[ nová verze ]
18. květen 2026, Pondělí
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden Sv. Jana I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. květen 2026 Sv. Jana I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Pocházel z Toskánska a stal se papežem v roce 523, kdy Itálii ovládal
gótský král Theodorich. Ten stál na straně ariánů a chtěl se jich zastat
i u císaře Justina I. Proto poslal do Konstantinopole výpravu, kterou
musel vést papež jako králův legát. S výsledkem jednání však nebyl
spokojen a dal papeže po návratu o hladu držet ve vězení v Ravenně, až tam 18.V.526 zemřel.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
4, 1-10
Bůh si nás zamiloval
1Milovaní, každému duchu hned nevěřte, ale zkoumejte duchy, zdali jsou z Boha; vždyť je ve světě mnoho lžiproroků.
2Ducha Božího poznáte takto: každý duch, který vyznává, že Ježíš přišel jako Mesiáš v těle, je z Boha;
3ale žádný duch, který Ježíše nevyznává, není z Boha. To je duch antikristův, o němž jste slyšeli, že má přijít,
a už teď je na světě.
4Vy, děti, jste z Boha a zvítězili jste nad nimi, neboť větší je ten, který je ve vás, než ten, který je ve světě.
5Oni jsou ze světa. Proto co říkají, vychází ze světského smýšlení, a svět jim dopřává sluchu.
6My jsme z Boha. Kdo zná Boha, dopřává sluchu nám, kdo z Boha není, sluchu nám
nedopřává. Podle toho rozeznáme ducha pravdy a ducha bludu.
7Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha.
8Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. 9V tom se ukázala Boží
láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. 10V tom záleží
láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
RESPONSORIUM
1 Jan 4, 9; Jan 3,16
O.
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, *
aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.
V.
Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, *
aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Jana kněze z Avily přátelům
(Ep. ad amicos, 58: Opera omnia, edit. B.A.C. 1, 533-534)
Aby byl Ježíšův život patrný na nás
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh
veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli
těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako
se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze
Krista dostává všestranné útěchy.1
To jsou slova apoštola svatého Pavla. Třikrát byl mrskán metlami, pětkrát
bičován, jednou kamenován, zanechán jako mrtvý, pronásledován od všech
možných lidí, trýzněn všemi druhy muk a útrap,2 a to ne jednou nebo
dvakrát, ale jak sám říká na jiném místě: Tak jsme my zaživa stále
vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem
smrtelném těle.3
A uprostřed všech těchto strastí nereptá a nestěžuje si na Boha, jako to
dělávají slaboši; ani netruchlí jako ti, kdo milují svou slávu a rozkoš;
ani neprosí úpěnlivě Boha, aby byl svých strastí zbaven, jako to dělají
ti, kdo je neznají, a proto s nimi nechtějí nic mít; ani je nepodceňuje
jako ti, kdo je považují za něco bezvýznamného. On nechává stranou
všechnu nevědomost a slabost a uprostřed strastí dobrořečí Bohu a děkuje
za ně Dárci jako za veliké dobrodiní. Pokládá se za šťastného, že může
něco trpět pro čest toho, který obdivuhodně snášel a vytrpěl tolik
potupy, aby nás vysvobodil od potupy, jíž jsme byli vydáni napospas
hříchem, a který nám udělil vyznamenání a čest svým duchem a přijetím za
děti Boží; v něm a skrze něho máme záruku a pečeť nebeské radosti.
Moji bratři tolik milovaní! Ať Bůh otevře vaše oči, abyste viděli, kolik
dobrého nám dává v tom, co svět považuje za opovržené, a hledáme-li slávu
Boží, jaké cti se nám dostává v zneuctění, jež zakoušíme, a jaká sláva se
nám chystá z nynějšího soužení, a jak něžnou, přátelskou a láskyplnou
náruč nám Bůh otevírá, aby přijal ty, kdo byli zraněni v bitvě pro něho.
To je nepochybně sladší než všechen med, který zde veškeré úsilí může
vyrobit. A když to okusíme, velice zatoužíme po této náruči; vždyť kdo by
netoužil po tom, který je zcela hodný veškeré lásky a touhy, leda ten,
kdo vůbec neví, co je touha?
Jestliže vás tedy blaží ony radosti a toužíte je spatřit a zakoušet,
vězte, že k nim nevede žádná lepší cesta než cesta utrpení. Po této
stezce šel Kristus a všichni, kdo byli jeho. Nazývá ji úzkou, ale ona vede
přímo k životu. A on nás učí, abychom, chceme-li k němu dospěti, šli
cestou, po níž se on sám ubíral. Vždyť není ani správné, aby lidé
vyhledávali cesty s poctami, když Syn Boží kráčel cestou potupy; neboť
není žák nad učitele ani služebník nad svého pána.4
Kéž dá Bůh, aby náš duch nevyhledával na tomto světě jiný pokrm ani nenalézal
spočinutí nikde jinde než v námahách pod křížem Páně.
1 2 Kor 1, 3-5
2 srov. 2 Kor 11, 23 a násl.
3 2 Kor 4, 11
4 Mt 10, 24
RESPONSORIUM
2 Kor 4, 10.11.16
O.
Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, *
aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle, aleluja.
V.
Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje. *
Aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty dáváš odplatu těm, kdo ti zůstanou věrní; dnes slavíme památku
mučednické smrti svatého papeže Jana a prosíme tě, pomáhej nám, ať také
následujeme jeho stálost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|