[ nová verze ]
19. listopad 2026, Čtvrtek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 33. týden Pro OP: Bl. Jakuba Benfattiho, biskupa, nezávazná památka Pro OP: Sv. Marie Alfonsiny Danil Ghattas, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 19. listopad 2026 Pro OP: Bl. Jakuba Benfattiho, biskupa, nezávazná památka
Pocházel z mantovské šlechtické rodiny, narodil se v polovině
13. století. Byl příbuzným i spolupracovníkem Mikuláše Boccasiniho, pozdějšího magistra řádu a papeže. Od něho získal na
pařížské univerzitě věroučnou i duchovní formaci. Když se Boccasini stal kardinálem, vybral si Jakuba za svého rádce a sekretáře
a jako papež jej pak jmenoval biskupem v Mantově. Jakub byl opravdovým pastýřem svěřených duší, jimž kázal evangelium,
modlil se za ně a obětoval. Na druhé straně byl neúprosným bojovníkem proti herezi za čistotu víry. Tím nejdůležitějším
v jeho biskupské službě však byla láska, kterou rozdával lidem kolem sebe a jež mu získala oblibu nejen za jeho života, ale i po
jeho smrti. Zemřel v Mantově 19. listopadu 1332. Jeho tělo bylo uloženo v mantovském klášterním kostele, roku 1813 pak bylo
přeneseno do mantovské katedrály. Jeho kult potvrdil 22. září 1859 bl. Pius IX.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV
31 Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
32 Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
33 Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
34 Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
35 Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
V
36 Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
37 Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
38 Nepřátele jsem dohonil, *
neucouvl, až jsem je pobil.
39 Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
40 Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům, –
41 zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
43 Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
44 Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
45 poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
46 Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
VI
47 Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
který mi národy podrobuje!
49 Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka. –
50 Za to tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
51 Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
V.
Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R.
Podivuhodné zákony tvoje.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
11, 4 – 12, 8
Podobenství o pastýřích
11.4Tak praví Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku. 5Ti,
kdo je kupují, beztrestně je zabíjejí, ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Ať je Hospodin požehnán, zbohatl jsem!‘ Jejich pastýři
nemají s nimi slitování. 6Už se neslituji nad obyvateli země – praví Hospodin – neboť vydám člověka
do moci jeho bližního, do moci jeho krále; zpustoší zemi a já ji nevysvobodím z jejich rukou.“
7Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro obchodníky s ovcemi. Vzal jsem si dvě hole: jednu jsem
nazval Milost a druhou jsem nazval Spojení a pásl jsem stádo. 8V jednom měsíci jsem odstranil tři
pastýře: už jsem s nimi ztratil trpělivost, i já sám jsem se jim znelíbil. 9Řekl jsem: „Nebudu vás
pást. Co má zemřít, ať zemře, co má zahynout, ať zahyne, a co zbude, ať navzájem pohltí své maso!“
10Pak jsem vzal svou hůl Milost a zlomil ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi
národy. 11V ten den byla zrušena; obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, poznali, že je to Hospodinovo slovo.
12Řekl jsem jim: „Jestliže chcete, dejte mi mou mzdu; nechcete-li, nechte být.“ A tak mi odvážili jako mzdu třicet stříbrných.
13Hospodin mi řekl: „Hoď to do pokladnice – nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!“ Vzal
jsem tedy třicet stříbrných a hodil je do pokladnice Hospodinova domu. 14Potom jsem zlomil druhou hůl
– Spojení, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15Hospodin mi řekl: „Vezmi si ještě výstroj pastýře pošetilého.
16Dám totiž povstat na zemi pastýři,
který se nebude starat o hynoucí,
nebude hledat zbloudilé,
nevyléčí zraněné
a nebude živit zdravé.
Bude jíst maso tučných
a jejich kopyta strhne.
17Běda pastýři pošetilému,
který opouští stádo!
Ať přijde meč na jeho rameno
a na jeho pravé oko!
Ať jeho rameno úplně uschne
a jeho pravé oko ať nadobro oslepne!“
12.1Prorocký výrok. Hospodinovo slovo o Izraelovi a o Judovi. Mluví Hospodin, který roztahuje nebesa,
klade základy země, dává ducha života do lidského nitra: 2„Hle, dělám z Jeruzaléma číši opojení
pro všechny okolní národy. To bude při obléhání Jeruzaléma.
