[ nová verze ]
8. červenec 2026, Středa
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 14. týden Pro OP: Bl. Adriána Fortescue, otce rodiny, terciáře, mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 8. červenec 2026 Pro OP: Bl. Adriána Fortescue, otce rodiny, terciáře, mučedníka, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 1480 v Herfordshiru v hrabství Devon. Jeho předkové byli vojáci a právníci, jeho otec Sir John Fortescue
z Punsborne byl důvěrným přítelem Jindřicha Tudora, jeho matkou byla Alice Boleynová. Adrián byl tedy bratrancem Anny
Boleynové. Byl dvakrát ženatý a vždy byl vzorným manželem a otcem. Měl dvě dcery a tři syny. Byl rytířem řádu maltézských
rytířů a od roku 1533 i členem třetího řádu sv. Dominika. Přestože byl příbuzný Anny Boleynové, nesouhlasil s jejím manželstvím
s králem. Odmítal nejvyšší moc Jindřicha VIII. v anglické církvi i odtržení od Říma. Odmítl složit přísahu, kterou by uznal primát
anglického krále ve věcech víry. Byl proto několikrát vězněn. Parlament jej odsoudil k trestu smrti spolu s dalšími význačnými
šlechtici, kteří odmítali církevní politiku Jindřicha VIII. Byl popraven mečem v Londýně 8. nebo 9. července 1539. Jeho kult
potvrdil 13. května 1895 Lev XIII.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.
Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.
A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I
2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě. –
3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –
6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
II
8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení. –
11 Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech. –
13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník, jak všichni moji otcové.
14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)
3 Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
5 Zlo ti je milejší než dobro, *
lež ti je víc než pravda.
6 Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný! –
7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
8 Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“ –
10 Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
11 Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
V.
Doufám, Pane, z duše doufám.
R.
Na tvé slovo vyčkávám.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Samuelovy
24, 1-4.10-18.24b-25
Sčítání lidu a zbudování oltáře
1Hospodin znovu vzplanul proti Izraeli hněvem a podnítil Davida proti nim: „Jdi, sečti Izraele a Judu!“
2Král David řekl Joabovi a velitelům vojska, kteří byli s ním: „Projděte všechny izraelské kmeny od Danu
až po Beršebu a spočítejte lid, abych znal jeho počet.“ 3Joab králi namítl: „Nechť Hospodin, tvůj Bůh,
zvětší tvůj lid jak chce, třeba stokrát. Kéž na vlastní oči to král, můj pán, vidí. Ale proč král,
můj pán, o to tak stojí?“ 4Královo rozhodnutí bylo však pro Joaba a velitele vojska nezvratné.
Joab s veliteli vojska vyšel od krále, aby sečetl lid Izraele.
10Ale potom David pocítil v srdci výčitky, že dal lid sečíst a řekl Hospodinu: „Těžce jsem zhřešil tím,
co jsem udělal. Proto, Hospodine, odpusť nepravost svému služebníku. Jednal jsem velmi pošetile.“
11Když David ráno vstal, dostal jeho věštec Gad Hospodinovo slovo:
12„Jdi a řekni Davidovi: Tak praví
Hospodin: Tři věci ti předkládám: vyvol si jednu z nich a já ti to udělám.“ 13Gad šel k Davidovi
oznámit mu to a řekl: „Mají ti na tvou zem přijít tři roky hladu? Nebo chceš po tři měsíce utíkat
před svým nepřítelem, který tě bude pronásledovat? Nebo má být ve tvé zemi po tři dny mor? Proto si
rozmysli a uvaž, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.“ 14David řekl Gadovi: „Jsem ve veliké tísni;
padněme raději do rukou Hospodina, neboť jeho milosrdenství je veliké, do rukou člověka upadnout nechci.“
15Hospodin tedy seslal na Izraele mor, od toho jitra až do stanovené doby, a pomřelo z lidu od Danu
až po Beršebu sedmdesát tisíc lidí. 16Hospodin poslal anděla do Jeruzaléma, aby jej hubil. Ale
Hospodin litoval neštěstí a řekl andělovi, který hubil lid: „Dost. Stáhni svou ruku zpět!“
Hospodinův anděl byl u humna Jebuzity Arauna. 17Když David viděl anděla bít do lidu, řekl Hospodinovi:
„Já jsem zhřešil, já jsem se dopustil nepravosti! Ale tito, ovce, co udělali? Prosím, ať je tvá ruka
proti mně a proti domu mého otce!“
18Toho dne přišel Gad k Davidovi a řekl mu: „Vystup a postav Hospodinu na humně Arauna Jebuzity oltář.“
24David tedy koupil to humno i skot za padesát šekelů stříbra.
25I vybudoval tam David Hospodinu oltář
a obětoval zápalné a pokojné oběti.
Hospodin prosby za zemi přijal a pohroma byla od Izraele odvrácena.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Kron 21, 15; 2 Sam 24, 17
O.
Rozpomeň se, Pane, na svou smlouvu a řekni bijícímu andělu: Ať se již odtáhne tvá ruka, *
aby nebyla zpustošena země a abys nezahubil vše, co žije.
V.
Já jsem zhřešil, já jsem se dopustil nepravosti! Ale tito, ovce, co udělali? Ať se odvrátí, prosím, Pane, tvůj hněv od tvého lidu. *
Aby nebyla zpustošena země a abys nezahubil vše, co žije.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
(Sermo 329, In natali martyrum: PL 38, 1454-1456)
Výkupnou cenou za drahocennou smrt mučedníka je smrt Kristova
Na přeslavných činech svatých mučedníků, kteří jsou všude výkvětem Církve, sami poznáváme, jak je pravdivé, co jsme zpívali: Drahocenná je v Hospodinových očích
smrt jeho zbožných. Je drahocenná v očích našich i v očích toho, pro nějž zemřeli.
Ale výkupnou cenou za všechny ty smrti je smrt jednoho. Kolik smrtí vykoupil ten jeden, který podstoupil smrt a bez jehož smrti by se pšeničné zrno nerozmnožilo?
Slyšeli jste, co řekl, když se blížil k svému umučení, a to znamená, když se blížil k našemu vykoupení: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane
samo; odumře-li však, přinese hojný užitek.
On na kříži vyplatil velikou cenu, aby nás získal, tam se otevřel měšec s výkupným za nás. Když voják probodl kopím jeho bok, vytrysklo odtamtud výkupné za celý
svět.
Byli vykoupeni mučedníci i ostatní věřící; ale víra mučedníků byla vystavena zkoušce a svědkem toho je jejich krev. Vrátili, co bylo na ně vynaloženo, a tak splnili,
co říká svatý Jan: Jako Kristus za nás položil svůj život, tak i my jsme povinni položit život za své bratry.
A jinde se říká: Když zasedneš k velkolepé hostině, uvažuj pečlivě o tom, co se ti předkládá, neboť něco podobného musíš také ty uchystat. Je to velkolepá
hostina, při níž je pokrmem sám Pán té hostiny. Nikdo nedává hostům za pokrm sám sebe, to činí jedině náš Pán, Kristus. On je hostitelem a on sám je také pokrmem
nápojem. Mučedníci tedy uvážili pečlivě, co jedli a pili, a splatili to něčím podobným.
Ale jak by mohli splatit něčím podobným, kdyby jim to, čím splatili, nedal ten, kdo to jak první na ně vynaložil? Co nám tedy chce říci žalm, v němž jsme zpívali
větu: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni?
Žalmista se tam zamyslel nad tím, co všechno dostal od Boha, a rozhlédl se po velikých darech milosti Všemohoucího: ten ho stvořil; hledal ho, když se mu ztratil, a
když jej nalezl, dal mu milost; pomohl mu, když s chatrnými silami bojoval, a nenechal ho na holičkách, když byl v nebezpečí; ozdobil ho korunou, když zvítězil, a
sebe sama mu nabídl za odměnu. Když si toto všechno žalmista uvědomil, zvolal: Čím nyní odvděčím se Pánu za všechno, co mi prokázal? Do rukou vezmu kalich
spásy. Jaký je to kalich? Kalich utrpení, hořký, ale uzdravující. Kalich, jehož by se nemocný bál dotknout, kdyby se z něho nejdřív nenapil lékař. Takový je to
kalich. Poznáváme ten kalich z úst Kristových, když říká: Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich.
O tomto kalichu říkali mučedníci: Do rukou vezmu kalich spásy a jméno Páně oslavím. Nebojíš se však, že nebudeš mít dost síly? Jak to, že se nebojíš?
Vždyť budu vzývat jméno Páně. Jak by mohli mučedníci zvítězit, kdyby v nich nezvítězil ten, který řekl: Buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět. Vládce nebes
řídil jejich mysl i jazyk; na zemi skrze ně přemáhal ďábla, a v nebi mučedníky korunoval. Šťastní, kdo takto pili z toho kalicha! Přestáli všechnu bolest a získali
věčnou slávu.
Nuže, moji drazí, uvědomte si, že i když nemůžete něco vidět na vlastní oči, můžete o tom přemýšlet v srdci a v duši, a poznáte, že drahocenná je v očích Páně
smrt těch, kdo jsou mu oddáni.
RESPONSORIUM
2 Tim 4,7-8a; Flp 3,8b.10
O.
Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. *
Teď už mě čeká věnec spravedlnosti.
V.
Všecko považuji za škodu ve srovnání s poznáním Krista a účastí na jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. *
Teď už mě čeká věnec spravedlnosti.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys blahoslaveného Adriána obdivuhodně posiloval duchem zbožnosti a statečnosti; vyslyš
prosby svého lidu a dej, ať se povzbuzeni jeho příkladem naučíme poslouchat více tebe než lidi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|