[ nová verze ]
16. prosinec 2027, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Doba adventní, 3. týden Pro OP: Bl. Šebestiána Maggiho, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 16. prosinec 2027 Pro OP: Bl. Šebestiána Maggiho, kněze, nezávazná památka
Narodil se v roce 1414 v Brescii. V patnácti letech opustil
zajištěný život v bohaté rodině a vstoupil do řádu v Lombardské reformní kongregaci. Vystudoval a stal se oblíbeným profesorem.
Zároveň se věnoval putujícímu kázání v severní Itálii. Usmiřoval nepřátele, obracel hříšníky a všechny vedl k Bohu. Žil v době,
kdy se v Itálii rozmáhalo hnutí za reformu řádu. Šebestián se do něho aktivně zapojoval. Byl převorem v mnoha klášterech. Když
zastával úřad generálního vikáře lombardské reformní kongregace, svěřil mu papež Alexandr VI. proces proti Jeronýmu Savonarolovi.
Šebestián jako Savonarolův přítel a zpovědník o něm vydal příznivé svědectví. Přestože byl horlivým reformátorem,
jeho současníci dosvědčují, že byl člověkem velmi společenským, dobrotivým a spravedlivým. Zemřel v listopadu roku 1496 v klášteře
Santa Maria di Castello v Miláně. Jeho tělo zůstalo dodnes neporušené. Jeho kult potvrdil 15. dubna 1760 Klement XIII.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
V
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty.
V.
Lidé, slyšte slovo Páně.
O.
A hlásejte je po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
32, 15 – 33, 6
Věřící očekávají přislíbenou spásu
32.15Duch z výšin se na nás vyleje,
poušť se změní v zahradu
a zahrada se bude pokládat za les.
16Na poušti bude bydlet právo
a spravedlnost bude sídlit v zahradě.
17Dílem spravedlnosti bude pokoj
a ovocem práva bude klid
a bezpečí navždy.
18Můj lid bude sídlit v pokojném bydlišti,
v bezpečných stáncích
a v příbytcích bez starosti.
19Les zcela zanikne
a město bude hluboce pokořeno.
20Jak šťastní jste vy,
kteří sejete na břehu všech vod,
že smíte dát volnost býku i oslu!
33.1Běda tobě, který loupíš, když tě nikdo neoloupil,
který pustošíš, když tě nikdo nezpustošil!
Až budeš hotov s loupením, budeš oloupen,
až dokončíš pustošení, budeš zpustošen!
2Hospodine, buď nám milostiv,
na tebe jsme čekali!
Buď naším ramenem každého jitra
i naší spásou v době tísně!
3Před mocným rachotem utekly národy,
když jsi povstal, rozptýlily se kmeny.
4Tu se bude sbírat kořist, jako se sbírají sarančata,
jako skákají kobylky, tak se na ni skočí.
5Vznešený je Hospodin, neboť přebývá na výsosti,
naplňuje Sión právem a spravedlností.
6Budeš prožívat klidné doby:
bohatstvím, které dává záchranu,
je moudrost a poznání,
bázeň před Hospodinem, to je poklad jeho.
RESPONSORIUM
Iz 32, 18. 17; Jan 14, 27
O.
Můj lid bude sídlit v pokojném bydlišti, v bezpečných stáncích. *
Dílem spravedlnosti bude pokoj.
V.
Svůj pokoj vám dávám: ať se vaše srdce nechvěje a neděsí. *
Dílem spravedlnosti bude pokoj.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží
(Presbyterorum ordinis, n. 12)
Povolání kněží k dokonalosti
Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského
sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar
a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně:
Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali
se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou
nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě
těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti
nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti
a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své
slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do
služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují
v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství
s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost
uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné
skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného
spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.
RESPONSORIUM
1 Sol 2, 8; Gal 4, 19
O.
Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. *
Tak velice jsem si vás oblíbil.
V.
Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. *
Tak velice jsem si vás oblíbil.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal blahoslavenému Šebestiánovi milost, že svými radami vedl bratry k evangelní dokonalosti
a pravdě; dej, ať nám jeho příklad pomůže vytrvale kráčet po cestě dokonalé lásky a podporovat
duchovní život kajícností, abychom dosáhli tvé slávy a věčného života. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|