[ nová verze ]
11. listopad 2026, Středa
4. týden žaltáře
Sv. Martina, biskupa, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 11. listopad 2026 Sv. Martina, biskupa, památka
Narodil se kolem roku 316 v panonské Sabarii (v dnešním Szombathely v Maďarsku). Jeho rodiče byli pohané,
v patnácti letech byl přijat mezi čekatele křtu (katechumeny) a po nějakém čase se dal pokřtít. Mezitím se dostal jako
voják do Galie, opustil vojenskou službu a rozhodl se žít v ústraní po vzoru egyptských poustevníků. S pomocí biskupa
Hilaria založil v Ligugé (blízko Poitiers) klášter (kolem roku 361), stal se knězem, shromáždil kolem sebe své žáky a
spolu s nimi slovem i příkladem hlásal křesťanství okolním vesničanům. Když se kolem roku 371 stal biskupem, věnoval se dále této činnosti a
bydlel převážně mezi svými žáky v novém klášteře, který založil v Marmoutieru, poblíž svého
biskupského města Toursu. Zakládal na venkově malé kláštery, které se staly ohnisky křesťanského života mezi vesničany.
Začal zřizovat venkovské farnosti a konat pastorační vizitace; zemřel při jedné z nich 8. XI. 397 v Candes a 11. XI. pak byl pohřben v Toursu.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Daniela
5, 1-2. 5-9. 13-17. 25 – 6, 1
Boží soud při hostině krále Baltazara
5.1Král Baltazar vystrojil veliké hody pro tisíc svých velmožů a před těmito tisíci se oddal pití
vína. 2V podnapilosti poručil Baltazar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec
Nabuchodonosor odnesl z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král, jeho velmožové, jeho ženy i jeho zpěvačky.
5Vtom se objevily prsty lidské ruky a psaly naproti svícnu na vápennou omítku zdi královského
paláce; král viděl část píšící ruky. 6Tu zbledla králova tvář, jeho myšlenky ho poděsily, klouby
jeho kyčlí se uvolnily, koleno klepalo o koleno.
7Král zvolal nahlas, aby přivedli zaklínače, chaldejce a věštce. Ujal se slova a řekl babylónským
mudrcům: „Ten, kdo přečte toto písmo a podá mi jeho výklad, bude oblečen do purpuru, na hrdlo
dostane zlatý řetěz a bude jako třetí vládnout v království.“ 8Vstoupili tedy všichni královští
mudrci, nemohli však písmo přečíst ani podat jeho výklad králi. 9Tu se král Baltazar velmi poděsil,
barva jeho tváře se změnila a také jeho velmoži byli zmateni.
13Ke králi byl tedy uveden Daniel. Král se ujal slova a řekl Danielovi: „Ty jsi Daniel z judských
vyhnanců, kterého přivedl král, můj otec z Judska? 14Slyšel jsem, že je v tobě duch bohů, že v sobě
máš vědění, důvtip a neobyčejnou moudrost. 15Právě nyní byli ke mně přivedeni mudrci a zaklínači, aby
přečetli toto písmo a podali mi jeho výklad, ale nedovedli mi oznámit jeho význam. 16Slyšel jsem o
tobě, že dovedeš vykládat tajemství a rozluštit nesnadné věci – nuže, jestliže nyní dovedeš
přečíst písmo a podat mi jeho výklad, budeš oblečen do purpuru, na hrdlo dostaneš zlatý řetěz a
budeš jako třetí vládnout v království.“
17Nato se Daniel ujal slova a řekl králi: „Ponech si své dary, jinému můžeš dát své odměny, přece
však přečtu králi písmo a podám mu jeho výklad.
25Nuže, to je písmo, které je napsáno: Mene, tekel, ufarsin. 26To
je pak výklad slov: mene: Bůh spočetl tvé království a ukončil ho. 27Tekel: Na váze jsi byl zvážen
a shledán lehkým. 28Fares: Roztrhnuto bylo tvé království a dáno Médům a Peršanům.“
29Tu z Baltazarova rozkazu oblékli Daniela do purpuru, na hrdlo mu dali zlatý řetěz a prohlásili o
něm, že vládne jako třetí v království. 30V téže noci byl chaldejský král Baltazar zabit.
