[ nová verze ]
20. květen 2025, Úterý
1. týden žaltáře
Doba velikonoční, 5. týden
Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze (na Moravě závazná památka), nezávazná památka
Sv. Bernardina Sienského, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. květen 2025
Sv. Bernardina Sienského, kněze, nezávazná památka
Narodil se roku 1380 v Massa Marittima u Sieny ve střední Itálii. Po
studiích církevního práva a po uzdravení z nemoci, kterou byl postižen
při ošetřování nemocných morem (1400), vstoupil do františkánského řádu
(1402). Stal se knězem (1404), vynikajícím lidovým kazatelem a šiřitelem
úcty k Jménu
Ježíš. Nemluvil o pohromách zvěstujících konec světa, jak
bylo tehdy zvykem, nýbrž o Ježíši Kristu a jeho božské lásce. Několikrát
byl nařčen z bludařství,
ale pokaždé byla uznána jeho nevina. Jako řádový
představený (1438 – 1442) se účastnil všeobecného sněmu ve Florencii.
Zemřel 20. V. 1444 v Aquile a už v
roce 1450 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé. Aleluja.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé. Aleluja.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka. Aleluja.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka. Aleluja.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem. Aleluja.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem. Aleluja.
V.
Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O.
Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
20, 1-15
Konečný soud nad drakem
Já, Jan, 1viděl jsem anděla sestupujícího z nebe: v ruce držel klíč od propasti a velký řetěz.
2Popadl draka, toho starého hada, to je ďábla čili satana, spoutal ho na tisíc let, 3svrhl
ho do propasti, zavřel ji a svrchu zapečetil, aby už přestal svádět národy, pokud se nedovrší tisíc let. Potom musí být na krátký čas rozvázán.
4A viděl jsem trůny i ty, kteří se na ně posadili a jimž bylo dáno právo vykonat soud, a také duše těch, kteří
byli popraveni pro Ježíšovo svědectví a pro Boží slovo, a ty, kteří se neklaněli šelmě a jejímu obrazu a nepřijali její znamení na čelo nebo na ruku: ti ožili
a ujali se vlády s Kristem na tisíc let. 5Ostatní mrtví nebudou moci ožít, dokud se nedovrší těch tisíc let.
To je první vzkříšení. 6Blažený a svatý je ten, kdo má účast na tomto prvním vzkříšení! Nad takovými druhá smrt nemá moc,
ale budou kněžími Boha a Krista a s ním budou kralovat tisíc let.
7Až pak těch tisíc let přejde, satan bude puštěn ze svého žaláře, 8půjde
svádět národy na čtyřech stranách země, Góga a Magóga, a shromáždí je k válce. Jejich počet je jako mořského písku. 9Vytáhli
na širý povrch země a obklíčili tábor svatých a milované město. Ale z nebe spadl oheň a strávil je. 10Ďábel
pak, který je sváděl, byl hozen do močálu ohně a síry, kde už je i šelma a lživý prorok, a budou mučeni ve dne v noci na věčné věky.
11Pak jsem uviděl velký bělostný trůn a toho, který na něm seděl. Před jeho tváří prchla země i nebesa,
a nezůstala po nich stopa. 12A viděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy.
Také jiná kniha, kniha života, byla otevřena. A ti mrtví byli souzeni podle toho, co v těch knihách stálo, podle svých skutků.
13Moře vydalo mrtvé, kteří byli v něm, i Smrt a Podsvětí vydaly svoje mrtvé a každý byl souzen podle svých skutků.
14Pak byly Smrt a Podsvětí vhozeny do ohnivého močálu. To je druhá smrt: ohnivý močál.
15O kom se zjistilo, že není zapsán v knize života, byl vhozen do ohnivého močálu.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Kor 15, 25. 26; Zj 20, 13. 14b
O.
Kristus musí kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám. *
Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt, aleluja.
V.
Tehdy smrt a podsvětí vydají svoje mrtvé a smrt i podsvětí budou vhozeny do ohnivého močálu. *
Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernardina Sienského
(Sermo 49, De glorioso Nomine Iesu Christi, cap. 2: Opera omnia 4, 505-506)
Jméno Ježíš prozařuje kazatele
Jméno Ježíš prozařuje kazatele a způsobuje, že jsou prostoupeni jeho
světlem ti, kdo jeho slovo zvěstují, i ti, kdo je slyší. Odkud myslíš, že
se vzalo tak nenadále na celém světě planoucí světlo víry, ne-li z toho,
že se káže Ježíš? Což i nás nepovolal Bůh světlem a lahodností tohoto
jména ke svému podivuhodnému světlu? A těmto osvíceným, kteří v tomto
světle vidí světlo, ať právem řekne apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale
teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.
Proto se musí toto jméno rozhlašovat, aby svítilo a nezůstávalo ukryté.
A při kázání se nesmí vyslovovat nečistým srdcem či poskvrněnými rty,
naopak, má ho uchovávat a pronášet nádoba vybraná.
Proto praví Pán o apoštolovi: On je nádobou ode mne vyvolenou, aby nesl
mé jméno před pohany a krále i před syny izraelské. Vyvolenou nádobou,
říká, v níž je na prodej nejsladší tekutina; láká k napití, neboť jiskří
a září ve vyvolených nádobách; aby nesl mé jméno, říká.
Jako když se na sklizených polích zapálí oheň, a suché a neužitečné křoví
a trní shoří, a jako když vycházející slunce svými paprsky zažene
temnoty, a zloději, noční pobudové i podkopávači domů se skryjí, tak tomu
bylo, když Pavel kázal lidu: jako kdyby silně zaburácel hrom, jako kdyby
vypukl mocný oheň, jako kdyby vyšlo slunce v plném jasu, shořela nevěra,
jako vosk rozpuštěný silným žárem zanikl klam a blud, a zazářila pravda.
Neboť Pavel rozhlašoval Ježíšovo jméno slovy, listy, zázraky i příkladem
života. Chválil ustavičně Ježíšovo jméno, vyznával je a velebil.
Apoštol nesl toto jméno jako světlo také před krále a pohany i před syny
izraelské, osvěcoval národy a všude vybízel: Noc pokročila, den se
přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla.
Veďme počestný život jako ve dne. A ukazoval všem světlo hořící a zářící
na svícnu a na každém místě hlásal Ježíše, a to ukřižovaného.
Proto Církev, snoubenka Kristova, stále se opírá o jeho svědectví, jásá
s prorokem a říká: Učils mě Bože, od mládí, dodnes tvé mocné činy hlásám; až dosud znamená stále. Také prorok k tomu vybízí:
Zpívejte k poctě jména Páně, zvěstuje denně jeho
spásu, to jest Ježíše Spasitele.
1 1 Petr 2, 9
2 srov. Žl 35 (36), 10
3 Ef 5, 8
4 srov. Sk 9, 15
5 srov. Sir 51, 15 (Vulg.)
6 srov. Sk 9, 15
7 Řím 13, 12-13
8 1 Kor 2, 2
9 Žl 70 (71), 17
10 Žl 95 (96), 2
RESPONSORIUM
Sir 51, 15ab; Žl 9, 3
O.
Bez ustání chci chválit tvé jméno, *
s vděčností je opěvovat.
V.
Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno. *
S vděčností je opěvovat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého kněze Bernardina velikou láskou a horlivostí,
aby šířil úctu k svatému jménu Ježíš; pro jeho zásluhy a na jeho přímluvu
naplň svou láskou i nás. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|