[ nová verze ]
14. srpen 2028, Pondělí
3. týden žaltáře
Sv. Maxmiliána Marie Kolbeho, kněze a mučedníka, památka Pro OP: Bl. Aima Taparelliho, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 14. srpen 2028 Sv. Maxmiliána Marie Kolbeho, kněze a mučedníka, památka
Narodil se 8. I. 1894 v městečku Zduńska Wola v Polsku. Jmenoval se
Rajmund, jméno Maxmilián přijal při vstupu do noviciátu minoritů. Na kněze byl vysvěcen v Římě (1918) a po dosažení doktorátu filozofie a
teologie se vrátil do Polska (1919). Zorganizoval apoštolské sdružení „Armáda neposkvrněné Panny“, založil centrum tiskového apoštolátu
Niepokalanów (západně od Varšavy), působil jako misionář v Japonsku (1930-1936) a po návratu do Polska jako představený kláštera v Niepokalanowě
(1936-1939). V roce 1939 byl zatčen, po krátkém propuštění na svobodu znovu uvězněn (1941) a dopraven do koncentračního tábora; tam
nabídl svůj život za k smrti odsouzeného spoluvězně a po 21denním mučení hladem byl 14. VIII. 1941 v Osvětimi usmrcen fenolovou injekcí.
Za svatého byl prohlášen v roce 1982.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ozeáše
14,2-10
Výzva k obrácení a příslib záchrany
Tak praví Hospodin:
2"Vrať se, Izraeli, k Hospodinu, svému Bohu,
neboť jsi padl pro svou nepravost.
3Vezměte s sebou slova modlitby
a obraťte se k Hospodinu;
řekněte mu: ‚Odpusť každou nepravost
a laskavě přijmi,
když ti budeme obětovat plod svých rtů.
4Asýrie nás nezachrání,
na koně nevsedneme,
nebudeme už říkat ‚Bohové naši!‘
dílu svých rukou,
poněvadž sirotek najde u tebe slitování."
5"Zhojím jejich zradu,
milovat je budu velkodušně,
neboť můj hněv se od nich odvrátí.
6Rosou budu Izraeli,
vykvete jak lilie
a jak Libanon vyžene své kořeny.
7Rozprostřou se jeho ratolesti,
jak oliva se bude skvít,
jak Libanon bude vonět.
8Vrátí se a v mém stínu budou bydlet,
obilí budou pěstovat,
vyraší jak réva,
budou mít věhlas jak libanonské víno.
9K čemu budou Efraimu modly?
Vyslyším ho a shlédnu na něj,
jsem zeleným cypřišem,
ode mě je tvůj plod.
10Kdo je moudrý, kéž tomu porozumí,
kdo má důvtip, ať to pozná!
Přímé jsou Hospodinovy cesty,
spravedliví po nich kráčejí,
bezbožní však na nich padnou."
RESPONSORIUM
Oz 14, 5; Jl 4, 21
O.
Zhojím jejich zradu, milovat je budu velkodušně, *
neboť můj hněv se od nich odvrátí.
V.
Jejich krev pomstím, bez trestu ji neponechám. Hospodin přebývá na Siónu. *
Neboť můj hněv se od nich odvrátí.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisů svatého Maxmiliána Marie Kolbeho
(Scritti del P. Maximiliano M. Kolbe, trad. kal., vol. I., P. I.,
Padova 1971, pp. 75-77, 166)
S apoštolskou horlivostí zprostředkovat spásu a posvěcení duší
Mám velikou radost, milý bratře, že jsi naplněn takovou horlivostí pro
šíření slávy Boží. V současné době můžeme totiž se zármutkem pozorovat,
jak se šíří v různých podobách – a to nejen mezi lidmi ve světě, ale i
mezi řeholníky – jakási epidemická choroba, zvaná indiferentismus. Bůh
je však hoden nekonečné slávy, a proto je naším prvním a hlavním úkolem,
abychom mu podle svých skrovných možností vzdávali co největší slávu, i
když takovou, jakou si od nás zasluhuje, mu pro svou ubohost nikdy
nemůžeme vzdát.
Protože se však Boží sláva nejvíce projevuje ve spáse duší, které Kristus
vykoupil svou krví, má být nejvyšší a nejpřednější snahou apoštolského
života zprostředkovávat spásu a dokonalejší posvěcení co největšího počtu
duší. Zmíním se krátce, jaká nejvhodnější cesta vede k tomuto cíli, totiž
k uskutečnění Boží slávy a posvěcení co největšího počtu duší. Bůh je
vševědoucí a nejvýš moudrý, a proto nejlépe ví, co máme stále konat pro
jeho větší slávu, a svou vůli nám nejčastěji ukazuje prostřednictvím
svých zástupců na zemi.
A proto nám bezpečně ukazuje Boží vůli jedině poslušnost. Představený se
sice může mýlit, ale nemůže se stát, že bychom my, budeme-li se řídit
poslušností, upadli v omyl. Jedině tehdy by nebyla poslušnost na místě,
kdyby představený přikazoval něco, co by nesporně znamenalo porušení
Božího zákona, i když třeba jen v nejmenším; v tom případě by představený
nebyl věrným tlumočníkem Boží vůle.
Jedině Bůh je nekonečný, nejmoudřejší, nejsvětější, nejdobrotivější Pán,
Stvořitel a Otec náš, počátek i konec, moudrost, moc a láska – to všechno
je Bůh sám. A všechno, co je mimo Boha, má cenu podle toho, jak se to
vztahuje k němu, neboť on je Stvořitel všeho, Vykupitel lidí a poslední
cíl všeho tvorstva. A on nám ukazuje svou úctyhodnou vůli skrze své
zástupce na zemi a táhne nás k sobě, a naším prostřednictvím chce k sobě
přitáhnout také jiné duše a připoutat je k sobě dokonalejší láskou.
Hleď, bratře, jak je lidská důstojnost veliká skrze milosrdenství Boží.
Poslušností jakoby překračujeme hranice naší nepatrnosti a shodujeme se s
vůlí Boží, a ta nás řídí svou nekonečnou moudrostí a prozíravostí, abychom
jednali správně. Ba dokonce, když se pevně opíráme o Boží vůli, jíž se
nemůže nic stvořeného stavět na odpor, stáváme se silnějšími než všecko.
To je stezka moudrosti a prozíravosti, to je jediná cesta, jak můžeme
vzdávat Bohu nejvyšší slávu. Kdyby byla jiná vhodnější cesta, Kristus by
nám ji byl jistě ukázal svým slovem i příkladem. Ale Písmo svaté
vystihuje jeho dlouhý život v Nazaretě slovy: A poslouchal je,1 a také
zbývající část jeho života nám ukazuje ve světle poslušnosti, neboť na
mnoha místech říká o Kristu, že sestoupil na svět, aby konal Otcovu vůli.
Milujme tedy, a milujme ze všech sil našeho nejlaskavějšího nebeského Otce,
a projevem této dokonalé lásky ať je naše poslušnost, v níž je třeba se
osvědčit právě tehdy, když se od nás žádá zřeknout se vlastní vůle. A
neznáme vznešenější knihu, která by tak podporovala růst naší lásky k
Bohu, než ukřižovaného Ježíše Krista.
To všechno získáme mnohem snadněji prostřednictvím Neposkvrněné Panny,
neboť dobrotivý Bůh ji pověřil, aby rozdělovala dary jeho milosrdenství.
Není pochyb, že vůle Mariina je pro nás totožná s vůlí Boží. A jestliže se
jí zasvětíme, staneme se v jejích rukou nástrojem Božího milosrdenství,
jako je ona nástrojem v rukou Božích. Dejme se tedy od ní řídit a vést, a
pod jejím vedením buďme klidní a bez starosti. Vždyť ona nám všechno
připraví, o všechno se postará, přijde nám ochotně na pomoc ve všech
potřebách těla i duše a odstraní obtíže i strasti.
1 Lk 2, 51
RESPONSORIUM
Ef 5, 1-2; 6, 6
O.
Napodobujte Boha jako jeho milované děti, žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a zcela vydal sebe za nás *
jako dar v oběť, vůni Bohu velmi příjemnou.
V.
Jako služebníci Kristovi z celé duše konejte vůli Boží. *
Jako dar v oběť, vůni Bohu velmi příjemnou.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého kněze a mučedníka Maxmiliána láskou k
neposkvrněné Panně Marii a dávals mu sílu, aby z lásky k nesmrtelným
duším byl ochoten položit život za své bližní, a stal se podobným tvému
Synu i ve smrti; dej i nám poznat, že tě nejlíp oslavujeme, když neúnavně
sloužíme druhým. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|