6.1Království obdržel Méd Dareios ve věku šedesáti dvou let.
RESPONSORIUM
Žl 74 (75), 6. 8. 9; Zj 14, 9. 10
O.
Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, jen Bůh je všeho soudcem, toho poníží a toho vznese.
* Tak to je: Pán drží v ruce kalich, vypít jej musí všichni bezbožníci země.
V.
Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu, bude pít z vína Božího hněvu. *
Tak to je: Pán drží v ruce kalich, vypít jej musí všichni bezbožníci země.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu Sulpicia Severa
(Epist. 3, 6. 9-10. 11. 14-17. 21: SCh 133, 336-340)
Martin, chudý a skromný, vstupuje do nebe s velikým bohatstvím
Martin věděl o svém skonu dlouho předem a řekl bratřím, že jeho tělesná schránka už brzy doslouží. A pak došlo k tomu, že bylo třeba, aby navštívil
kandskou církevní obec. Neboť klerici té církevní obce se mezi sebou přeli a on si přál obnovit tam pokoj. A tak, ačkoli věděl, že je konec jeho
života už blízko, pro tak důležitou věc se nezdráhal vydat na cestu. Domníval se, že by tím dobře dovršil své životní úsilí, kdyby po sobě zanechal
to, že v té církevní obci opět nastal pokoj.
Zdržel se tedy nějakou dobu v tom místě či v církevní obci, kam se odebral, a znovu nastolil pokoj mezi kleriky. Ale když pomýšlel na návrat do kláštera,
začaly ho náhle opouštět tělesné síly. Svolal bratry a oznámil jim, že už odchází ze světa. A všichni měli veliký smutek a žal a svorně naříkali: "Proč nás
opouštíš, otče? Komu nás opuštěné zanecháš? Na tvé stádo se vrhnou draví vlci; když pastýř padne, kdo nás uchrání před jejich tesáky? Víme, že toužíš po
Kristu, ale tvá odměna je jistá a nezmenší se, dosáhneš-li jí později; smiluj se však nad námi a neopouštěj nás."
Jejich nářek ho dojal – neboť byl vždycky ve spojení s Pánem plný soucitu – a říká se, že se dal do pláče; obrátil se na Pána a řekl na
jejich nářek jen toto: "Pane, jestliže mě tvůj lid ještě potřebuje, neodmítám dále pracovat; ať se stane tvá vůle."
Jaký to byl člověk! Nelze to vypovědět. Práce a námaha ho nezdolaly a neměla ho zdolat ani smrt; nevybral si jedno ani druhé: nebál se umřít ani neodmítal žít.
Oči i ruce měl stále pozdvižené k nebi a jeho nepřemožený duch v modlitbě neumdléval. A když ho kněží, kteří se tehdy k němu sešli, prosili,
aby dopřál úlevu svému ubohému tělu a obrátil se na bok, řekl: "Nechte mě, bratři, nechte mě hledět raději k nebi než k zemi, aby byl
můj duch obrácen směrem k Pánu, neboť se už vydá na cestu."
Když to řekl, uviděl nablízku ďábla. A řekl: "Co tu chceš, krvavá bestie? Ze mě, ty bídáku, nic nebudeš mít. Mě přijme náručí Abrahámovo."
S těmito slovy odevzdal svého ducha nebi. Martin plný radosti je přijat do náručí Abrahámova. Martin, chudý a skromný, vstupuje do nebe
s velikým bohatstvím.
RESPONSORIUM
_
O.
Byl vpravdě svatý. V jeho ústech nebylo lsti, nikoho nesoudil, nikoho neodsoudil. *
Mluvil o Kristu, o pokoji a milosrdenství.
V.
Jaký to byl člověk! Nelze to vypovědět. Práce a námaha ho nezdolaly a neměla ho zdolat ani smrt, nebál se umřít ani neodmítal žít. *
Mluvil o Kristu, o pokoji a milosrdenství.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, s tvou pomocí byl svatý Martin stále připraven nést břemeno své biskupské služby i přijmout smrt a oslavil
tě ochotným konáním tvé vůle; pomáhej i nám svou milostí, ať nás ani život ani smrt neodloučí od tvé lásky.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|