Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. březen 2023
Sv. Cyrila Jeruzalémského, biskupa a učitele Církve, pro připomínku

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

¹ Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!
² Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!
³ Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

⁴ Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.
⁵ Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.
⁶ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

⁷ Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.
⁸ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
⁹ Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

¹⁰ Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,
¹¹ že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.
¹² I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.
¹³ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

¹⁴ Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.
¹⁵ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;
¹⁶ za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

¹⁷ Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.
¹⁸ Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.
¹⁹ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁰ Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.
²¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
²² Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

²³ V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;
²⁴ přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
²⁵ Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
²⁶ Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.
²⁷ Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.
²⁸ Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

²⁹ Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.
³⁰ Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.
³¹ Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!
³² Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

³³ On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,
³⁴ úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.
³⁵ Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

³⁶ tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.
³⁷ Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.
³⁸ Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

³⁹ Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,
⁴⁰ že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,
⁴¹ chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.
⁴² S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.
⁴³ Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O. Aby se ukázaly jeho skutky.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

     ¹⁶Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
     ¹⁷První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. ¹⁸Mojžíš postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory a vztyčil sloupy. ¹⁹V příbytku rozprostřel stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. ²⁰Vzal svědectví – desky Zákona – a vložil je do archy, tyče prostrčil k arše a nahoru na archu dal slitovnici. ²¹Když přinesl archu do příbytku, zavěsil vnitřní oponu a tak zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ²²Do stánku schůzky dal na severní stranu stůl, vně před oponu. ²³Na něm narovnal vrstvu chleba před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ²⁴I svícen postavil do stánku schůzky proti stolu na jižní stranu příbytku. ²⁵Nasadil lampy před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
     ²⁶Také zlatý oltář umístil do stánku schůzky před oponu. ²⁷Zapálil na něm kadidlo z vonných látek, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ²⁸Ke vchodu do příbytku zavěsil vnější oponu. ²⁹V nádvoří příbytku, to je stánku schůzky, postavil oltář pro celopaly a obětoval na něm celopaly i nekrvavé oběti, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ³⁰Mezi stánek schůzky a oltář umístil nádrž a nalil tam vodu k umývání. ³¹Mojžíš, Árón a jeho synové si tam myli ruce i nohy, myli se, ³²když přicházeli do stánku schůzky a když přistupovali k oltáři, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. ³³Zřídil i nádvoří kolem příbytku a oltáře. Zavěsil oponu ke vchodu do nádvoří. Tak dokončil Mojžíš celé dílo.
     ³⁴Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. ³⁵Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
     ³⁶Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování. ³⁷Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. ³⁸Hospodinův oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu putování.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského

     Blahoslavení milosrdní, praví Písmo, neboť oni dojdou milosrdenství.¹ Mezi blahoslavenstvími nepatří milosrdenství v žádném případě mezi poslední. Neboť šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných.² A jinde: Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.³ A na jiném místě: Spravedlivý se vždycky slituje a potřebným půjčí.⁴ Chopme se tedy rychle toho požehnání, ať je vidět, že jsme pochopili, a buďme k druhým dobří!
     Ani noc ať nepřerušuje konání tvého milosrdenství. Neříkej: Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám.⁵ Nechť nic nevstupuje mezi předsevzetí a dobrý skutek. Konání dobra je to jediné, co nesnese odkladu.
     Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům.⁶ A dělej to rád a s ochotou. Bylo přece řečeno: Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.⁷ Milost dobrého skutku se ti zdvojnásobí, vykonáš-li jej ochotně a rychle. Kdežto nabízí-li někdo něco nerad nebo z donucení, není to milé ani pěkné.
     A tak se musíme radovat, kdykoli prokazujeme dobrodiní. Bylo řečeno: Přestaneš-li utlačovat, ukazovat prstem,⁸ to znamená lakotně a malicherně zkoumat nebo otálet a reptat, co se stane? Něco velikého a obdivuhodného! Jaká a jak veliká odměna tě za to čeká! Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva se brzy zacelí.⁹ A kdo by netoužil po světle a po uzdravení?
     Myslíte-li proto, Kristovi služebníci, bratři a spoludědici, že mě máte v něčem poslechnout, pak tedy navštěvujme Krista, pokud je čas, pečujme o Krista, živme Krista, Krista si získávejme a Kristu prokazujme úctu.¹⁰ Avšak nejen při stole jako někteří,¹¹ nejen balzámy, jako Maria,¹² ne jenom hrobem, jako Josef z Arimatie,¹³ ani věcmi potřebnými k pohřbu, jako Nikodém se svou polovičatou láskou ke Kristu,¹⁴ ani zlatem, kadidlem a myrhou, jako to učinili mágové před všemi těmi, o nichž byla řeč.¹⁵ Pán veškerenstva chce přece milosrdenství, nikoli oběť,¹⁶ a milosrdenství je mu nad desetitisíce obětovaných tučných beránků.¹⁷ Prokazujme mu tedy milosrdenství – v těch, kdo jsou chudí a v přítomné chvíli se ocitli v ponížení, aby nás, až jednou odtud odejdeme, přijali do věčných příbytků, právě skrze Krista, našeho Pána. Jemu buď sláva navěky. Amen.
     ¹ Mt 5, 7
     ² Žl 40 (41), 1
     ³ Žl 111 (112), 5
     ⁴ Žl 36 (37), 26
     ⁵ Př 3, 28
     ⁶ Iz 58, 7 (Vulg.)
     ⁷ Řím 12, 8
     ⁸ Iz 58, 9
     ⁹ Iz 58, 7
     ¹⁰ srov. Mt 25, 35-45
     ¹¹ srov. Mk 2, 15
     ¹² srov. Jan 12, 13
     ¹³ srov. Jan 19, 38
     ¹⁴ srov. Jan 3, 1-12; 19, 39
     ¹⁵ srov. Mt 2, 11
     ¹⁶ srov. Oz 6, 6; Mt 9, 13
     ¹⁷ srov. Dan 3, 40

