvého zákona budu se držet, *
      ve všem a vždycky a na věčné časy. –

45 Po cestě volně budu si kráčet, *
      protože dbám tvých nařízení.

46 Před králi zjevím tvá přikázání *
      bez bázně, že se mi dostane hany. –

47 Z příkazů tvých se radovat budu, *
      protože k nim se upínám s láskou,

48 ruce k tvým příkazům vztahovat budu, *
      rozjímat o tvých ustanoveních.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc

Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)

I

2 Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *
      a vyslyšel moje volání.

3 Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †
      mé nohy na skálu postavil, *
      mým krokům opět jistotu dal.

4 Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †
      Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *
      v důvěře skloní se před Pánem. –

5 Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †
      jenž nedruží se ke zpupným *
      a k těm, kdo upadli v lež a blud.

6 Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †
      i záměry, které s námi máš; *
      kdo by se tobě vyrovnal!
   Kdybych měl o nich vyprávět, *
      víc je jich, než se spočítat dá. –

7 V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †
      smírné a zápalné oběti nechceš, *
      avšak mně jsi otevřel sluch.

8 Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *
      Ve svitku pro mne je příkaz psán.

9 Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *
      tvůj zákon v hloubi srdce mám.“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

II

10 Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *
       ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.

11 Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *
       tvou věrnost a pomoc rozhlásím.
    Ani tvou čestnost a laskavost *
      před velkou obcí nesmlčím. –

12 Neodpírej mi, Pane, své slitování, *
       tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!

13 Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †
       mé hříchy na mne dopadly, *
       že ani vzhlédnout si netroufám.
    Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *
       ztratil jsem veškerou odvahu. –

14 Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *
       Pospěš mi, Pane, na pomoc!

      15 [Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
          kdo se mě snaží zahubit,
          ať se stydí a zalezou všichni,  *
          kdo se z mých pohrom radují!
      16 Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
          Kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“]

17 Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
       všichni, kdo tebe hledají!
    Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *
       kdo k tobě volají o pomoc!

18 Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †
       Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
       neotálej už, Bože můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina. A protože miloval svoje, projevil jim lásku až do krajnosti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ez 33, 10. 11a
Lpí na nás naše zločiny a hříchy, pro ně my hyneme, jak bychom mohli zůstat naživu! Jako že jsem živ – praví Pán, Hospodin – nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.


V. Byl týrán, ale podrobil se.
R. A neotevřel svá ústa.

Modleme se:

Všemohoucí Bože, jsme slabí a hyneme pod tíhou hříchů; ujmi se nás a dej, ať se na nás ukáže životodárná síla umučení tvého Syna. Neboť on s tebou žije a kraluje po všechny věky věků.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie