« Září 2027 »
Ne Po Út St Čt Pá So

1 2 3 4

5 6 7 8 9 10 11

12 13 14 15 16 17 18

19 20 21 22 23 24 25

26 27 28 29 30

6. září 2027, Pondělí
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 23. týden
Pro OP: Bl. Bertranda z Garrigua, kněze, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Michaela Czartoryského, kněze, a Julie Rodzinské, panny, řeholnice, polských mučedníků, nezávazná památka

invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář

nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. září 2027
Pro OP: Bl. Bertranda z Garrigua, kněze, nezávazná památka

„Byl společníkem svatého Dominika na cestách, ve svatosti i v nadšení,“ napsal o Bertrandovi blahoslavený Jordán Saský. Podle některých autorů se narodil v Garrigue v diecézi Nimes. Stal se knězem. Od dětství měl osobní zkušenost s albigenskými. Přidal se proto ke skupině cisterciáků a spolupracoval s nimi v jejich boji proti herezi katarů v jižní Francii. Tam se také setkal se svatým Dominikem a jako jeden z prvních se nechal uchvátit jeho osobností. Oba pracovali, modlili se a postili pro slávu Boží, ve prospěch církve a spásu duší. Byl převorem první komunity v Toulouse, v roce 1217 jej svatý Dominik poslal do Paříže a v roce 1221 se stal prvním provensálským provinciálem. Tento úřad spravoval až do své smrti. Je zakladatelem kláštera v Montpellieru a v Avignonu. Zemřel a byl pohřben v Le Bouchet pravděpodobně v dubnu roku 1230. V roce 1414 bylo jeho neporušené tělo přeneseno do klášterního kostela v Orange, 1561 však bylo spáleno hugenoty. Jeho kult potvrdil 14. července 1881 Lev XIII.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.

On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

III

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z Knihy proroka Jeremiáše

42, 1-16; 43, 4-7

Osudy Jeremiáše a lidu po pádu Jeruzaléma

     ^42.1Všichni vůdcové ozbrojených tlup, Jochanan, syn Kareachův, Azarjáh, syn Hošajáhův, i ostatní lid od nejmenšího až po největšího ²přistoupili k proroku Jeremiášovi a řekli mu: „Vyslyš naši prosbu a modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento zbytek, neboť zůstalo nás málo z mnoha, jak vidíš na vlastní oči. ³Ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí cestu, po které máme jít a co máme dělat.“
     ⁴Prorok Jeremiáš jim řekl: „Vyslyším vás. Budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, jak si přejete. Všechno, co mi odpoví, vám oznámím, nic vám nezamlčím.“ ⁵Oni řekli Jeremiášovi: „Ať je nám Hospodin pravdivým a věrným svědkem, že uděláme všechno, s čím tě k nám Hospodin pošle. ⁶Ať je to příjemné nebo ne, poslechneme hlas Hospodina, našeho Boha, k němuž tě posíláme, aby nám bylo dobře, když budeme poslouchat hlas Hospodina, našeho Boha.“
     ⁷Když uplynulo deset dní, Hospodin oslovil Jeremiáše. ⁸Ten povolal Jochanana, syna Kareachova, a všecky vůdce tlup, kteří byli s ním, i všechen lid od nejmenšího až po největšího ⁹a řekl jim: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele, k němuž jste mě poslali, abych mu přednesl vaši prosbu: ¹⁰Jestliže zůstanete klidně v této zemi, vystavím vás a už nezbořím, zasadím a už nevyplením; je mi líto neštěstí, které jsem vám způsobil. ¹¹Nebojte se babylónského krále, před nímž máte strach; nebojte se ho – praví Hospodin – neboť já jsem s vámi, pomohu vám a z jeho ruky vás vysvobodím. ¹²Dám vám u něho milost, že se nad vámi smiluje a nechá vás bydlet ve vaší zemi.
     ¹³Jestliže však řeknete: ‚Nebudeme bydlet v této zemi‘, neposlechnete hlas Hospodina, svého Boha, ¹⁴ale naopak se rozhodnete: ‚Nikoli, půjdeme do egyptské země, abychom už neviděli válku, neslyšeli zvuk polnice, netrpěli hlad, tam se usadíme‘; ¹⁵pak tedy slyšte Hospodinovo slovo vy, kteří jste zbyli! Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže upřete svůj zrak na Egypt, abyste tam šli, a vkročíte do něho, abyste tam bydleli: ¹⁶meč, kterého se bojíte, stihne vás tam v egyptské zemi a hlad, který vám působí starosti, přijde na vás v Egyptě a tam zemřete.
     ^43.4Jochanan, syn Kareachův, všichni vůdcové ozbrojených tlup a všechen lid neposlechli Hospodinův hlas, aby zůstali v judské zemi, ⁵ale Jochanan, syn Kareachův, a všichni vůdcové tlup vzali zbytky Judovců, kteří se ze všech národů, mezi něž se rozprchli, vrátili, aby bydleli v Judsku, ⁶muže, ženy, děti, královské dcery, všechny lidi, které zanechal Nabuzaradan, velitel tělesné stráže, s Gedaljáhem, synem Achikama, syna Šafanova, vzali i proroka Jeremiáše a Barucha, syna Nerijáhova, ⁷a vešli do egyptské země – neposlechli totiž Hospodinův hlas – a přišli až do Tafnesu.

RESPONSORIUM

Jer 42, 2; Pláč 5, 3

O. Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento zbytek, * zůstalo nás málo z mnoha.
V. Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou jako vdovy. * Zůstalo nás málo z mnoha.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu II. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

Povolání kněží k dokonalosti

     Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista – Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je Církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
     O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
     Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
     Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
     A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
     A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

O. Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
V. Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, blahoslaveného Bertranda jsi učinil věrným společníkem a následovníkem svatého otce Dominika; na jeho přímluvu nám, prosíme, dej, ať svým životem vyznáváme víru, kterou hlásal, abychom dosáhli slíbené odměny v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. září 2027Pro OP: Bl. Bertranda z Garrigua, kněze, nezávazná památka

6. září 2027
Pro OP: Bl. Bertranda z Garrigua, kněze, nezávazná památka