« Květen 2022 »
Ne Po Út St Čt Pá So

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10 11 12 13 14

15 16 17 18 19 20 21

22 23 24 25 26 27 28

29 30 31

24. květen 2022, Úterý
2. týden žaltáře

Doba velikonoční, 6. týden
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika, památka

invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář

nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. květen 2022
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika, památka

Přestože František z Assisi byl kanonizován už dva roky po své smrti, od Dominikovy smrti uběhlo dvanáct let a o jeho kanonizaci se vůbec nemluvilo. Bratři se v duchu sv. Dominika věnovali kázání a na nic jiného jim nezbýval čas. Při přestavbě klášterního kostela v Bologni se hrob sv. Dominika ocitl mimo kostel. A tehdy papež Řehoř IX., dříve kardinál Hugolin Conti, Dominikův přítel, vytkl bratřím nedostatek úcty k jejich zakladateli a vybídl je, aby přenesli ostatky na důstojnější místo a postarali se o kanonizaci. K přenesení ostatků sv. Dominika došlo na počátku generální kapituly v Bologni o svatodušních svátcích roku 1233. Několik dní nato vyslala generální kapitula k papeži skupinu bratří, aby požádala o svatořečení svého zakladatele. Papež pak 3. července 1234 zařadil Dominika mezi svaté.

Při zachování stupně slavení lze některé texty pro různé části oficia vzít ze slavnosti 8. srpna, případně je lze použít jako vlastní texty památky přenesení ostatků (srov. IGLH č. 235).

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ať matka Církev zaplesá
při dnešní blahé památce,
že svého syna v nebesa
poslala nám za ochránce.

Kazatelského řádu sloup
i zakladatel, Dominik,
září do celého světa;
je nebešťanů společník.

Zbavený těla otroctví
získává slávu nebeskou,
a místo pásu chudoby
dostává řízu královskou.

Vůně se line ze hrobu,
množství ctností naznačuje,
pro služebníka Kristova
zázraky Krále zvěstuje.

Buď Bohu trojjedinému
moc, chvála, sláva, čest i dík,
že neustává k nebi vést
ty, za něž prosí Dominik. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své. Aleluja.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých

Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)

¹ Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
² Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –

³ Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
⁴ Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –

⁵ Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
⁶ Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –

⁷ Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
      nežárli na toho, komu se daří, *
      i když je přitom samá lest.
⁸ Přemáhej hněv a zanech záští, *
      nezlob se, z toho roste jen zlo.
⁹ Zlí totiž budou vyhlazeni; *
      kdo v Pána doufá, podrží zem. –

¹⁰ Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
¹¹ Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své. Aleluja.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán. Aleluja.

¹² Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
¹³ Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –

¹⁴ Hříšníci tasí svoje meče, *
       k výstřelu napínají luk,
    jen aby skláli ubožáka, *
       pobili všechny pokojné.
¹⁵ Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
       a jejich luky se přelomí. –

¹⁶ Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
¹⁷ protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –

¹⁸ Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
¹⁹ V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –

²⁰ Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
       vždyť všichni nepřátelé Páně
    jsou jen jako to luční kvítí: *
       zaniknou, odvanou jako dým. –

²¹ Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
²² Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –

²³ Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
²⁴ Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –

²⁵ Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
       aby byl dobrý ponechán v bídě *
       a jeho děti šly žebrotou.
²⁶ Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
       v dětech svých bude požehnán. –

²⁷ Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
       zůstaneš takto na věky živ.
²⁸ Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
       a neopouští svoje věrné;
    zatímco nepoctiví zajdou, *
       rod hříšných bude vyhlazen.
²⁹ Jen spravedliví zdědí zemi, *
       na věky na ní budou žít.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán. Aleluja.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou. Aleluja.

III

³⁰ Ústa řádného mluví vždy moudře *
       a jeho jazyk pravdivě.
³¹ V srdci si nese Boží zákon, *
       krok jeho nezakolísá.
³² Za spravedlivým slídí hříšník *
       a snaží se ho usmrtit.
³³ Pán ho však nenechá napospas zlému, *
       na soudu nedá ho odsoudit. –

³⁴ Doufej v Pána, choď jeho cestou †
       a povýší tě k držení země, *
       záhubu hříšných uvidíš.
³⁵ Znával jsem hříšného násilníka, *
       jak pyšný cedr se vypínal:
³⁶ přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
       hledal jsem jej a nenašel! –

³⁷ Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
       takovým patří budoucnost.
³⁸ Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
       potomstvo hříšných vyhyne.
³⁹ Sám Pán je spásou spravedlivých, *
       v čas nouze jim je ochranou.
⁴⁰ Pán jim dá pomoc a vysvobození *
       za to, že v něho doufají.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou. Aleluja.

V. Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O. Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

2, 12-17

Kdo koná, co chce Bůh, zůstává navěky

¹²Píšu vám, milé děti, protože vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno. ¹³Píšu vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládeži, protože jste přemohli zlého ducha. ¹⁴Napsal jsem vám, děti, protože jste poznaly Otce. Napsal jsem vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha.
¹⁵Nemilujte svět, ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. ¹⁶Vždyť všechno, co je ve světě: žádost těla, žádost očí a honosný způsob života, není z Otce, ale ze světa. ¹⁷Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky.

RESPONSORIUM

1 Jan2, 17. 15

O. Svět pomíjí a s ním i jeho žádost. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.
V. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu blahoslaveného Jordána Saského

(Monumenta Ordinis Praedicatorum Historica V, pp. 1-6)

O přenesení svatého Otce Dominika dne 24. května 1233

     [V milovaném Božím Synu milým bratřím řádu Kazatelského, bratr Jordán, pokorný magistr a služebník téhož řádu, pozdrav a ustavičnou radost.]
     Boží dobrota ve své nevyzpytatelné moudrosti dost často odkládá nějaké dobro, ne aby ho odňala, ale aby se odstupem doby ještě rozhojnilo v příhodný čas. Buď tedy, že se Bůh lépe stará o svou Církev, nebo že různí lidé různě smýšleli: někteří šli nerozvážně cestou prostoty a tvrdili, že stačí, když je nesmrtelná památka služebníka nejvyššího Pána, zakladatele řádu zvaného Kazatelského, svatého Dominika, známa Bohu, a že není třeba se starat, zda vejde také ve známost lidem.
     Jiní smýšleli jinak, ale z malomyslnosti jim neodporovali. Tak se stalo, že sláva blaženého otce Dominika zůstala utajena bez jakéhokoli projevování úcty skoro dvanáct let. Neboť poklad ležel ukrytý a bez užitku. Dominikova moc častěji vycházela najevo, ale nedbalost synů ji tlumila.
     Nastává tedy slavný den, kdy se má slavit přenesení výborného Učitele! Je přítomen i ctihodný arcibiskup ravennský a množství biskupů a prelátů. Je přítomno nesčíslné množství zbožných lidí z různých zemí. Jsou přítomny i čety Boloňanů ozbrojené proto, aby jim nebyla odňata záštita přesvatého těla. Stojí tu úzkostní bratři, jsou pobledlí a bojácně se modlí. Tam, kde není důvod k strachu, se třesou, aby tělo svatého Dominika, které bylo tak dlouho uloženo na obyčejném místě a vystaveno dešťům a horku, jako tělo jiného člověka, který je počítán mezi mrtvé, nehemžilo se červy a neovanulo čich přítomných hrozným zápachem, a tak aby úcta k tak velikému muži nepohasla. Přistoupí zbožní biskupové, přistoupí i jiní, vybavení řemeslnickým nářadím, je odstraněn kámen, maltou pevně spojený s náhrobkem. Ze země byla vykopána dřevěná rakev, tak jak pochoval posvátné tělo ctihodný papež Řehoř, tehdy ostijský biskup. V ní se ukazuje zcela maličká trhlina.
     Když byl odstraněn kámen, začne se linout z trhliny jakási neobyčejná vůně. Kolem stojící jsou ohromeni a diví se, co to je. Přítomní užasnou a v úžasu padnou polekáni k zemi. Nato vypukne líbezný pláč smíšený s radostí, v duši vyvstanou a podivně spolu zápasí bázeň i naděje, když pociťují podivnou příjemnou vůni. I my jsme cítili sladkost této vůně, a co jsme viděli a cítili, o tom svědčíme. Vždyť i když jsme úmyslně dlouho stáli u těla Dominikova, nikdy jsme se nemohli nasytit takové lahodnosti. Jestliže se ruka nebo pás nebo jiná věc dotkla těla, dlouho na nich ta vůně zůstávala.
     Tělo bylo odneseno do mramorového náhrobku, aby tam bylo uloženo s vlastními aromaty. Svaté tělo vydechovalo neobyčejnou vůni a tím všem jasně ukazovalo, že je zde líbezná vůně Kristova.
     Arcibiskup slouží mši svatou, a protože je třetí den svatodušní, zaintonuje chór ve vstupu Accípite iucunditátem glóriæ vestræ, grátias agéntes Deo, qui vos ad cæléstia regna vocávit. (Rozveselte se nad svou slávou, děkujte Bohu, že vás povolal do nebeského království). Při tomto hlasu z nebe se bratři rozveselili. Zazní trubky, lidé zdvihají nesčetné množství svíček. Konají se také slavné průvody. Všude se ozývá: Buď veleben Ježíš Kristus.
     [Toto se událo v městě Bologni dne 24. května roku milosti dvanáctistého třicátého třetího, kdy vládl na římském stolci Řehoř IX. a v římské říši Bedřich II., ke cti našeho Pána Ježíše Krista a jeho nejvěrnějšího služebníka blaženého Dominika.]

RESPONSORIUM

O spem miram

O. Blahý příslib, jímž jsi těšil
sbor plačících před smrtí svou,
když jsi bratřím tehdy slíbil,
že pomůžeš jim v dobu zlou! *
Vyplň, Otče, co jsi slíbil,
a pomáhej nám přímluvou. Aleluja.
V. Ty jsi tolik divů činil
již nad nemocí tělesnou,
k nám se s lékem Krista přichyl
a uzdrav duši nemocnou. *
Vyplň, Otče, co jsi slíbil,
a pomáhej nám přímluvou. Aleluja.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys milostivě osvítil svou Církev zásluhami a učením našeho Otce svatého Dominika. Uděl, ať jí na jeho přímluvu nechybí pomoc v záležitostech časných, a neustále ať roste v hodnotách duchovních. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

24. květen 2022Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika, památka

24. květen 2022
Pro OP: Přenesení ostatků sv, Otce Dominika, památka