[ nová verze ]
27. červenec 2024, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 16. týden Sv. Gorazda a druhů, na Moravě památka, nezávazná památka Pro OP: Bl. Roberta Nuttera, kněze a mučedníka, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 27. červenec 2024 Sv. Gorazda a druhů, na Moravě památka, nezávazná památka
Žáci sv. Cyrila a Metoděje: Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva jsou ve východní církvi uctíváni
spolu se svými učiteli jako „svatí sedmipočetníci“. Gorazd pocházel z Moravy, a proto ho sv. Metoděj určil za svého
nástupce. O jeho další činnosti nemáme žádné věrohodné zprávy. Ostatní se po vyhnání z Velké Moravy uchýlili do
Bulharska, kde v dnešní západní Makedonii založili na území kolem Ochridu středisko slovanské bohoslužby. Sv. Kliment
se tam stal biskupem, zemřel 27. VII. 916 a byl pohřben v ochridském klášteře.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
6, 1 – 7, 1
Pavlovy útrapy a výzva k svatosti
6.1Jako Boží spolupracovníci vás napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo!
2Bůh přece říká:
‚V době příhodné jsem tě vyslyšel,
v den spásy jsem ti pomohl.‘
Hle, teď je ta „doba příhodná“, teď je ten „den spásy“! 3Nikomu v ničem nedáváme pohoršení,
aby nebyla potupena naše služba, 4ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí,
v souženích, v nesnázích, v úzkostech, 5v ranách, v žalářích, v nepokojích,
v námahách, ve bděních, v postech; 6čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem Svatým,
upřímnou láskou, 7slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně;
8za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti. Že prý jsme svůdcové,
a přece jsme pravdiví; 9že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle – žijeme;
jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; 10prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme,
jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno.
11Korinťané, mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán.
12Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo.
13Odplaťte mi stejným – jako k synům mluvím – otevřte dokořán srdce i vy.
14Nespřahejte se už s nevěřícími! Jaká účast spravedlnosti a nepravosti? Jaké společenství světla se tmou?
15Jaká shoda Krista s Beliárem? Nebo jaký podíl věřícímu s nevěřícím?
16Jaké spojení chrámu Božího s modlami?
Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl:
‚Budu přebývat a chodit mezi nimi,
budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘
17Proto ‚vyjděte z jejich společnosti
a oddělte se,‘ praví Pán,
‚a nedotýkejte se ničeho nečistého!
Potom vás přijmu za svoje:
18budu vaším otcem
a vy budete mými syny a mými dcerami,
praví všemohoucí Pán.‘
7.1Když tedy máme, milovaní, tato zaslíbení, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, stále více s Boží bázní
pokračujme ve svatosti.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Kor 6, 14.16; 1 Kor 3, 16
O.
Co má společného spravedlnost s nepravostí? Co má společného Boží chrám s modlami? *
Vy jste chrám živého Boha!
V.
Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? *
Vy jste chrám živého Boha!
DRUHÉ ČTENÍ
Ze života slovanských věrozvěstů a jejich žáků
(Bios Klémentos, II, 5.7. III, 8.9.10; Žitije Methodija, XVII, 3-6: MMFH, II, 204-207.161)
Pili z pramene božské nauky
Svatý Cyril a Metoděj pokládali za největší nedostatek, že národ Slovanů nerozuměl Písmu sepsanému v řeckém jazyce. Proto vynalezli slovanská
písmena, přetlumočili Bohem vnuknutá Písma z jazyka řeckého do slovanského; a usilovali o to, aby bystřejším žákům předali božské nauky. Nemálo
jich zajisté pilo z tohoto pramene poučení; a mezi nimi nejvíce vynikali nejpřednější žáci: Gorazd, Kliment, Naum, Angelar a Sáva.
Slovanští věrozvěsti věděli, že Pavel kdysi předložil apoštolům evangelium, jak ho káže,1 a proto i oni pospíchali do Říma ukázat
blaženému papeži své dílo, překlad Písma. Šťastně dosáhli cíle a neběželi nadarmo.
Když totiž bylo jejich dílo papeži ukázáno a když on poznal, že překlad Písma do slovanského jazyka je plodem vskutku apoštolského ducha
obdařeného milostí, tu nevěděl, co počít radostí. Velebil tyto muže a nazýval je rozličnými jmény: otci, vytouženými dětmi, svou radostí, korunou
víry, věncem slávy a ozdobou Církve.
Potom některé z průvodců, o nichž sami svatí učitelé dosvědčili, že jsou dostatečně obeznalí ve slovanském písmě a že vynikají ctihodným životem,
dal posvětit na kněze, jiné pak na jáhny a podjáhny. A samotného velkého Metoděje, třebaže se bránil a všemožně se tomu snažil vyhnout, vysvětil
na biskupa Panonské Moravy.
Když se přiblížil čas, kdy měl Metoděj odpočinout od všech utrpení a kdy se mu mělo dostat odplaty za mnohé námahy, otázali se ho: „O kom ze
svých učedníků si myslíš, otče a ctihodný učiteli, že by měl být podle tvého doporučení tvým nástupcem?“ Tu jim Metoděj ukázal na jednoho ze
svých znamenitých učedníků, který se jmenoval Gorazd, a řekl: „Toto je svobodný muž z vaší země, dobře obeznalý v latinských knihách a
pravověrný. To budiž Boží vůle a vaše láska, jakož i má!“
1 srov. Gal 2, 2
RESPONSORIUM
2 Tim 2, 2; 1 Tim 2, 4;srov. Ef 4, 12-13
O.
Co jsi přijal, svěřuj dál spolehlivým lidem, kteří budou schopni, aby tomu učili i druhé. *
Bůh chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.
V.
Připravujte křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího
Syna. *
Bůh chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelára a Sávu, aby pokračovali
v díle svatého Cyrila a Metoděje; na jejich přímluvu nauč i nás předávat svěřený poklad víry,
abychom všichni rostli v milosti a v poznání tvého Syna Ježíše Krista. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|