[ nová verze ]
24. listopad 2025, Pondělí
2. týden žaltáře
Sv. Ondřeje Dung-Laca, kněze, a druhů, mučedníků, památka Pro OP: Sv. Ignáce Delgada, biskupa, Vincence Liema, kněze, Dominika An-Khama, otce rodiny, a druhů, vietnamských mučedníků, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 24. listopad 2025 Sv. Ondřeje Dung-Laca, kněze, a druhů, mučedníků, památka
První křesťanští misionáři přišli na území dnešního Vietnamu v 2. polovině 16. století.
Křesťanské společenství, které tam založili, bylo v následujících třech stoletích (jen s několika krátkými
obdobími klidu) vystaveno krutému pronásledování, které vyvrcholilo v letech 1843-1883. Mnoho vietnamských
křesťanů zemřelo tehdy mučednickou smrtí, nejvíce v 18. a 19. století. Z těch, kteří byli během 1. poloviny
20. století prohlášeni za blahoslavené, 117 prohlásil 19. VI. 1988 papež Jan Pavel II. za svaté: 96 Vietnamců,
11 španělských misionářů z řádu sv. Dominika a 10 členů francouzské misijní společnosti z Paříže; 8 biskupů,
50 kněží a 59 laiků.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek druhého listu svatého apoštola Petra
1, 1-11
Povzbuzení k vytrvalosti na cestě spásy
1Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kterým se dostalo stejného pokladu víry jako nám spravedlností
našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista. 2Milost vám a pokoj kéž se rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.
3Jeho božská moc nám darovala všechno, co potřebujeme pro dosažení spásy a bohabojného života, totiž tím, že
poznáváme toho, který nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. 4A proto jsme od něho dostali vzácná
a nesmírná přislíbení: abyste tím měli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která
ovládá svět špatnými žádostmi. 5A proto se věnujte s celou horlivostí tomu, abyste dospěli vírou k řádnému
životu, řádným životem k poznání, 6poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti,
7zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec.
8Jsou-li totiž ve vás tyto ctnosti a rozmáhají se, nenechají vás v nečinnosti a neplodnosti; naopak:
budete poznávat stále více našeho Pána Ježíše Krista. 9Kdo však je nemá, je slepý,
krátkozraký. Nic už neví o tom, že byl očištěn od svých bývalých hříchů. 10Proto se, bratři, tím více vynasnažte,
aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. 11Tak vám bude dopřán volný
přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
RESPONSORIUM
Srov. 2Petr 1, 3.4; Gal 3, 27
O.
Bůh nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: *
abyste tím měli účast na božské přirozenosti.
V.
Vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista. *
Abyste tím měli účast na božské přirozenosti.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Pavla Le-Bao-Tinha, zaslaného v roce 1843 bohoslovcům semináře v Ke-Vinh
(Launay A.: Le clergé tonkinois et ses prètres martyrs, MEP, Paris 1925, 80-83)
Účast mučedníků Církve na vítězství její hlavy Krista
Já, Pavel, vězeň pro jméno Kristovo,1 vám chci vypovědět o svých souženích, do kterých jsem denně pohroužen, abyste rozníceni láskou k Bohu vzdávali se mnou
Bohu chválu; jeho milosrdenství trvá navěky.2 Toto vězení je pravým obrazem věčného pekla: ke krutému mučení všeho druhu, k poutům na nohou, železným
řetězům a okovům přistupuje nenávist, tresty, nařčení, sprostá slova, žaloby, zlé skutky, falešné přísahy, zlořečení a nakonec soužení a zármutek.
Avšak Bůh, jenž kdysi vysvobodil tři mládence z pece ohnivé, je ustavičně při mně a z těchto soužení mě vysvobodil a obrátil je v slast;
jeho milosrdenství trvá navěky.
Uprostřed těchto muk, která jinak obvykle vyvolávají hrůzu, mě milost Boží naplnila útěchou a radostí: nejsem totiž sám, ale s Kristem.
To sám náš Mistr nese celou tíhu kříže a na má bedra klade pouze její pramalou, nepatrnou část. K mému boji jen nepřihlíží, ale sám za mne bojuje, vítězí a
celý zápas dokonává. To na jeho hlavě spočívá koruna vítězství, a na jeho slávě mají podíl také údy jeho těla.
Jak však mohu obstát v tomto divadle, když denně vidím, jak se císařové, mandarini a jejich družiny rouhají tvému svatému jménu, Pane, který
trůníš nad cheruby3 a serafy? Vždyť tvůj kříž leží pošlapán pohany! Kde je tvá sláva, Pane? Když toto všechno vidím, roznícen láskou k tobě si chci
rád nechat useknout údy a na znamení lásky k tobě zemřít.
Ukaž, Pane, svou moc, zachraň mě a nenech mě klesnout: ať se v mé slabosti zjeví tvá síla4 a je oslavena před tváří pohanů, aby nepřátelé tvoji, kdybych snad
na cestě zakolísal, nemohli v své pýše zdvihnout hlavu.
Bratři milovaní, až toto všechno uslyšíte, s radostí vzdávejte nekonečné díky Bohu, od něhož pochází všechno dobré, a dobrořečte se mnou Pánu; jeho
milosrdenství trvá navěky. Ať má duše velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, že se sklonil k svému služebníku v jeho
ponížení a že od této chvíle mě budou blahoslavit všechna budoucí pokolení;5 jeho milosrdenství trvá navěky.
Velebte Pána, všichni lidé, slavte ho, všechny národy.6 Neboť co světu je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné, a neurozené v očích světa a
opovržené Bůh vyvolil,7 aby zahanbil urozené. Skrze má ústa a můj rozum zahanbil filozofy, kteří jsou žáky mudrců tohoto světa; jeho milosrdenství trvá
navěky.
Toto všechno vám píši, aby se vaše a moje víra sjednotily. Uprostřed této bouře vyhazujeme kotvu až k Božímu trůnu; živou nadějí, která je v mém srdci.
Nuže, milovaní bratři, běžte tak, abyste dostali korunu vítězství,8 oblečte si pancíř víry9 a pravicí i levicí se chopte Kristových
zbraní,10 jak nás učí můj patron svatý Pavel. Lépe je pro vás, vejdete-li do života jednoocí nebo zmrzačení,11 než abyste se všemi údy byli vyvrženi ven.
Pomozte mi svými modlitbami, abych zápasil, jak náleží, abych bojoval dobrý boj12 a měl sílu bojovat až do konce, abych svůj běh doběhl úspěšně. I když se
snad
v tomto životě již neuvidíme, v budoucím věku se určitě shledáme, až budeme stát u trůnu neposkvrněného Beránka a budeme mu jednomyslně zpívat chvály,
navždy plesajíce radostí nad vítězstvím. Amen.
1 srov. Ef 3, 1
2 Žl 135 (136), 1
3 Žl 79 (80), 2
4 srov. 2 Kor 12 ,9
5 srov. Lk 1, 46-48
6 Žl 116 (117), 1
7 srov. 1 Kor 1, 27-28
8 srov. 1 Kor 9, 24
9 srov. 1 Sol 5, 8
10 srov. 2 Kor 6, 7
11 srov. Mt 18, 8-9; Mk 9, 43-47
12 srov. 2 Tim 4, 7
RESPONSORIUM
Srov. Žid 2, 1-2
O.
Vytrvale běžme o závod, který je nám určen. *
Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.
V.
Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. *
Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty jsi náš Otec a v tobě má svůj původ každé otcovství, tys posiloval svaté mučedníky
Ondřeje a jeho druhy, aby až k prolití krve zůstali věrní kříži tvého Syna; na jejich přímluvu
pomáhej i nám, abychom mezi lidmi šířili tvou lásku a směli se nazývat a skutečně byli tvými dětmi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|