6. říjen 2010
Sv. Bruna, kněze

Narodil se kolem roku 1035 v Kolíně nad Rýnem (Köln). Své studium začal v rodném městě a dokončil v Remeši (Reims) ve Francii, kde potom začal učit na katedrální škole. Po návratu do Kolína studoval teologii a kolem roku 1055 byl vysvěcen na kněze. Později jako kanovník znovu vyučoval na remešské katedrální škole a od roku 1057 převzal její vedení. Toužil však po životě v ústraní, a proto odešel se šesti přáteli do alpského horského údolí Chartreuse, asi 24 km severně od Grenoblu, a žil tam s nimi (od roku 1084) po vzoru poustevníků velmi přísným životem: trvalé mlčení přerušovali jen v neděli, o svátcích a při společné chórové modlitbě; zachovávali přísné posty; denní dobu dělili mezi modlitbu a práci. Když se stal papežem jeho bývalý žák, Urban II., povolal ho do Říma jako svého poradce (1090). Po čtyřech letech dostal dovolení založit v kalábrijských horách v La Torre (v diecézi Sequillace) další poustevnické středisko. Tam také 6. X. 1101 zemřel. Od roku 1623 se jeho památka slaví v celé Církvi. Jeho následovníci žili podle zpřísněné benediktinské řehole a po vypracování a přijetí společných stanov (1128) vznikl kartuziánský řád.

MODLITBA DOPOLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.

Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.

Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

Žalm 118 (119), 105-112
XIV (Nún)
Rozjímání o Božím zákoně

To je mé přikázání: Milujte se navzájem. (Jan 15, 12)

¹⁰⁵ Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *
ono mi cestu osvětluje.
¹⁰⁶ Dal jsem přísahu, také ji plním, *
dbát všech tvých správných rozhodnutí. –

¹⁰⁷ Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *
dle svého slova mi zachovej život!
¹⁰⁸ Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *
pouč mě o svých rozhodnutích. –

¹⁰⁹ Stále můj život je ohrožen zkázou, *
já na tvůj zákon však nezapomínám.
¹¹⁰ Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *
z cesty tvých příkazů nezabloudím. –

¹¹¹ Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *
neboť jsou radostí mého srdce.
¹¹² Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit, *
v tom je odměna na věčné časy.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.

Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.

Žalm 69 (70)
Bože, shlédni a pomoz

Pane, zachraň nás, hyneme! (Mt 8, 25)

² Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc! –

³ Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
      kdo se mě snaží zahubit,
   ať se stydí a zalezou všichni, *
      kdo se z mých pohrom radují! –

⁴ Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“
⁵ Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají! –

Ať mohou říkat: „Velký je Bůh," *
kdo k tobě volají o pomoc. –

⁶ Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
Pane, déle už neotálej!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.

Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.

Žalm 74 (75)
Bůh je spravedlivý soudce

Sesazuje mocné z trůnu a povyšuje ponížené. (Lk 1, 52)

² Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *
vzýváme tě, hlásáme tvé divy. –

³ „V době, kterou já sám ustanovím, *
soudit budu spravedlivým soudem.
⁴ Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *
její pilíře já pevně držím. –

⁵ Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *
Bezbožným: Jen nezdvihejte hlavu!
⁶ Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *
nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“

⁷ Od východu ani od západu, *
z pouště ani z hor nic nečekejte,
⁸ nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *
toho poníží a toho vznese. –

⁹ Tak to je: Pán drží v ruce kalich *
       s šumivým a kořeněným vínem,
    podává jej tomu a zas tomu, †
       vylokat je musí po kvasnice, *
       vypít všichni bezbožníci země. –

¹⁰ Já však budu do věčnosti jásat, *
Jákobovu Bohu hrát a zpívat.
¹¹ On zuráží rohy bezbožníkům, *
kdežto spravedliví zdvihnou čelo.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 13, 4-7

Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Láska všecko omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všechno vydrží.

V. Ať se radují, kdo hledají Pána.
R. Ať mohou říkat: Pán je velký!

Modleme se:

Bože, náš nebeský Otče, tys poslal slíbeného Ducha Svatého, aby sjednotil lidstvo, rozdělené hříchem; pomáhej nám, když chceme plnit tvou vůli a usilovat o dosažení jednoty a pokoje. Skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. říjen 2010Sv. Bruna, kněze

6. říjen 2010
Sv. Bruna, kněze