3V ten den udělám z Jeruzaléma balvan na vzpírání pro všechny národy; všichni, kdo ho budou vzpírat,
zraní se do krve. Všichni pohané země se shromáždí proti němu. 4V ten den – praví Hospodin – raním
všechny válečné koně splašeností, jejich jezdce šílenstvím, na Judův dům však otevřu své oči s
milostí; všechny válečné koně národů raním slepotou. 5Judští vůdcové řeknou v srdci: ‚Obyvatelé
Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu.‘
6V ten den udělám z judských vůdců pánev plnou ohně mezi dřívím, hořící pochodeň mezi senem.
Pohltí napravo i nalevo všechny okolní národy; Jeruzalém zůstane i napříště na svém místě. 7Nejprve
zachrání Hospodin Judovy stany, aby se sláva Davidova domu, sláva jeruzalémských obyvatel
nezdvihla proti Judovi.
8V ten den bude Hospodin chránit jeruzalémské obyvatele; ten, kdo je mezi nimi nejslabší, bude jako
sám David a Davidův dům jako Bůh, jako Hospodinův anděl v jejich čele.“
RESPONSORIUM
Zach 11, 12. 13; Mt 26, 15
O.
Odvážili mi jako mzdu třicet stříbrných. *
Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!
V.
Jidáš se jich zeptal: Co mi dáte, když vám ho zradím? Oni s ním smluvili třicet stříbrných.
* Nádherná to mzda, kterou jsem byl od nich oceněn!
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe
(Sermo 1, 2-3: CCL 91 A, 889-890)
Správce věrný a prozíravý
Když chtěl Pán ukázat zvláštnost poslání služebníků, které postavil do čela svému lidu, pravil: Kdopak je věrný a rozvážný
správce, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl pšenice? Blaze tomu služebníkovi, kterého
pán při svém příchodu najde, že to dělá!
Kdo je, bratři, ten pán? Nepochybně Kristus, ten, který řekl svým učedníkům: Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem:
to skutečně jsem.
A kdopak je to služebnictvo, velká rodina tohoto pána? Tvoří ji přirozeně ti, které sám Pán vykoupil z rukou nepřítele
a učinil svým vlastnictvím. Touto velkou, Bohu zasvěcenou rodinou je obecná Církev; dík své nevyčerpatelné plodnosti se
šíří po celém světě a smí se honosit, že je vykoupena drahocennou krví svého Pána. Syn člověka přece nepřišel, aby si nechal
sloužit – jak sám říká – ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za všechny.
Vždyť on je také dobrý pastýř, který dal život za své ovce. Takže stádo dobrého pastýře je velká rodina Vykupitelova.
A kdo je ten správce, co má být věrný a zároveň rozvážný? To ať nám dosvědčí apoštol Pavel. Když mluví o sobě a o svých
druzích, prohlašuje: Ať se každý na nás dívá jako na služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. A když někdo něco
spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.
Aby si snad někdo z nás nemyslel, že těmi správci se stali jenom apoštolové, a proto se nijak nestaral o službu v duchovním
boji a místo toho, jako líný služebník, bez věrnosti a prozíravosti jen pospával, zase říká svatý Apoštol, aby ukázal, že
správci jsou také biskupové: Církevní představený je Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný.
Jsme tedy hospodářovi služebníci, jsme správci našeho Pána a dostali jsme dávku pšenice, ze které vám máme rozdělovat.
A jestliže se ptáme, co ta míra pšenice obnáší, ukáže nám to opět svatý apoštol Pavel. Ten totiž říká: Podle toho, v jaké
míře udělil Bůh každému víru.
Takže to, co Kristus nazývá mírou pšenice, označuje Pavel za míru víry, abychom poznali, že duchovní pšenicí není nic jiného
než vznešené tajemství křesťanské víry. Ve jménu Páně vám z této míry pšenice rozdáváme, kdykoli osvíceni darem milosti
Svatého Ducha s vámi probíráme pravidla pravé víry. A z téže míry pšenice dostáváte od Pánových správců, když denně
nasloucháte slovu pravdy z úst Božích služebníků.
RESPONSORIUM
Mt 25, 21. 20
O.
Služebníku dobrý a věrný, málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. *
Pojď se radovat se svým pánem.
V.
Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle – dalších pět jsem vydělal. *
Pojď se radovat se svým pánem.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, blahoslaveného Jakuba jsi učinil horlivým pastýřem, který vynikal úsilím o pokoj a milosrdenstvím;
kéž na jeho přímluvu a podle jeho příkladu stále planeme láskou k tobě a sjednocujeme se
slovem tvé pravdy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|