[ nová verze ]
1. prosinec 2028, Pátek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 34. týden Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka, nezávazná památka Pro OP: Bl. Jana z Vercelli, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 1. prosinec 2028 Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Narodil se 25. I. 1540 v Londýně. Už na studiích v oxfordské koleji
vynikal řečnickým nadáním a dosáhl hodnosti mistra svobodných umění. Jako anglikánský
jáhen se při studiu teologie a církevních Otců stal katolíkem. Po krátkém pobytu ve Francii
vstoupil v roce 1573 k jezuitům. Studoval v Brně a v Praze, kde byl v roce 1579 vysvěcen na kněze.
Tam také založil první českou Mariánskou družinu a působil jako profesor rétoriky, filozofie a teologie.
V roce 1580 se vrátil do Anglie, aby tam působil mezi katolíky. Neohroženě hájil svou víru
a nezradil ji ani při několikerém mučení. Na rozkaz královny Alžběty byl 1. XII. 1581 oběšen.
V roce 1886 byl prohlášen za blahoslaveného a 1970 za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí
Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)
I (2-5)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka. –
4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
5 Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
II (6-13)
6 Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím. –
8 Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce. –
10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
11 Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí. –
12 Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
III (14-23)
14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem. –
16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –
18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –
20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro. –
22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
V.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Petra
3,1-18
Čekání na příchod Páně
1Milovaní, to už je druhý list, který vám píšu. V nich vám chci připomínáním probouzet jasné smýšlení, a
2byste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky
a na příkaz Pána a Spasitele, oznámený vám vašimi apoštoly.
3To především vězte, že v posledních dnech přijdou se svým posměchem posměvači, žijící podle svých
špatných žádostí, 4a budou říkat: „Kdepak je ten jeho slíbený příchod? Otcové už zemřeli, a přesto od té
doby všechno zůstává tak, jak bylo od začátku stvoření!“ 5Zapomínají však úmyslně, že nebesa byla dříve a země
povstala z vody a uprostřed vody Božím slovem 6a že z týchž příčin tehdejší svět zahynul zatopen
vodou. 7A totéž Boží slovo také nynější nebesa a zemi šetří pro oheň a uchovává pro ten den, kdy
bezbožní lidé budou souzeni a zahynou.
8Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den.
9Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří lidé obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý,
protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání. 10Ten den Páně
však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem i země a všechno, co se na ní bude nalézat.
11A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně,
12a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se
nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. 13Ale my čekáme – jak on to slíbil – nová
nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost.
14Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.
15Shovívavost našeho Pána považujte za svou spásu! Tak vám to psal i náš milovaný bratr Pavel podle moudrosti, která
mu byla dána, 16a mluví o tom ve všech svých listech. Jsou v nich ovšem místa, kterým
není snadno porozumět, a lidé nevědomí a neutvrzení ve víře to překrucují – dělají to tak s Písmem vůbec – ke své vlastní zkáze.
17Milovaní, víte to už napřed. Proto si dávejte pozor; abyste nepozbyli svou pevnost tím, že byste se dali strhnout
bludnými názory špatných lidí. 18Ať spíše rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele
Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i až do dne věčnosti! Amen.
RESPOSORIUM
Iz 65,17.18; Zj 21,5
O.
Hle, utvořím nová nebesa a novou zemi, plesat a jásat budou navěky nad tím, co stvořím. *
Hle, všechno tvořím nové!
V.
Přetvořím Jeruzalém v plesání a jeho lid na radost. *
Hle, všechno tvořím nové!
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Edmunda Kampiána lordům tajné rady anglické královny
(Dopis psaný anglicky kol. 19. VII. 1580 vydal J. H. Pollen, S. J.: Campion’s Ten Reasons,
London, Roehampton 1914, str. 10-11)
Pro slávu Boží a k prospěchu vašich duší
chci vyložit a ospravedlnit víru katolické Církve
Když jsem odešel z Německa a z Čech, poslán svými nadřízenými, a odvážil jsem se vstoupit
do této ušlechtilé země, mé drahé vlasti, pro slávu Boží a k prospěchu duší, považoval jsem
za pravděpodobné, že budu v tomto zvědavém, bdělém a podezřívavém světě dříve či později
na své cestě zadržen a zastaven. Proto pro všechny případy a v nejistotě, co se se mnou bude dít,
dá-li mi Bůh tu milost, abych trpěl ve vězení, považoval jsem za nutné připravit toto psaní,
s přáním dát je Vašim lordstvům k přečtení, abyste dobře poznali můj případ.
Přiznávám, že jsem (třebaže nehodný) kněz katolické Církve a Bůh mi dopřál, že jsem mohl těchto posledních
osm let zasvětit životu v Tovaryšstvu Ježíšově. Tím jsem na sebe vzal zvláštní způsob služby pod praporem
poslušnosti a vzdal jsem se všeho zájmu o dosažení bohatství, poct, požitků a ostatních světských potěšení.
Na rozkaz našeho generálního představeného jsem podnikl cestu z Prahy do Říma a z Říma do Anglie
se stejnou radostí, s jakou bych šel, kdybych byl poslán do kterékoli křesťanské nebo pohanské země.
Mým úkolem je nezištně hlásat evangelium, udělovat svátosti, učit neznalé, napravovat hříšníky,
vyvracet bludy – zkrátka volat k duchovní pohotovosti proti neřestem a pyšné nevědomosti,
jež se zmocnily velkého počtu mých drahých krajanů.
Žádám pro slávu Boží s veškerou pokorou a podle vašich dispozic tři druhy nezaujatého a klidného vyslechnutí:
první před Vašimi ctihodnostmi, kde chci rozmlouvat o náboženství, pokud se týká obecného blaha
a Vašich vznešeností; druhé, kde chci obšírněji promluvit před doktory a mistry a vybranými muži
z obou univerzit a vyložit víru naší katolické Církve na základě nesčíslných důkazů z Písma, koncilů,
církevních Otců, historie a přirozených i morálních důvodů; třetí před právníky,
církevními i světskými, kde chci tuto víru ospravedlnit tím, co vyplývá z dosud platných a uplatňovaných zákonů.
Jestliže tyto mé nabídky budou zamítnuty a mé úsilí nebude mít žádný výsledek, a já,
když jsem ujel tisíce mil, abych vám prokázal dobro, budu odměněn krutostí, nemám už nic,
co bych řekl, kromě toho, že poroučím tuto vaši a mou záležitost Všemohoucímu Bohu; on zkoumá
lidská srdce. Ať nám udělí svou milost a uvede nás ve vzájemnou shodu přede dnem odplaty,
abychom mohli být přáteli aspoň v nebi, kde budou všechny křivdy zapomenuty.
RESPONSORIUM
Lk 10, 2; Sk 1, 8
O.
Pevně očekávám a mám naději, že v ničem nedojdu hanby, ale že teď jako vždycky
* budu moci svým neohroženým počínáním na sobě oslavit Krista, ať svým životem, ať svou smrtí.
V.
Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. *
Budu moci svým neohroženým počínáním na sobě oslavit Krista, ať svým životem, ať svou smrtí.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys vyzbrojil svatého mučedníka Edmunda nezlomnou statečností, aby hájil
pravou víru a prvenství apoštolského stolce; vyslyš naše prosby a posiluj nás v naší slabosti, abychom i my až do konce
vytrvali v tvé pravdě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|