[ nová verze ]
6. květen 2024, Pondělí
2. týden žaltáře
Doba velikonoční, 6. týden Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 6. květen 2024 Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Narodil se 20. XII. 1576 ve Skočově v těšínském Slezsku. Studoval filozofii v Olomouci a v Praze (1597-1603), teologii ve
štýrském Grazu (1604-1606). Potom uzavřel manželskou smlouvu (3. IX. 1606)
ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. XII. 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení a v roce 1609
byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech, naposled jako farář v Holešově. Za stavovského povstání byl obviněn
z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem, přičemž ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. Zemřel na následky trojího
mučení 17. III. 1620
v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného (3. XI. 1859); oslavy blahořečení se konaly 6.V.1860. Jan Pavel
II. ho při své návštěvě v Olomouci 21.V.1995 kanonizoval.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň. Aleluja.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň. Aleluja.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem. Aleluja.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem. Aleluja.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku. Aleluja.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
2, 1-11
Nové přikázání
1Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého.
2On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.
3Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. 4Kdo
tvrdí: „Znám ho“, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. 5Kdo však jeho slovo zachovává,
v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. Podle toho můžeme poznat, že jsme v Kristu. 6Kdo
tvrdí, že v něm zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on.
7Milovaní, nepíšu vám o nějakém novém přikázání. Je to přikázání staré, které jste slyšeli hned na začátku. To staré přikázání
je slovo, které jste slyšeli. 8Ale přesto všechno je ono přikázání, o kterém vám píšu, také nové. Je to pravdivé vzhledem ke
Kristu i k vám, neboť tma přechází a pravé světlo už svítí. 9Kdo tvrdí, že je ve světle, ale svého bratra nenávidí,
je dosud ve tmě. 10Kdo svého bratra miluje, zůstává ve světle a pro nikoho není pohoršením.
11Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě a žije ve tmě; neví, kam jde, protože jeho oči pro samou tmu nevidí.
RESPONSORIUM
Jan13, 34; 1 Jan2, 10. 3
O.
Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. *
Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle, aleluja.
V.
Podle toho víme, že jsme Krista poznali, když zachováváme jeho přikázání. *
Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu římských vyznavačů svatému biskupu a mučedníku Cypriánovi
(Ep.31,3-4: CSEL 3,559-560)
Kdo vytrvá až do konce, bude spasen
Opravdu, co by se z Boží vůle mohlo stát člověku slavnějšího
a šťastnějšího, než přímo při popravě a v samém středu katů smět velebit
Pána Boha? Než uprostřed různých vybraných ukrutných muk přichystaných
světskou mocí, bez ohledu na vykloubené údy, bez ohledu na zmučené
a k smrti ztrýzněné tělo, hlasem sice skomírajícím, přesto však svobodným
vyznávat Krista, Božího Syna? Než zanechat světa a jít do nebe, opustit
lidi a přebývat mezi anděly? Než překonat veškeré pozemské překážky
a zcela svobodný stanout před Boží tváří a bez prodlení zaujmout místo
v nebeském království? Než se v Kristově jménu stát spoluúčastníkem
Kristova utrpení a z božské dobroty svého Soudce sám se stát soudcem? Než
vyznáním Kristova jména získat neposkvrněné svědomí a neuposlechnout
svatokrádežných lidských zákonů proti víře a veřejně dosvědčit pravdu?
Než vlastní smrtí si podrobit smrt, které se všichni bojí, a touto smrtí
dojít nesmrtelnosti? Než být veškerými nástroji krutosti ztýrán a zmučen
a těmito mukami muka překonat, silou ducha se vzepřít proti všem bolestem
rozdrásaného těla a nezaleknout se proudů vlastní krve? Než svou smrt za
víru začít milovat a být přesvědčen, že náš život neutrpěl žádnou újmu?
Přímo jako hlaholem polnice nás sám Pán vybízí k tomuto boji slovy svého
evangelia: Blahoslavení, kdo budou pronásledováni pro spravedlnost, neboť
jejich je nebeské království. Blahoslavení budete, budou-li vás
pronásledovat a nenávidět. Radujte se a plesejte. Vždyť stejně také jejich
otcové pronásledovali proroky, kteří byli před vámi.1 A jinde: Budete také
stát před králi a vládci a bratr vydá bratra na smrt a otec syna. Kdo však
vytrvá až do konce, bude spasen.2 A také: Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě
na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.3
1 srov. Mt 5, 10-12
2 srov. Mt 10, 18.21.22
3 Zj 3, 21
RESPONSORIUM
Jak 1, 12; Sir 14, 1; Mdr 10, 14
O.
Blaze muži, který ve zkouškách vydrží; když se osvědčí, dostane za odměnu život,
jak to Pán slíbil těm, kdo ho milují. *
Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.
V.
Boží moudrost sestoupila s ním do žaláře, neopustila ho v okovech. *
Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys dal svatému mučedníku Janovi statečnost a sílu, aby žil podle své víry a věrně
zachoval zpovědní tajemství; na jeho přímluvu posiluj i nás v každém nebezpečí, abychom ti jako on vždycky
zůstali věrní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|