[ nová verze ]
25. květen 2023, Čtvrtek
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Řehoře VII., papeže, nezávazná památka
Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. květen 2023
Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka
Narodil se kolem roku 673 na území benediktinského kláštera ve Wearmouthu v severní Anglii.
V sedmi letech byl do tohoto
kláštera dán na vychování, krátce na to přešel do nově založeného kláštera v Jarrowě.
Tam se stal v devatenácti letech jáhnem. Učil v klášterní škole a začal s
profesionální svědomitostí psát dějiny církve v Anglii, dokončil je
v roce 731. Po vysvěcení na kněze (703) psal po vzoru starých církevních Otců komentáře k
Písmu svatému. Jak sám napsal, jeho radostí bylo
studovat, vyučovat a psát. Zemřel 26.V.735. V roce 1899 byl prohlášen za učitele Církve.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Žalm 88 (89), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu
Vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida, svého služebníka. (Lk 1, 69)
IV
39 Přesto jsi jej nyní zamítl a zdrtil, *
znelíbil si svého pomazaného.
40 Odvrhl jsi smlouvu se svým služebníkem, *
jeho korunu jsi svrhl do prachu.
41 Pobořil jsi rázem všechny jeho hradby, *
jeho opevnění změnil v sutiny.
42 Kdokoli jde mimo, loupí jeho statky, *
on sám nyní zůstal pro smích sousedům. –
43 Povznesl jsi rámě jeho protivníků, *
rozmnožil jsi radost jeho nepřátel.
44 Ba, před útočníkem jeho meč jsi sklonil, *
v boji jsi mu nedal obstát vítězně.
45 Přelomil jsi vedví žezlo jeho lesku, *
do prachu jsi nechal padnout jeho trůn.
46 Odečetls mnohé ze dnů jeho mládí, *
jeho samého jsi hanbou zahrnul.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pohlédni, Pane, a viz naši potupu. Aleluja.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
V
47 Jak dlouho, Pane? Na věky budeš se skrývat? *
Což se jak oheň rozhořet má tvůj hněv?
48 Považ jen, Pane, že musím zaniknout navždy! *
Cožpak jsi lidi stvořil k nicotě jen?
49 Žije snad někdo, kdo by se nedožil smrti, *
kdo by se vymkl z dosahu podsvětí? –
50 Kam se poděla, Pane, tvá někdejší láska, *
jíž ses tak napevno Davidu zapřísahal?
51 Pomysli, Pane, na ponížení svých věrných, *
že mám v hrudi nést posměch národů všech,
52 snášet, jak odpůrci tví, Pane, potupu vrší, †
jak tvému pomazanému jde ve stopách smích! *
53 Na věky Pán buď veleben! Staň se, staň!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Já jsem výhonek z Davidova kořene a jeho potomek, zářivá jitřní hvězda. Aleluja.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
Žalm 89 (90)
Milost Páně budiž s námi
U Pána je jeden den jako tisíc roků, a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3, 8)
1 Pane, tys byl naše útočiště, *
z pokolení do pokolení.
2 Ještě dřív, než zrodila se horstva, †
ještě nežli vznikla zem a vesmír, *
z věčna do věčna jsi, Bože, ty!
3 Smrtelníky vracíš v prach a říkáš: *
„Děti lidské, navraťte se zpět!“
4 Neboť co je tisíc let v tvých očích, †
nežli jeden den, co včera minul, *
nežli jedna hlídka za noci! –
5 Vždyť ty sám rok za rokem je siješ, *
jsou jak tráva, která dorůstá:
6 s jitrem vyrazí a žene vzhůru, *
a již večer uvadá a schne. –
7 A my vpravdě hyneme tvým hněvem, *
rozhorlením tvým jsme zděšeni.
8 Ty máš naše viny před očima, *
skryté hříchy zjevně před sebou. –
9 Naše dny v tvém hněvu odplývají, *
naše léta odvanou jak vzdech.
10 Náš věk čítá sedmdesát roků, *
osmdesát v dobrém případě,
vesměs plných těžkostí a trampot, *
přeletí a odvanem i my.
11 Kdo zná všechnu sílu tvého hněvu, *
kdo se strachuje tvé nevole?
12 Naše dny nás nauč správně čítat, *
ať konečně srdcem zmoudříme! –
13 Obrať se k nám, Pane, neotálej, *
služebníkům svým buď milostiv!
14 Syť nás od rána svým slitováním, *
ať nám život projde v radosti!
15 Potěš nás již za všechny dny strastí, *
za léta, kdy znali jsme jen zlé. –
16 Zjev svým služebníkům svoje dílo, *
jejich dětem všechnu slávu svou!
17 Milost Pána, Boha budiž s námi, †
žehnej hojně práci našich rukou, *
práci našich rukou dopřej zdar!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Naše léta pomíjejí jako tráva, z věčna do věčna jsi, Bože, ty. Aleluja.
V.
Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O.
Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
5, 13-21
Modlitba za hříšníky
Milovaní, 13tohle vám píšu, abyste si byli vědomi, že máte věčný život, protože věříte ve jméno Syna Božího.
14V tom je ta naše radostná důvěra v Boha, že nás vyslyší, když ho prosíme o něco, co je shodné s jeho vůlí.
15A jestliže víme, že nás vyslyší ve všem, oč ho prosíme, víme také, že dostaneme to, oč jsme ho žádali.
16Uvidí-li kdo, že jeho bratr se dopustí hříchu, který nevede k smrti, ať se za něho modlí, a Bůh mu dá
život – těm totiž, kteří nehřeší k smrti; je i takový hřích, který vede až k smrti, ale neříkám, aby se za takového hříšníka někdo modlil.
17Každá špatnost je hřích, ale ne každý hřích vede až k smrti.
18Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nežije ve hříchu, neboť Syn Boží ho chrání a zlý duch na něho nevloží ruku.
19Víme, že jsme z Boha, ale celý svět má v moci zlý duch. 20Víme
také, že Boží Syn přišel a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha. My jsme v tom pravém Bohu skrze jeho Syna Ježíše Krista. On je pravý Bůh a věčný Život.
21Děti, chraňte se model!
RESPONSORIUM
1 Jan 5, 20; Jan 1,18
O.
Víme, že Boží Syn přišel *
a dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha, aleluja.
V.
Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. *
A dal nám rozum, abychom poznávali pravého Boha, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu o smrti svatého Bedy Ctihodného od jeho žáka Cuthberta
(Nn. 4-6: PL 90, 64-66)
Toužím spatřit Krista
Když nadešlo úterý před Nanebevstoupením Páně, počal Beda silněji
churavět. Trpěl krátkým dechem a na nohou se ukázal mírný otok. Přesto
celý ten den vyučoval a vesele diktoval. Občas mezi jiným řekl: „Učte se
rychle, nevím, jak dlouho ještě budu živ, a zda si mě zakrátko můj Tvůrce
nevezme.“ Nám se však zdálo, že dobře zná svůj konec. Tak strávil noc
v bdění a díkůčinění.
Když se rozednilo, tedy ve středu, přikázal, abychom pečlivě psali dál,
co jsme začali. Dělali jsme to až do třetí hodiny. Od třetí hodiny jsme
konali procesí s ostatky svatých, jak to vyžadoval zvyk toho dne. Ale
jeden z nás zůstal s ním a řekl mu: „Milý mistře, z knihy, kterou jsi
diktoval, chybí ještě jedna kapitola. Bylo by ti obtížné, odpovídat dále
na otázky?“ On na to řekl: „Je to snadné. Vezmi si pero, uprav si ho
a rychle piš!“ A ten tak učinil.
O deváté hodině mi řekl: „Mám ve své skříňce nějaké cenné věci: pepř,
šátky a kadidlo. Běž rychle a přived ke mně kněze našeho kláštera, abych
jim rozdal dárky, které mi Bůh daroval.“ A když se shromáždili, hovořil
k nim a každého napomenul a snažně prosil, aby za něj sloužili mše
a pečlivě vykonali modlitby. Oni to rádi slíbili.
Všichni naříkali a plakali, a hlavně proto, že řekl, že podle jeho soudu
už nebudou dlouho vidět jeho tvář na tomto světě.1 Měli však radost, když
řekl: „Je čas, chce-li to tak můj Stvořitel, abych se vrátil k tomu,
který mě učinil, který mě utvořil z ničeho, když jsem ještě nebyl. Dlouho
jsem žil a dobře se slitovný Soudce staral o můj život. Chvíle, kdy mám
odejít, je tady,2 mám touhu zemřít a být s Kristem.3 Vždyť má duše touží
spatřit svého Krále v jeho slávě.“ A ještě mnoho jiného říkal pro naše
poučení a radostně strávil celý den až do večera.
A Wiberth, chlapec, o němž už byla řeč, ještě řekl: „Milovaný mistře,
ještě jedna věta není dopsána.“ On na to: „Tak rychle piš!“ Po chvíli
pravil chlapec: „Teď je věta hotova.“ A on odpověděl: „Dobře, řekl jsi
pravdu, dokonáno jest. Vezmi mou hlavu do svých rukou, protože velmi rád
budu sedět naproti svému svatému místu, kde jsem se modlíval. Tak budu
moci vsedě vzývat svého Otce.“
A tak zpíval na podlaze svého domku: „Sláva Otci i Synu i Duchu
Svatému.“ A když vyslovil jméno Ducha Svatého, vydechl naposled. A za
to, že se zde vždycky s takovou opravdovostí snažil Boha chválit, odebral se, jak můžeme
nepochybně věřit, do nebeských radostí, po nichž toužil.
1 srov. Sk 20, 38
1 2 Tim 4, 6
1 Flp 1, 23
RESPONSORIUM
_
O.
Celý život jsem strávil v klášteře a zcela jsem se věnoval rozjímání nad Písmem, a pokud mi zbýval čas mezi řeholními povinnostmi
a péčí o chrámový zpěv, *
vždy bylo pro me radostí studovat, vyučovat, psát, aleluja.
V.
Kdo se bude Božími přikázáními řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký. *
Vždy bylo pro me radostí studovat, vyučovat, psát, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého kněze Bedu, aby svou zbožností a učeností
vzdělával tvou Církev; na jeho přímluvu dej, ať je i náš život prozářen
pravou moudrostí. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|