RESPONSORIUM

TŘETÍ ČTENÍ

Z katechezí svatého biskupa Cyrila Jeruzalémského

     Raduj se nebe a jásej země,¹ pro ty, kteří mají být pokropeni yzopem a yzopem duchovním očištěni mocí toho, který byl pomocí yzopu a třtiny napájen v čase svého utrpení. Ať se radují všechny nebeské síly a ať se připraví duše, které se mají zasnoubit s duchovním Ženichem. Slyšíme přece hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu.²
     Zařiďte se tedy, synové spravedlnosti, podle toho, jak nám vybízí Jan, když říká: Vyrovnejte cesty Pánu!³ Odstraňte všechny překážky a nástrahy, abyste mohli přímo kráčet do věčného života. Upřímnou vírou připravte čisté nádoby duše pro přijetí Svatého Ducha. Dejte se do praní svého šatu v lázni pokání, abyste byli jistí, až vás Ženich zavolá do svých komnat.
     Ženich totiž volá všechny bez rozdílu, neboť štědrá a hojná je jeho milost a hlasité volání jeho heroldů svolává všechny. Až on sám si ovšem vybere ty, kteří budou smět v křestním rouše vstoupit mezi jeho svatebčany.
     Kéž se teď nikomu z těch, kdo se dali zapsat mezi čekatele křtu, nestane, aby uslyšeli ona slova: /příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?⁴
     Kéž je vám naopak dáno slyšet: Správně, služebníku dobrý a věrný, málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím: Pojď se radovat se svým Pánem.⁵
     Dosud ještě stojíte za branou. Kéž však i vy všichni můžete říci: Uvedl mě král do svých komnat.⁶ Plesej, má duše, v Pánu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti, jako ženicha mě ověnčil a jako nevěstu mě ozdobil šperky.⁷
     Kéž je duše vás všech shledána bez poskvrny a vrásky i čehokoli podobného.⁸ Neříkám, že už předtím, než obdržíte milost – proč byste pak měli být povoláni k odpuštění hříchů? – ale aby vaše svědomí nezatížené žádnou poskvrnou směřovalo k přinášení ovoce milosti, až vám bude dána.
     Je to, bratři, opravdu veliká věc, a proto k ní přistupujte s obzvláštní bedlivostí. Každý z vás stane před Bohem v přítomnosti nesčetných zástupů andělů. Duch Svatý vtiskne svou pečeť do vašich duší a budete zařazeni do vojska velikého Krále.
     Chystejte se tedy – buďte připraveni. Nejde o to, abyste si oblékli krásná bílá roucha, ale čisté svědomí a dobrou duši.
     ¹ Žl 95 (96), 11
     ² Mt 3, 3
     ³ Jan 1, 23
     ⁴ Mt 22, 12
     ⁵ Mt 25, 21
     ⁶ srov. Pís 1, 4
     ⁷ srov. Iz 61, 10
     ⁸ srov. Ef 5, 27

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého biskupa Cyrila duchem moudrosti a poznání, aby vedl tvou Církev k hlubšímu chápání tajemství spásy; dej nám na jeho přímluvu, ať stále lépe poznáváme tvého Syna, abychom žili plněji ve spojení s tebou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie