[ nová verze ]
4. říjen 2025, Sobota
2. týden žaltáře
Sv. Františka z Assisi, památka Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. říjen 2025 Sv. Františka z Assisi, památka Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii.
Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce
1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem
roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků;
tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212).
Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu"
(1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal
několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do
Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem
(1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se
souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta
prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila
ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226.
Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.
Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.
A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Žalm 135 (136)
Velikonoční chvalozpěv
Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)
I
1 Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
2 Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
3 Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
4 On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
5 On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
6 On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
7 On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
8 To slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
9 Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
II
10 V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
11 Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
12 Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
13 On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
14 Provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
15 Do moře smetl faraóna s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
III
16 Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
17 On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
18 on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
19 Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
20 Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
21 Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
22 Dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
23 On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
24 Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
25 On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky. –
26 Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
V.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
4,10-23
Poděkování za poslanou pomoc
Bratři! 10Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že jste zase jednou mohli rozvinout starost o mě. Mysleli jste na
to ovšem vždycky, scházela vám příležitost. 11Ne že bych si snad stěžoval na nedostatek. Já jsem se
naučil být spokojen s tím, co právě mám. 12Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil
jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. 13Všechno mohu v tom,
který mi dává sílu.
14Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. 15Sami
dobře víte, Filipané, že na začátku práce pro evangelium, když jsem odcházel z Makedonie, žádná církevní obec si se mnou
nevyrovnávala vzájemně příjmy a vydání. Jen vy jste to dělali. 16Také do Soluně jste mi vícekrát
poslali pomoc, když jsem potřeboval. 17Ne že bych vyhledával dary, ale hledám hodně kladných
položek ve prospěch vašeho účtu. 18Dostal jsem všecko, co potřebuji, ano ještě více, než potřebuji.
Mám teď všeho dost, když jsem dostal od Epafrodita vaši zásilku. Je to jako libá vůně, oběť Bohu
příjemná a milá. 19A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem,
cokoli budete potřebovat. 20Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.
21Každému z věřících posílám pozdrav v Kristu Ježíši.
22Pozdravují vás bratři, kteří jsou se mnou.
Pozdravují vás všichni zdejší křesťané, zvláště ti, co jsou v císařských službách.
23Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi! Amen.
RESPONSORIUM
Flp 4, 12-13; 2 Kor 12, 10
O.
Dovedu žít v odříkání a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i s
hladověním, s nadbytkem i nedostatkem.
* Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
V.
S radostí přijímám slabosti a úzkosti a snáším to pro Krista. * Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Františka všem věřícím
(Opuscula, edit. Quarancchi 1949, 87-94)
Buďme prostí, pokorní a čistí
Nejvyšší Otec oznámil skrze svého svatého archanděla Gabriela svaté a slavné Panně Marii, že jeho Slovo, tak vznešené, svaté a slavné, sestoupí z nebe.
Z jejího lůna Syn Boží skutečně přijal lidské tělo, podrobené křehkosti jako tělo naše. Byl nade všechno bohatý, a přece si se svou nejblahoslavenější
Matkou vyvolil chudobu. A když se přiblížilo jeho umučení, slavil se svými učedníky velikonoční večeři. Potom se modlil k Otci: Otče můj, jestliže
je to možné, ať mě mine tento kalich.1
Vložil však svou vůli do vůle Otcovy. A Otcovou vůlí bylo, aby jeho požehnaný a slavný Syn, nám daný a pro nás narozený, přinesl skrze svou vlastní krev
sám sebe jako oběť na oltáři kříže;2 ne za sebe, vždyť skrze něj všechno povstalo,3 ale za naše hříchy. Tím nám Kristus zanechal
příklad, abychom šli v jeho šlépějích.4 A Otec chce, abychom byli skrze Krista všichni spaseni5 a abychom ho přijali s čistým srdcem
a čistým tělem.
Jak jsou šťastní a požehnaní ti, kdo milují Pána a dělají to, co říká on sám v evangeliu: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší,
a bližního jako sám sebe.6 Milujme tedy Boha a uctívejme ho čistým srdcem a čistou myslí, neboť to si přeje nade všecko. Pán říká:
Opravdoví ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě.7 Všichni, kdo ho uctívají, mají ho uctívat v duchu a v pravdě.
A proto se k němu obracejme s chválami a prosbami ve dne v noci a říkejme: Otče náš, jenž jsi na nebesích,8 neboť je
třeba stále se modlit a neochabovat.9
A kromě toho přinášejme ovoce, které je známkou obrácení.10 A milujme bližní jako sebe. Mějme lásku a pokoru a podporujme potřebné, protože to
očišťuje duši od poskvrny hříchů.11 Vždyť lidé všechno, co zanechají na tomto světě, ztratí; s sebou si však ponesou odměnu za lásku a za to,
co darovali potřebným; za to dostanou od Boha štědrou odměnu a odplatu.
Nechtějme být moudří a chytří podle lidských měřítek, ale spíše buďme prostí, pokorní a čistí. Nikdy nemáme toužit po tom, abychom převyšovali druhé, ale
spíše buďme služebníky a buďme podřízeni každému lidskému zřízení kvůli Bohu.12 A na všech, kdo takto jednají a vytrvají až do konce, spočine
Duch Páně13 a učiní si v nich příbytek;14 budou syny nebeského Otce, jehož skutky konají,15 a jsou bratrem, sestrou i
matkou našeho Pána Ježíše Krista.16
1 Mt 26, 39
2 srov. Žid 9, 14
3 srov. Jan 1, 3
4 srov. 1 Petr 2, 21
5 srov. 1 Tim 2, 4
6 Mt 22, 37.39
7 Jan 4, 23
8 Mt 6, 9
9 Lk 18, 1
10 srov. Mt 3, 8
11 srov. Tob 12, 9
12 srov. 1 Petr 2, 13
13 srov. 1 Petr 4, 14
14 srov. Jan 14, 23
15 srov. Mt 5, 45.16
16 srov. Mt 12, 50
RESPONSORIUM
Mt 5, 3-4.6
O.
Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. *
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
V.
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. *
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby
a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali
Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|