Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. srpen 2028
Druhé mezidobí, 19. týden
3. týden žaltáře, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.

Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.

Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.

Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.

Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.

Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.

Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.

Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.

Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ozeáše

Tak praví Hospodin:
    
²"Vrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu,
neboť jsi padl pro svou nepravost.

³Vezměte s sebou slova modlitby
a obraťte se k Hospodinu;
řekněte mu: ‚Odpusť každou nepravost
a laskavě přijmi,
když ti budeme obětovat plod svých rtů.

⁴Asýrie nás nezachrání,
na koně nevsedneme,
nebudeme už říkat ‚Bohové naši!‘
dílu svých rukou,
poněvadž sirotek najde u tebe slitování."
    
⁵"Zhojím jejich zradu,
milovat je budu velkodušně,
neboť můj hněv se od nich odvrátí.

⁶Rosou budu Izraeli,
vykvete jak lilie
a jak Libanon vyžene své kořeny.

⁷Rozprostřou se jeho ratolesti,
jak oliva se bude skvít,
jak Libanon bude vonět.

     ⁸Vrátí se a v mém stínu budou bydlet,
obilí budou pěstovat,
vyraší jak réva,
budou mít věhlas jak libanonské víno.

⁹K čemu budou Efraimu modly?
Vyslyším ho a shlédnu na něj,
jsem zeleným cypřišem,
ode mě je tvůj plod.

     ¹⁰Kdo je moudrý, kéž tomu porozumí,
kdo má důvtip, ať to pozná!
Přímé jsou Hospodinovy cesty,
spravedliví po nich kráčejí,
bezbožní však na nich padnou."

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu "O vtělení Páně" od biskupa Theodoreta z Kyrrhu

     Velkodušně kráčí Ježíš vstříc utrpením, jež o něm byla v Písmu předpověděna. Často se o nich již dříve zmiňoval svým učedníkům; Petra, který s nelibostí poslouchal zvěst o utrpení, pokáral,¹ a ukazoval, že spása světa se uskuteční právě skrze utrpení. Proto také těm, kdo k němu přicházeli, ukazoval na sebe a říkal: Já jsem ten, kterého hledáte.² A když byl obžalován, neodporoval, a i když se mohl skrýt, neučinil to, ačkoli jindy nejednou unikl léčkám, které mu nastrojili.
     Dokonce oplakává Jeruzalém, který neuvěřil, a tím na sebe přivolával záhubu a předpovídá naprosté zničení kdysi tak věhlasnému chrámu. Trpělivě také snáší, když ho tluče do hlavy člověk porobený dvojím otroctvím. Byl zpolíčkován, tupen, ztýrán a zbičován a nakonec přiveden na kříž, připustil, aby z obou stran byli společníky jeho trestu lupiči, byl připočten k vrahům a zločincům, sklidil ocet a žluč z nedobrého vinohradu, byl ověnčen trním místo révových ratolestí a hroznů, byl posmíván v purpurovém rouše, byl bit rákosovým prutem, dal si kopím probodnout bok a nakonec byl odnesen do hrobu.
     To všechno tedy vytrpěl, když usiloval o naši spásu. Zatímco totiž všichni, kdo sloužili hříchu, podléhali trestům za hřích, jemu byl každý hřích cizí, on prošel cestou veškeré spravedlnosti; přesto vzal na sebe trest příslušející hříšníkům a skrze kříž zrušil výrok dávné kletby. Kristus totiž, praví Pavel, nás vykoupil z kletby zákona tím, že ono prokletí vzal na sebe za nás. Stojí totiž v Písmu: Proklet je každý, kdo visí na dřevě.³ Trním pak učinil konec trestům Adamovým. Ten přece uslyšel poté, co se dopustil hříchu: Zlořečená buď země kvůli tobě, trní a bodláčí ti bude plodit.⁴
     Se žlučí přijal hořkost a tíhu smrtelného lidského života plného utrpení, s octem přijal lidskou proměnu k horšímu a sám daroval lidem návrat k lepšímu. Purpurovým rouchem naznačil vlastní královskou moc, rákosovým prutem ukázal slabost a chatrnost moci ďáblovy. Políčkem zvěstoval naši svobodu, neboť bezpráví, tresty a rány, jež náležely nám, vzal na sebe on.
     Měl otevřený bok,⁵ podobně jako Adam; avšak nevyšla z něho před naše zraky žena, která svým poblouzením přivodila smrt, nýbrž pramen života, který dvojím proudem oživuje svět: jeden proud nás ve křtu obnovuje tak, že se odíváme rouchem nesmrtelnosti, druhý nás od narození živí z Božího stolu jako mléko kojence.
     ¹ srov. Mk 8, 31-33
     ² srov. Jan 18, 4-5
     ³ Gal 3, 13 (Dt 21, 23)
     ⁴ Gn 3, 17.18
     ⁵ srov. Jan 19, 34

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, tys nám poslal Ducha svého Syna a přijal jsi nás za vlastní; a proto k tobě smíme volat jako k Otci: upevni, co jsi v nás započal, abychom se mohli ujmout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie