[ nová verze ]

« Červen 2026 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 


8. červen 2026, Pondělí
2. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 10. týden
Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, pro mnišky PAMÁTKA, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

8. červen 2026
Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, pro mnišky PAMÁTKA, památka

RANNÍ CHVÁLY


Diana pocházela z význačné boloňské rodiny, narodila se kolem roku 1200. Její otec byl vysoký úředník, od jejího děda koupili dominikáni pozemek pro stavbu svého kláštera. Kázání blahoslaveného Reginalda přimělo Dianu k rozhodnutí vstoupit do Řádu kazatelů. To bylo ještě utvrzeno setkáním se svatým Dominikem. Své rozhodnutí si však musela vybojovat. Po roce přemlouvání jí rodiče dovolili 29. června 1223 založit v Bologni klášter mnišek a vstoupit do něj. Několik sester pod vedením blahoslavené Cecílie Cesarini a blahoslavené Amaty přišlo z kláštera sv. Sixta v Římě, aby uvedly mladé sestry do spirituality mnišek sv. Dominika. Diana je známá především jako adresátka padesáti dopisů, které jí ze svých cest posílal blahoslavený Jordán Saský. Dopisy vyprávějí o rozvoji řádu, ale Jordán v nich také poskytuje sestrám duchovní vedení. Diana zemřela 10. června 1236 v Bologni a byla pohřbena v klášterním kostele sv. Anežky. Její hlava je uložena v bazilice sv. Dominika v Bologni. Kult všech tří mnišek potvrdil Lev XIII.

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Koruno panen, Ježíši,
počatý a též zrozený
Matkou, vždy Pannou nejčistší,
tento zpěv vlídně vyslechni.

Rád paseš v liliích svůj zrak
a v chorovodu panen sám,
Snoubenče jasný, dáváš pak
odměny věrným snoubenkám.

A všude, kam jdeš, za tebou
všechny ty panny spěchají
o závod s písní líbeznou,
kterou pět neustávají.

Prosíme, obdař hojněji
pokornou naši mysl tím,
že nikdy nedotkne se jí
zkaženost dechem ničivým.

Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Žalm 41 (42)
Touha po Bohu a jeho svatyni

Kdo žízní, ať přijde, kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo. (Zj 22, 17)

2 Tak jako laň, jež dychtí po tekoucích vodách, *
      tak dychtí, Bože, po tobě má duše.
3  Po Bohu žízním v duši, po svém živém Bohu: *
    kdy konečně zas přijdu před tvou tvář? –

4 Ve dne i v noci jenom slzy jsou můj pokrm, *
      když denně slýchám: „Kde máš svého Boha?“
5 Duše mi přetéká, když si to představuji, †
      jak pronikal jsem do svatyně Boží *
      za chvalozpěvů svátečního davu. –

6 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
      Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
      toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj! –

7 Jsem sklíčen, proto na tebe tak vroucně myslím †
      tu od Jordánu, z hermonského kraje, *
      a z této hory, která sluje Misar. –

8 V šumu tvých vodopádů hloubka hloubku volá, *
      tvé vlny, slapy přese mne se valí.
9 Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám, *
      s písní se modlím k Bohu svého žití.
10 Bohu, své skále říkám: „Proč mě zapomínáš? *
       Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?“
11 Až do kostí mě bodá posměch protivníků, *
       když denně slyším: „Kde máš svého Boha?“
12 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
       Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
       toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Kdy konečně zas přijdu před tvář Páně?

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Kantikum
Modlitba za svaté město Jeruzalém
Sir 36, 1-7. 13-16
To je věčný život, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal. (Jan 17, 3)

1 Smiluj se nad námi, Bože všehomíra, a shlédni na nás, *
      a ukaž nám světlo svého slitování.
2 Svou bázní pronikni všechny pohany, *
      kteří tě nehledají,
   aby poznali, že není Boha kromě tebe, *
      a aby vyprávěli o tvých mocných činech. –

3 Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
      ať vidí tvoji moc!
4 A jako jsi před nimi na nás ukázal svou svatost, *
      tak se na nich proslav před našima očima,
5 aby tě poznali, jako my jsme poznali, *
      že není Boha mimo tebe, Pane!
6 Znovu čiň znamení, opakuj divy, *
7     oslav svou pravici, své mocné rámě. –

13 Shromáždi všechny Jákobovy kmeny, †
       aby poznali, že není Boha mimo tebe, *
       a aby vyprávěli o tvých mocných činech.
    Dej jim znovu dědictví, *
       jako měli od pradávna.
14 Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
       nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
15 Smiluj se nad svým svatým městem, *
       nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
16 Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
       a svůj lid svou slávou.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ukaž nám, Pane, světlo svého slitování.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

Žalm 18 (19), 2-7

Celá příroda chválí Boha, svého Stvořitele

Navštívil nás ten, který vychází z výsosti… aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Srov. Lk 1, 78. 79)

2 O Boží slávě vypravuje nebe, †
      obloha hlásá díla jeho rukou, *
3    den dni to říká, noc to šeptá noci. –

4 Není to ani řeč a nejsou slova: *
      hovoří takto hlasem nepostižným.
5 Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
      zní mluva nebes na sám konec světa, *
      až tam, kde slunci vybudoval stan. –

6 Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
      těší se jako běžec před závodem.
7 Vychází od jednoho konce nebes †
      a běží zas až na opačný konec, *
      před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Požehnaný jsi, Pane, na nebeské obloze.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Pís 8, 7
Zátopy vod nemohou uhasit lásku a proudy řek ji neodplaví. Kdyby chtěl někdo za vše, co má v domě, koupit lásku, sklidí svrchovanou hanbu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM
V. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.
V. Po tvé tváři, Pane, toužím.
R. Hledám tvou tvář.
V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
R. Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Kristus nás shromáždil ke své slávě. Naplň, Pane, naše duše Duchem Svatým.

Nebo:
Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi a nevěstě.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1, 68-79

68 Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
      protože navštívil a vykoupil svůj lid.

69 A vzbudil nám mocného spasitele *
      z rodu Davida, svého služebníka.

70 Jak slíbil od pradávna *
      ústy svých svatých proroků:

71 že nás zachrání od našich nepřátel *
      a z rukou všech, kteří nás nenávidí.

72 Slitoval se nad našimi otci *
      a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:

73 na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
      že nám dá,

74 abychom mu beze strachu *
      a vysvobozeni z rukou nepřátel

75 zbožně a spravedlivě sloužili *
      po všechny dny svého života.

76 A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
      neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu

77 a dal jeho lidu poznat spásu *
      v odpuštění hříchů

78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
      kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,

79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
      a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *
      i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
      a na věky věků. Amen.

Ant. k Zachariášovu kantiku Kristus nás shromáždil ke své slávě. Naplň, Pane, naše duše Duchem Svatým.

Nebo:
Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi a nevěstě.

PROSBY
Život svatých panen vydává světu svědectví o Kristově lásce. A proto spolu s nimi volejme:
     JEŽÍŠI, KORUNO PANEN, VYSLYŠ NÁS.

Kriste, jediný Ženichu svatých panen,
nauč nás žít tak, aby nás nic neodloučilo od tvé lásky.
Tvá matka, Panna Maria, je královnou všech panen,
pomáhej nám, abychom tak jako ona věrně plnili tvou vůli a naše láska k tobě aby stále rostla.
Svaté panny ti sloužily s čistým a nerozděleným srdcem,
na jejich přímluvu veď i nás cestou, která vede k tobě.
Prozíravé panny se připravovaly na setkání s tebou,
dej, abychom se i my těšili na tvůj příchod a s nadějí tě očekávali.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

Otče náš...


MODLITBA
Naplň nás, Bože, radostí z oslavy památky blahoslavených panen Diany a Cecílie a dej nám, prosíme, na jejich přímluvu, ať srdcem i skutky dosvědčujeme své zalíbení v bratrském životě i lásku k pravdě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.

Pán s vámi.
R. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn i Duch Svatý.
R. Amen.

    Může použít i jinou formuli požehnání z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:

Jděte ve jménu Páně. 
R. Bohu díky. 

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:

Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
R. Amen.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie