Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. červenec 2023
Pro OP: Bl. Česlava z Polska, kněze, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z první knihy Královské

     ¹⁶Achab šel Eliášovi naproti. ¹⁷Když uviděl Eliáše, řekl mu: „Jsi to ty, jenž uvádíš Izraele do zkázy?“ ¹⁸Ten odvětil: „Izraele neuvádím do zkázy já, ale ty a dům tvého otce, že opouštíte Hospodinova přikázání a ty že chodíš za bály. ¹⁹Ale nyní zařiď, ať se ke mně shromáždí na horu Karmel celý Izrael a čtyři sta padesát Bálových proroků a čtyři sta proroků Ašéřiných, kteří jedí u stolu s Jezabelou.“
     ²⁰Král Achab obeslal všechny syny Izraele a shromáždil proroky na hoře Karmelu. ²¹Eliáš přistoupil ke všemu lidu a pravil: „Jak dlouho budete kulhat na dvě strany: Jestliže Hospodin je Bůh, jděte za ním, jestliže Bál, jděte za Bálem!“ ²²Lid mu neodpověděl ani slovo. Eliáš řekl lidu: „Já sám jsem zbyl jako Hospodinův prorok, ale proroků Bálových je čtyři sta padesát mužů. ²³Nuže, ať nám dají dva býčky. Ať si vyberou jednoho býčka, rozčtvrtí ho a položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají, a já to udělám s druhým býčkem, položím ho na dříví, ale oheň nerozdělám. ²⁴Budete vzývat jméno svého boha a já budu vzývat jméno Hospodina. Bůh, který odpoví ohněm, to je pravý Bůh.“ Všechen lid odpověděl: „To je správná řeč!“
     ²⁵Eliáš pak řekl Bálovým prorokům: „Vyberte si jednoho býčka a připravte ho napřed, neboť vás je mnoho, vzývejte jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte!“ ²⁶Vzali tedy býčka, připravili ho a vzývali Bálovo jméno od rána do poledne a křičeli: „Bále, vyslyš nás!“ Nebylo hlasu, nebylo odpovědi. Skákali kolem oltáře, který zbudovali. ²⁷Když bylo poledne, Eliáš se jim posmíval: „Volejte hlasitěji, vždyť je to pravý bůh: buď je zaměstnán, buď odešel na stranu, nebo je na cestě, možná že spí a musí se probudit.“ ²⁸Křičeli tedy hlasitě a podle svého obyčeje se bodali meči a oštěpy, až z nich tekla krev.
     ²⁹Když přešlo poledne, dostali se do běsnivého vytržení až do doby, kdy bývá přinášena oběť – nebylo hlasu, nebylo odpovědi, nebylo vyslyšení. ³⁰Eliáš pak řekl všemu lidu: „Přistupte ke mně!“ A všechen lid k němu přistoupil. Eliáš obnovil Hospodinův oltář, který byl zbořen. ³¹Vzal dvanáct kamenů podle počtu synů Jakuba, k němuž se ozvalo Hospodinovo slovo: Izrael je tvé jméno. ³²Pak z kamenů zbudoval oltář v Hospodinově jménu a kolem oltáře vyhloubil příkop tak veliký, že ho bylo možné osít dvěma mírami obilí. ³³Narovnal dříví, rozčtvrtil býčka a položil ho na dříví ³⁴a pravil: „Naplňte čtyři džbány vodou a vylijte na oběť i na dříví.“ Pak řekl: „Udělejte to podruhé!“ – a oni to opakovali. Znovu řekl: „Ještě potřetí!“ – a oni to učinili potřetí. ³⁵Voda stékala kolem oltáře, takže se i příkop naplnil vodou.
     ³⁶V čas, kdy se přináší oběť, prorok Eliáš přistoupil a pravil: „Hospodine, Bože Abrahámův, Izákův a Izraelův, ať se dnes ukáže, že ty jsi Bůh v Izraeli, že já jsem tvůj služebník, že jsem všechno toto učinil na tvé slovo. ³⁷Vyslyš mě Hospodine, vyslyš mě, ať tento lid pozná, že ty – Hospodin – jsi pravý Bůh, ty obrátíš jejich srdce!“
     ³⁸Hospodinův oheň spadl z nebe a sežehl celopal, dříví, kameny i zem a vysušil vodu, která byla v příkopě. ³⁹Všechen lid to viděl, padl na svou tvář a volal: „Hospodin je pravý Bůh, Hospodin je pravý Bůh!“ ⁴⁰Eliáš jim poručil: „Pochytejte Bálovy proroky! Nikdo z nich ať neunikne!“ Když je pochytali, zavedl je Eliáš dolů k potoku Kišonu a tam je pobil.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Ze života blahoslaveného Česlava, ochránce Slezska

