[ nová verze ]
17. září 2022, Sobota
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 24. týden
Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
Sv. Kornélia, papeže, a Cypriána, biskupa, mučedníků, nezávazná památka
Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 17. září 2022
Sv. Roberta Bellarmina, biskupa a učitele Církve, nezávazná památka
Narodil se 4. X. 1542 v Montepulcianu v Toskánsku ve střední Itálii. Vstoupil k jezuitům (1560),
po vysvěcení na kněze (1570) se stal profesorem teologie v Lovani (v dnešní Belgii) a později profesorem teologických
kontroverzí. Vedle polemických spisů na obranu katolického učení o Církvi a papežském primátu psal též díla o duchovním
životě. Jeho Malý katechismus dosáhl 400 vydání a byl přeložen do 56 jazyků. Byl také duchovním vůdcem sv. Aloise Gonzagy,
stal se teologickým poradcem papeže (1597), kardinálem (1599) a biskupem v Capue u Neapole (1602-1605). Od roku 1605
pracoval v různých kongregacích papežské kurie a byl též předsedou komise pro revizi řeckého textu Nového zákona (1615-1621).
Zemřel 17. IX. 1621 v Římě; jeho ostatky jsou od roku 1923 v kostele sv. Ignáce. V roce 1930 byl prohlášen za svatého
a o rok později za učitele Církve.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Věčné slunce, jež zaléváš
svým světlem všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z nebeských tvých slov
a srdcím z přirozenosti,
to všechno zaskvělo se znov
v tvých služebnících milosti.
Vavřínů jejich účasten
i pro jas svého učení
skví se dnes blažený muž ten,
i od nás vděčně chválený.
Dej kvůli němu, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné,
až k tobě jednou dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
V.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
R.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
18, 1-13. 20-32
Každý bude souzen podle vlastních skutků
1Hospodin mě oslovil: 2„Co je vám, že stále opakujete o izraelské zemi toto přísloví:
‚Otcové jedli nezralé hrozny,
a synům z toho trnou zuby.‘?
3Jakože jsem živ – praví Pán, Hospodin – nebude už nikdo v Izraeli, kdo by toto přísloví opakoval.
4Hle, mně náleží všichni: život otce, jako život syna. Zemře ten, kdo zhřeší!
5Jestliže je někdo spravedlivý, jedná podle spravedlnosti a práva, 6nejí
maso s krví, neobrací své oči k modlám Izraelova domu, neposkvrní manželku svého bližního, nepřistoupí k ženě v době jejího
krvácení, 7nikoho neutlačuje, vrátí dlužníkovi zástavu, nic nebere násilně, svůj chléb dává lačnému,
obléká nahého, 8nebude lichvářsky půjčovat, nebude brát úrok, nebude podporovat nic zlého, bude-li
každého soudit podle pravdy, 9následovat mé příkazy, bude-li zachovávat mé zákony a plnit je – ten
je spravedlivý a jistě bude živ – praví Pán, Hospodin.
10Zplodí-li pak syna násilníka a vražedníka, který se dopouští některých z těchto věcí,
11nedělá nic z toho, co činil jeho otec, ale jí maso s krví, poskvrňuje manželku svého bližního,
12utlačuje chudáka a ubožáka, bere násilím, nevrací zástavu, obrací své oči k modlám, páchá nepravost,
13lichvářsky půjčuje a bere úrok – jistě nebude živ. Protože páchal všechny tyto ohavnosti, jistě zemře! Sám
bude příčinou své smrti.
20Ten, kdo zhřešil, zemře! Syn nebude pykat za otcovu vinu a otec nebude pykat za synovu vinu. Na
spravedlivém ulpí jeho spravedlnost, na zločinném jeho zločinnost.
21Jestliže se zločinec odvrátí od svých hříchů, které páchal, bude-li zachovávat mé příkazy, bude
jednat podle práva a spravedlnosti, jistě bude živ a nezemře. 22Nebude se vzpomínat na žádné jeho
nepravosti, které spáchal. Bude žít pro svou spravedlnost, kterou činí. 23Mám snad zalíbení v
zločincově smrti – praví Pán, Hospodin – anebo spíše chci, aby změnil své chování a byl živ?
24Opustí-li však spravedlivý svou spravedlnost a bude-li jednat ohavně jako zločinec, bude živ? Na
žádný jeho spravedlivý skutek, který učinil, se nevzpomene, zemře pro svou nevěrnost, které se
dopustil, pro hřích, který spáchal.
25Říkáte: ‚Pán nejedná správně!‘ Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné,
nebo spíš vaše? 26Jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro
nepravost, které se dopustil. 27Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které
spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. 28Neboť proto, že se bál a odvrátil
od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře. 29Izraelův dům praví: ‚Pán
nejedná správně!‘ Je to mé jednání, které není správné, izraelský dome, nebo spíše vaše?
30Proto každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome – praví Pán, Hospodin. Přestaňte
a odvraťte se od všech svých nepravostí, abyste se neobtížili vinou! 31Oprosťte se tedy od všech
svých nevěrností, jichž jste se dopustili vůči mně, a utvořte si nové srdce a nového ducha. Proč
byste chtěli zemřít, izraelský dome? 32Vždyť nemám zálibu ve smrti toho, který má umřít – praví Pán,
Hospodin. Obraťte se, a budete žít!"
RESPONSORIUM
Jer 31, 29; Ez 18, 30.20
O.
Už se nebude říkat: Otcové jedli nezralé hrozny, a synům z toho trnou zuby.
* Ten, kdo zhřešil, zemře.
V.
Každého z vás budu soudit podle jeho chování.
* Ten, kdo zhřešil, zemře.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu "O vystupování mysli k Bohu" od svatého Roberta Bellarmina
(Grad. I: Opera omnia 6, edit. 1862, 214)
Nakloň mé srdce k svým přikázáním
Ty jsi, Pane, dobrý, shovívavý, milosrdný k těm, kdo vzývají tě.1 Kdo by ti nechtěl sloužit celým srdcem, začne-li aspoň trochu
okoušet, jak laskavě a něžně se projevuje tvá otcovská autorita? Co ukládáš, Pane, svým služebníkům? Říkáš ústy svého Syna: Vezměte
na sebe mé jho. A jaké je tvé jho? Mé jho netlačí a mé břemeno netíží.2 Kdo by nenesl s největší ochotou jho, které netlačí,
ale působí příjemně, a břemeno, které netíží, ale přináší úlevu? Právem jsi proto dodal: A naleznete pro své duše odpočinek.3 A
co je tím tvým jhem, které nepůsobí únavu, ale přináší odpočinek? Je jím první a největší přikázání: Miluj Pána, svého Boha, celým
svým srdcem.4 Vždyť co je snadnější, příjemnější a milejší, než milovat dobrotu, krásu a lásku? A to všechno jsi ty, Pane, můj Bože.
A neslibuješ mimo to i odměnu těm, kdo zachovávají přikázání, která jsou žádoucnější než hojnost zlata a sladší než plástev medu?5 Ano,
slibuješ odměnu, a to odměnu největší, jak říká tvůj apoštol Jakub: Těm, kdo ho milují, připravil Pán korunu života.6 A co je to
ta koruna života? Je to větší dobro, než si můžeme pomyslit nebo přát. Takto o tom mluví svatý Pavel na základě Izaiáše: Oko
nevidělo, ucho neslyšelo, člověk ani nikdy nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.7
V poslušnosti tvým přikázáním je tedy opravdu hojná odplata. A nejen první a největší přikázání přináší užitek člověku, který je poslušně
plní – ne Bohu, který přikázání dává; také ostatní Boží přikázání zdokonalují toho, kdo se jimi řídí, dávají mu sílu, vychovávají ho a osvěcují
ho, a nakonec ho učiní dobrým a šťastným. Proto chceš-li být moudrý, buď si vědom, že jsi stvořen ke slávě Boží a ke své věčné spáse. To
je tvůj cíl, střed tvé duše, poklad tvého srdce. Dojdeš-li k tomuto cíli, budeš šťastný; mineš-li se s ním, budeš nešťastný.
Proto považuj za své skutečné dobro to, co tě přivádí k tvému cíli, a za skutečné zlo, co tě od cíle odvádí. Úspěch i neúspěch,
bohatství i nedostatek, zdraví i nemoc, čest i potupu, život i smrt nemá moudrý člověk pro ně samé ani vyhledávat, ani se jim vyhýbat;
ale přispívají-li k Boží slávě a k tvému věčnému štěstí, jsou dobré a máš je vyhledávat, jsou-li však tomu na překážku, jsou špatné a máš
se jim vyhýbat.
1 Žl 85 (86), 5
2 Mt 11, 29.30
3 Mt 11, 29
4 Mt 22, 37
5 srov. Žl 18 (19), 11
6 srov. Jak 1, 12
7 srov. 1 Kor 2, 9; srov. Iz 64, 3
RESPONSORIUM
Mal 2, 7; Tit 1, 7.9
O.
Rty kněze mají dbát vědomosti a poučení se hledá z jeho úst, *
neboť je poslem Hospodina zástupů.
V.
Církevní představený ať se jako Boží správce pevně drží spolehlivé nauky, aby byl schopný povzbuzovat ve zdravém učení. *
Neboť je poslem Hospodina zástupů.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého biskupa Roberta, aby svými obdivuhodnými vědomostmi a ctnostným životem hájil víru a uskutečňoval
duchovní obnovu své církve; na jeho přímluvu pomáhej i nám v úsilí o vnitřní obnovu a o zachování neporušené víry. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|