[ nová verze ]
3. únor 2024, Sobota
4. týden žaltáře
První mezidobí, 4. týden Sv. Blažeje, biskupa a mučedníka, nezávazná památka Sv. Ansgara, biskupa, nezávazná památka Pro OP: Bl. Petra z Ruffìa, Antonína Pavoniho a Bartoloměje Cerveriho, kněží a mučedníků, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. únor 2024 Sv. Ansgara, biskupa, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 801 poblíž Corbie v Galii a vstoupil tam do benediktinského kláštera. Od roku 823 působil jako učitel v klášterní škole
v Korvey. V roce 826 byl poslán do Dánska, aby tam hlásal křesťanství. Většího úspěchu však dosáhl ve Švédsku (830). Stal se prvním biskupem v Hamburku (831), později
arcibiskupem v Brémách (847) a papežským legátem pro Skandinávii. Zemřel v Brémách roku 865.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům
3, 1-18
Povzbuzení a rady
Bratři, modlete se za nás, aby se slovo Páně dále šířilo a bylo přijímáno s úctou,
jak je tomu i u vás, a abychom byli osvobozeni od lidí zvrácených a zlých, neboť věřit není dáno všem.
Ale Pán je věrný: on vás bude sílit a chránit od Zlého.
Spoléháme na vás, že s pomocí Páně děláte a budete dělat, co vám nařizujeme.
A Pán ať řídí vaše srdce k Boží lásce a k tomu, abyste byli trpěliví tak, jako byl Kristus.
Bratři, přikazujeme vám jménem Pána Ježíše Krista: straňte se každého bratra,
který žije nespořádaně a ne podle zásad, které jste od nás přijali. Víte sami,
jak nás máte napodobovat. Když jsme byli u vás, nezaháleli jsme ani jsme chleba nejedli od nikoho zadarmo.
Naopak: ve dne v noci jsme se lopotili, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž. Ne že bychom na to neměli právo,
ale dáváme vám sami sebe za vzor, který byste mohli napodobovat. Ano, už tehdy,
když jsme byli u vás, přikazovali jsme vám: "Kdo nechce pracovat, ať nejí." A teď slyšíme,
že někteří z vás žijí zahálčivě a vůbec nepracují, ale jsou velmi zaměstnáni věcmi,
do kterých jim nic není. Takovým lidem důrazně přikazujeme mocí, kterou máme od Pána Ježíše Krista,
aby v klidu pracovali a jedli chléb, na který si sami vydělají.
A vy, bratři, se nenechte od konání dobrých skutků odradit únavou.
Kdyby však někdo nechtěl poslechnout našich pokynů obsažených v tomto listě,
na toho si dávejte pozor a nestýkejte se s ním, aby se zastyděl. Ale nepovažujte ho za nepřítele,
nýbrž napomeňte ho jako bratra.
Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a každým způsobem. Pán buď s vámi se všemi.
Já, Pavel, jsem napsal pozdrav vlastní rukou. Tak označuji každý svůj list, tak píšu. Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi se všemi!
RESPONSORIUM
1 Sol 2, 13; Ef 1, 13
O.
Když jste uslyšeli Boží slovo, *
vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.
V.
Přijali jste slovo pravdy, radostnou zvěst o své spáse. *
Vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dekretu II. vatikánského koncilu o misijní činnosti Církve
(Č. 23-24)
Je třeba s důvěrou oznamovat tajemství Krista
Ačkoli na každého Kristova učedníka připadá příslušný díl závazku šířit víru, Kristus Pán vždy povolává z řad učedníků ty, které sám chce, aby
byli s ním a aby je posílal kázat národům.1
Proto skrze Ducha Svatého, který ke společnému prospěchu rozděluje zvláštní dary, jak sám chce,2 vnuká do srdce jednotlivců misionářské povolání. Současně
v Církvi uvádí v život instituty, které na sebe berou úkol hlásat evangelium – úkol náležející celé Církvi – jako svou vlastní povinnost.
Znamení zvláštního povolání je vidět na těch, kdo jsou obdařeni potřebným přirozeným založením, mají žádoucí vlohy a nadání a také jsou ochotni věnovat se misijnímu
dílu. Mohou to být domácí nebo zahraniční kněží, řeholníci i laici. Posláni právoplatnou autoritou jdou s vírou a poslušností za těmi, kdo jsou daleko od Krista.
Jsou odděleni k dílu, k němuž byli povoláni jako služebníci evangelia,3 aby se pohané stali milou obětí, posvěcenou od Ducha Svatého.4
Na Boží volání má člověk odpovědět tak, že nedá na to, k čemu radí tělo a krev,5 ale zcela se zasvětí dílu evangelia. Tuto odpověď však je schopen dát,
jen když ho povzbudí a posílí Duch Svatý.
Kdo je posílán, vstupuje do šlépějí života a poslání toho, který se sám sebe zřekl a vzal na sebe přirozenost služebníka.6 Má tedy být rozhodnut po
celý život vytrvat ve svém povolání, vzdát se sebe a všeho, co bylo do té doby jeho, a všem se stát vším.7
Když hlásá evangelium mezi pohanskými národy, ať je s důvěrou seznamuje s tajemstvím Krista, kterého zastupuje. V něm ať má odvahu mluvit, jak je třeba,8
a ať se nestydí za pohoršení kříže.
Ať jde ve stopách svého Mistra, tichého a pokorného srdcem, a zjevně ukazuje, že jeho jho netlačí a břemeno netíží.9
Životem opravdu podle evangelia, velkou trpělivostí, velkodušností, dobrotou a upřímnou láskou10 ať vydává svému Pánu svědectví, bude-li třeba až
k prolití krve.
Bude si vyprošovat od Boha sílu a statečnost, a pak pozná ze zkušenosti, že ve velikém soužení i v největší chudobě lze oplývat radostí.11
1 srov. Mk 3, 13 a násl.
2 srov. 1 Kor 12, 11
3 Srov. Sk 13, 2
4 Řím 15, 16
5 srov. Gal 1, 16
6 Flp 2, 7
7 srov. 1 Kor 9, 22
8 srov. Ef 6, 19 a násl.; srov. Sk 4, 31
9 srov. Mt 11, 29 a násl.
10 srov. 2 Kor 6, 4 a násl.
11 srov. 2 Kor 8, 2
RESPONSORIUM
1 Kor 9, 16. 22b
O.
Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo jako povinnost. *
Běda, kdybych evangelium nehlásal.
V. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. *
Běda, kdybych evangelium nehlásal.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys poslal svatého biskupa Ansgara, aby hlásal evangelium skandinávským národům; na
jeho přímluvu uchovej světlo své pravdy i nám a dnešnímu světu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|