[ nová verze ]
12. únor 2028, Sobota
1. týden žaltáře
První mezidobí, 5. týden Pro OP: Bl. Reginalda z Orléansu, kněze, pro připomínku Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. únor 2028 Pro OP: Bl. Reginalda z Orléansu, kněze, pro připomínku
Narodil se v St. Gilles kolem roku 1183. Byl kanovníkem
a děkanem kolegiátní kapituly v Orleansu a profesorem kanonického práva. V roce 1218 doprovázel svého biskupa na pouti do
Palestiny. V Římě těžce onemocněl a lékaři ztratili naději v jeho uzdravení. Tehdy jej navštívil svatý Dominik. Reginald se po
rozhovoru s ním zázračně uzdravil a rozhodl se vstoupit do řádu. Dominik jej pak poslal do Boloně jako svého vikáře. Reginald
byl přesvědčivým kazatelem, dokázal okouzlit a získat mládež. Během jeho působení v Bologni vstoupilo do řádu mnoho studentů
i univerzitních mistrů. Do té doby žili bratři v Bologni ve velmi nuzných podmínkách. Reginald pro ně získal kostel sv. Mikuláše
a přilehlé budovy k bydlení. Z Boloně poslal Dominik Reginalda v roce 1219 do Paříže, aby autoritou svého slova a mistrovského
titulu zlomil odpor kléru, který se tam stavěl proti „konkurenci“ bratří kazatelů. Krátce nato však Reginald v Paříži v roce 1220
zemřel. Jeho kult potvrdil 8. července 1875 bl. Pius IX.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
I
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
II
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům
5, 25 – 6, 18
Povzbuzení k lásce a horlivosti
Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme! Neshánějme se po slávě, není to k ničemu,
nechovejme se k sobě navzájem vyzývavě, nebuďme mezi sebou závistiví.
Bratři, kdyby někdo byl stržen náhle k nějakému poklesku, uveďte ho na správnou cestu v duchu mírnosti;
jste přece lidé duchovní! Jen si dávej pozor každý sám na sebe, aby ses nedostal do pokušení
i ty! Jeden druhého břemena neste, a tak naplníte Kristův zákon. Když si někdo o sobě myslí,
že něco je, a zatím není nic, klame sám sebe. Každý ať si prozkoumá své vlastní dílo,
a pak ať se chlubí každý jen sám sebou a ne na účet druhého. Vždyť každý má na nesení dost svých vlastních nedostatků.
Komu se dostává náboženského vyučování, má se všemožně starat ze svého majetku o zaopatření
toho, kdo ho vyučuje. Nemylte se, Bůh se nenechá posmívat! Co kdo zasel, to také sklidí.
Kdo totiž seje do svého těla, z těla sklidí záhubu. Kdo však seje do ducha, z ducha sklidí
věčný život. Když prokazujeme dobro, nesmíme přitom propadnout únavě. Vydržíme-li,
dočkáme se doby, kdy budeme sklízet. Dokud tedy máme ještě čas, prokazujme dobro všem,
ale zvláště těm, kdo vírou patří s námi do stejné rodiny.
Tohle připisuji vlastnoručně, a všimněte si, jak velkým písmem to dělám.
Všichni ti, co by se rádi udělali pěknými zachováváním těch vnějších věcí,
nutí vás k tomu, abyste přijali obřízku. Dělají to proto, aby se vyhnuli
pronásledování kvůli Kristovu kříži. Ale ani sami ti, kdo přijímají obřízku,
Zákon nezachovávají. Rádi by však, abyste se dali obřezat, že se pak budou moci
chlubit vaším tělem. Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem
našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu.
Vždyť ani obřízka nic není, ani neobřezanost, ale nové stvoření. A na všechny,
kdo se v jednání budou řídit touto zásadou, ať přijde pokoj a milosrdenství,
totiž na pravé Boží Izraelity.
A pro budoucnost ať mě už nikdo s těmi věcmi neobtěžuje! Vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi.
Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s vámi, bratři! Amen.
RESPONSORIUM
Gal 6, 7-8; Jan 6, 63
O.
Co kdo zasel, to také sklidí. Kdo seje do svého těla, z těla sklidí záhubu. *
Kdo seje do ducha, z ducha sklidí věčný život.
V.
Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. *
Kdo seje do ducha, z ducha sklidí věčný život.
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Knížky o počátcích Kazatelského řádu“ blahoslaveného Jordána Saského
(Monumenta O. P. Hist., XVI, Libellus de Principis, pp. 56-58, 63-64)
Zdálo se, že povstal nový Eliáš
Léta Páně 1218, když dlel mistr Dominik v Římě, přišel tam mistr Reginald, děkan kapituly od svatého Aniána v Orleánsu. Chtěl
se z Říma plavit po moři. Byl to velmi slavný muž, proslulý učeností a velice vážený. Přednášel pět let církevní právo na pařížské
universitě. Když tedy přišel do Říma, těžce onemocněl. Mistr Dominik ho několikrát přišel navštívit. Vybízel ho, aby vzal na sebe
Kristovu chudobu a společný život v jeho řádě. Získal ho k tomu, že svobodně a plně souhlasil se vstupem do tohoto řádu, a zavázal
se k tomu i slibem.
Reginald se tedy zotavil ze své vážné a téměř beznadějně nebezpečné choroby. Byl to jistě zázrak
Boží moci. Neboť v palčivé horečce přišla k němu ve viditelné podobě Královna nebes, Matka milosrdenství
Panna Maria, a potřela mu oči, nos, uši, ústa, bedra, ruce a nohy jakousi léčivou mastí, kterou si
přinesla s sebou. Takto k němu mluvila: „Mažu ti svatým olejem nohy k hlásání evangelia pokoje.“
Mimo to mu také ukázala celý hábit tohoto řádu. Ihned byl uzdraven a tak okřál na celém těle, že lékaři,
kteří se skoro vzdávali naděje na jeho uzdravení, užasli, když se přesvědčili, že je zdráv.
O tomto neobyčejném zázraku vyprávěl později mistr Dominik veřejně mnoha bratřím, kteří dosud žijí. Já sám jsem byl při tom, když
o něm v Paříži mluvil ve veřejné promluvě k četným bratřím.
Když tedy mistr Reginald znovu nabyl zdraví, dal se hned horlivě a celou svou bytostí do kázání. Měl ohnivou a mocnou výmluvnost.
Celá Bologna byla tenkrát ve varu, protože se zdálo, že povstal nový Eliáš. V té době přijal v Bologni do řádu mnoho bratří.
Rovněž počet žáků začal vzrůstat a velmi mnoho se jich k nim přidalo.
Potom přišel bratr Reginald svaté paměti do Paříže a s neúnavným žárem ducha hlásal slovem i skutkem Ježíše Krista ukřižovaného.
Ale Bůh jej rychle odvolal z této země. Reginald „se brzy zdokonalil a naplnil časy mnohé“.
Bratr Matouš, který ho znal ve světě ještě jako slavného a vybraně žijícího muže, ptal se ho několikrát takřka s obdivem:
„Nemrzí vás, mistře, že jste oblékl tenhle hábit?“ On však se sklopenýma očima odpověděl: „Myslím, že jsem v tomto řádě
nezískal žádnou zásluhu, protože jsem v něm vždycky měl příliš velké zalíbení.“
RESPONSORIUM
Ef 4, 1.3–4O.
Povzbuzuji vás tedy já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste
dostali, *
horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.
V.
Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému
jste byli povoláni. *
Horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys způsobil, že blahoslavený kněz Reginald za pomoci Matky milosrdenství nastoupil cestu evangelijní
chudoby a přivedl na ni i mnoho jiných; na jeho přímluvu nasměruj i naše kroky podle své
vůle, abychom se širokým srdcem běželi po cestě tvých přikázání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|