[ nová verze ]
10. srpen 2022, Středa
3. týden žaltáře
Sv. Vavřince, mučedníka, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 10. srpen 2022 Sv. Vavřince, mučedníka, svátek
Zpráva o jeho mučení je protkána pozdějšími legendárními prvky, ale už ze
4. století je doloženo, že mu jako arcijáhnovi papeže Sixta II. byla
svěřena péče o hmotný majetek a charitativní činnost církve v Římě, a také
to, že před smrtí byl mučen ohněm. Tam, kde byl 10.VIII.258 pohřben, dal
Konstantin Veliký postavit baziliku. Dnešní bazilika zbudovaná (ve 13.
století) na témže místě je jednou z pěti římských patriarchálních bazilik.
Celkem mu bylo v Římě postaveno asi 34 kostelů, z nichž některé časem
zanikly. Jeho úcta se brzy rozšířila po celé západní církvi.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
4 Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
6 „Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“ –
7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
8 Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
9 Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
10 Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
Žalm 10 (11)
Spravedlivý důvěřuje v Boha
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5, 6)
1 K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *
„Raději do hor uleť jako pták. –
2 Hle, hříšníci už napínají luky, †
už přikládají na tětivu šíp, *
střílejí ve tmě proti poctivým.
3 Jestliže základy jsou otřeseny, *
co spravedlivý tady dokáže?“ –
4 Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *
jeho trůn je na nebesích,
jeho oči hledí dolů, *
jeho zrak nás lidi zkoumá.
5 Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †
Kdo lne k násilí a křivdě, *
toho z duše nenávidí.
6 Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *
žhavý vítr jim dá v úděl! –
7 Protože Pán je vskutku spravedlivý, †
rád má spravedlivé skutky, *
zbožní spatří jeho tvář.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
Žalm 16 (17)
Chraň mě, Bože, před bezbožníky
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby... a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. (Srov. Žid 5, 7)
1 Slyš, Pane, Spravedlivý, slyš můj hlas, *
vyslyš mou prosbu ze rtů, které nelhou!
2 Jen od tebe ať vyjde rozsudek, *
tvé oči samy vidí, co je právo. –
3 Kdybys mé srdce zkoušel za noci, †
zkoumal mě do dna, ohněm tříbil mě, *
nepravost žádnou na mně nenalezneš.
4 Má ústa nehřeší, jak bývá zvyk, *
já jenom podle slov z tvých rtů se řídím.
5 Já kráčím po cestě tvých zákonů, *
má noha na tvé stezce nekolísá. –
6 Já k tobě volám, Bože, vyslyš mě! *
Sluch ke mně nakloň, vyslechni mé slovo!
7 Učiň mi, Pane, div své milosti, †
zachraň ty, kdo se k tobě utíkají, *
před těmi, kdo se vzpouzejí tvé ruce!
8 Jak zřítelnici v oku svém mě střez *
a v bezpečí mě ukryj pod svá křídla
9 před bezbožníky, co mě skličují, *
před nepřáteli, co mě krutě tísní.
10 Jest jejich srdce tukem zarostlé *
a ústa mají plna zpupných řečí.
11 Číhají na mne, obstupují mě, *
očima měří, jak mě svalit na zem;
12 jako když lev se chystá na kořist, *
nebo lví mládě, které číhá v skrytu. –
13 Povstaň už, Pane, sraz ho, hříšníka, *
svým mečem chraň můj život před rouhačem!
14 Svou rukou, Pane, chraň mě před lidmi! *
Ať jejich život vezme bídný konec!
Tím, cos jim přisoudil, jim naplň břich, †
ať mají dost i jejich synové *
a ještě zbytky nechají svým dětem!
15 Já spravedlivý, spatřím však tvou tvář; *
až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
V.
Zjevení tvých slov osvěcuje.
R.
Vede i prosté k porozumění.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
6, 1 – 6; 8, 1b. 4 – 8
Apoštolové vyvolili sedm jáhnů
6.1Když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům
nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování
zanedbávány. 2Dvanáct apoštolů proto svolalo veškeré množství učedníků
a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili
při stole. 3Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají
dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento
úkol. 4My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“
5Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže
plného víry a Ducha Svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona,
Parména a Mikuláše, proselytu z Antiochie. 6Postavili je před apoštoly, a
oni na ně za modlitby vložili ruce.
8.1V Jeruzalémě se tehdy strhlo veliké pronásledování církevní obce. Všichni
kromě apoštolů se rozprchli po judském a samařském kraji.
4Ti tedy, co se tak rozprchli, procházeli zemí a hlásali slovo
evangelia. 5Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam
Krista. 6Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli
a viděli, že dělá zázraky. 7Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí
duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnulých a chromých.
8Celé město se z toho převelice radovalo.
RESPONSORIUM
Mt 10, 32; Jan 12, 26
O.
Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, praví Pán, *
i já se přiznám k němu před svým Otcem v nebi.
V.
Jestliže mi chce kdo sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. *
I já se přiznám k němu před svým Otcem v nebi.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
(Sermo 304, 1-4: PL 38, 1395-1397)
Byl služebníkem krve Kristovy
Dnes nás zve římská církev k oslavě vítězství svatého Vavřince. Je to
den, kdy přemohl běsnění světa, kdy odmítl, čím si ho chtěl svět získat,
a tak dvojnásobně zvítězil nad ďábelskými úklady. V římské církvi, jak
jste slyšeli, konal jáhenskou službu. Tam byl služebníkem krve Kristovy a
tam také pro Kristovo jméno prolil svou vlastní krev. Svatý apoštol Jan
zřejmě vysvětluje tajemství večeře Páně, když říká: Jako Kristus za nás
položil svůj život, tak také my jsme povinni položit život za své
bratry.1 Svatý Vavřinec to dobře pochopil, bratři; pochopil to a proměnil
ve skutek; a co přijal u stolu Páně, to chtěl také dát. Miloval Krista ve
svém životě a stal se mu podobným ve své smrti.
I my, bratři, Krista následujme, jestliže ho opravdu milujeme. Neboť
nemůžeme vydat lepší ovoce toho, že Krista milujeme, než když dáváme
příklad tím, že ho následujeme. Vždyť i Kristus trpěl za nás a zanechal
nám tak příklad, abychom šli v jeho šlépějích.2 Podle tohoto výroku se
zdá, jako by apoštol Petr byl přesvědčen, že Kristus trpěl jenom za ty,
kteří jdou v jeho šlépějích, a že Kristovo utrpení přináší užitek jenom
těm, kteří jdou v jeho šlépějích. Svatí mučedníci šli za ním až k prolití
krve, až k podobnosti v utrpení. Mučedníci šli v jeho šlépějích, ale
nejen oni. Nebyl stržen most, když po něm přešli, nevyschl pramen, když
se z něho napili.
Bratři, v zahradě Páně nejsou jen růže mučedníků, ale i lilie panen,
břečťany těch, kdo žijí v manželství, a fialky vdov. A proto, moji milí,
ať nikdo v žádném postavení nezoufá, jako by nebyl povolán. Kristus trpěl
za všechny. Pravdivě je o něm psáno: On chce, aby se všichni lidé
zachránili a došli k poznání pravdy.3
Chápejme tedy, jak má křesťan následovat Krista i mimo prolití krve a
mimo nebezpečí utrpení. Apoštol říká o Kristu Pánu: Ačkoli má božskou
přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu.4 Jaká je v tom
vznešenost! Ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a
stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk.5 Jaká poníženost!
Kristus se ponížil. Toho se drž, křesťane. Kristus se stal poslušným.5
Proč ty se vyvyšuješ? A když Kristus prošel touto cestou poníženosti až
do konce a úplně zničil smrt, vstoupil do nebe. Následujme ho. Slyšme, co
říká apoštol: Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co
pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici.6
1 srov. 1 Jan 3, 16
2 1 Petr 2, 21 (Vulg)
3 1 Tim, 2, 4
4 Flp 2, 6
5 Flp 2, 8
6 Kol 3, 1
RESPONSORIUM
Žl 18, 3b
O.
Svatý Vavřinec zvolal: Ctím svého Boha a jemu jedinému
sloužím; *
proto se nebojím tvého mučení.
V.
Mně pomáhá můj Bůh, v něho doufám. *
Proto se nebojím tvého mučení.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého Vavřince žárem své lásky a dávals mu sílu, aby
věrně konal jáhenskou službu a překonal všechny útrapy při mučení; nauč i
nás následovat příklad jeho lásky: milovat, co miloval on, a zachovat
věrnost tomu, co on svým životem vyznával. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|