     Slezsko si zasloužilo od Boha vznešený a božský dar, přeslavného vyznavače Česlava. Nemohlo se mu dostat ničeho radostnějšího, ani užitečnějšího, ani božštějšího. Jako prý slunce vystupuje z oceánu, tak se Česlav vynořil jako přejasná jitřenka z Polska a měl osvítit celé Slezsko, ne jen Vratislav. Vskutku, svým zcela neporušeným a nebeským životem přivedl ztracené lidi k tomu, aby žili počestně a bezúhonně. Dobré a spořádané podporoval svým povzbuzováním, a také Vratislavi velmi pomohl svými modlitbami.
     Co kdy bylo vidět na řeholníkovi ctnostného, jakýkoli dobrý skutek, jakákoli nebeská milost, to vše se zaskvělo na blahoslaveném Česlavovi. Opravdu byl hoden oslavení. Všemohoucí Bůh jej neustával den ze dne více a více vyznamenávat ohromnými zázraky.
     Když přišel Česlav do Vratislavi jako jedinečný vzor všech ctností, odvrátil svým počestným životem a svatým kázáním mnoho nemravných lidí a nemálo špatných od hanebnosti a zločinnosti. Obrátil je, takže si zamilovali Krista a snažili se žít ctnostně. Co nejvíce jich také přivedl do řádu.
     Při povzbuzování totiž užíval přívětivých slov, dovedl výmluvně chválit ctnosti, byl velmi proslulý svou učeností a výřečností. Proto se účinně přičinil slovem i příkladem nejen o spásu svou, ale i mnoha jiných lidí. Proto je hlasatelem spásy, Kristovým svědkem, který vydal svědectví pravdě. Jaké je jeho jméno, taková bude i jeho sláva.
     Kolem léta Páně 1241, když Tataři zběsile pustošili Polsko a Slezsko, dlel Česlav ve slavném městě Vratislavi a spolu s jinými věřícími křesťany mocně ubránil svými modlitbami město před jejich zběsilostí. Neboť když se modlil, objevila se nad jeho hlavou ohnivá koule. Oddíly Tatarů se zalekly. Hleděly se zachránit útěkem a odtáhly z města.
     Když se přiblížila Česlavova smrt, řekl bratřím: „Co se mne týká, synové, nemějte starosti. Doufám, že o mne se postará sám Bůh, dříve bystrý pozorovatel, nyní spravedlivý a současně milosrdný Soudce. Jestliže jsem strávil smrtelný život k jeho chvále, jak se domnívám, a vedl si v této aréně jako nepřemožený zápasník, přiřkne mi odměny a věnce. Tíží mě starost o vás, které opouštím sice tělem, ale ne duchem. Poněvadž s vámi nemohu déle zůstat, ustanovuji vás hlavními dědici svého bohatství. To si také odnáším s sebou do nebeské pokladny. Nepřipraví mě o ně večer života, ale věčný den je naplní.“
     U jeho ctihodného náhrobku bývají až dodnes na vzývání jeho jména a pro jeho zásluhy milostivě uzdravováni lidé postižení rozmanitými neduhy.

RESPONSORIUM

Nebo:

Ze starobylých řádových stanov

     Řehole nám přikazuje, abychom měli jedno srdce a jednu duši v Pánu. Proto je spravedlivé, abychom my, kteří žijeme pod stejnou řeholí a skládáme stejnou profesi, byli jednotní i v zachovávání kanonické řehole, aby jednota, kterou máme zachovávat v našich srdcích, byla podporována a projevována také vnější jednotou našeho chování.
     Zajisté budeme moci lépe a plněji zachovávat a udržovat v paměti tuto observanci, bude-li to, co se má dělat, zaznamenáno písemně, takže každému bude z písemného svědectví známý způsob, jak máme žít, a nikdo nebude smět z vlastní vůle nic měnit nebo přidávat nebo ubírat; abychom zvolna neupadali, kdybychom zanedbávali maličkosti. Přitom však ať má představený ve svém konventě moc dispensovat bratry vždy, když se mu to bude zdát prospěšné, a to hlavně v tom, co by se zdálo být na překážku studiu nebo kázání nebo užitku duší. Je přece od začátku známo, že náš řád byl zvláště založen pro kázání a spásu duší. Naše studium pak má s velkou horlivostí směřovat hlavně k tomu, abychom mohli být užiteční duším bližních.
     Když ti, kteří jsou k tomu způsobilí, budou muset vyjít z kláštera kvůli kázání, dá jim převor společníky, jak to bude pokládat za prospěšné pro jejich mravy a počestnost. Ti, kteří vyjdou, poté co obdrželi požehnání, ať se všude chovají počestně a zbožně jako muži toužící po spáse své a jiných, jako muži evangelia, kteří jdou ve stopách Spasitelových. Budou mluvit jen s Bohem, nebo o Bohu, ať už sami mezi sebou, nebo s bližními a vyhnou se tak pochybným důvěrným stykům.
     Když půjdou, aby zastávali řečený úkol kázání, nebo když budou jinak cestovat, nebudou přijímat a neponesou s sebou zlato, stříbro, peníze a dary, s výjimkou potravy, nutného šatstva a knih. Všichni, kdo jsou vysláni za kázáním nebo na studia, ať nemají na starosti správu časných věcí, aby mohli volněji a lépe splnit uloženou duchovní službu. Leda by snad nebyl nikdo jiný, kdo by obstarával potřebné věci, protože někdy je nutné se zabývat časnými potřebami.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, z tvé milosti blahoslavený kněz Česlav planul horlivostí pro spásu duší a nadšeně hlásal evangelium; dej, ať jdeme věrně v jeho šlépějích a svým životem i kázáním můžeme šířit víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie