Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

22. leden 2022
Sv. Vincence, jáhna a mučedníka, nezávazná památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Když mluvíš o tom, co učinil Pán, chválíš ho. (Cassiodorus)

¹ Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
² Velebte Boha nade všemi bohy, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
³ Velebte Pána nade všemi pány, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

⁴ On velké divy učinil, on sám, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁵ On v moudrosti své stvořil nebesa, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁶ On nad vodami zemi rozprostřel, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁷ On stvořil všechna světla veliká, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁸ To slunce, aby vládlo nade dnem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
⁹ Měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá navěky.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

¹⁰ V prvorozencích Egypťany zhubil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹¹ Vyvedl z jejich středu Izraele, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹² Přemocnou rukou, napřaženou paží, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹³ On Rákosové moře přeťal v části, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁴ Provedl Izraele mezi nimi, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁵ Do moře smetl faraóna s vojskem, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

¹⁶ Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁷ On mocné krále potíral svou silou, *
      vždyť jeho láska trvá na věky;
¹⁸ on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
¹⁹ Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁰ Jakož i Oga, krále bašanského, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²¹ Dal jejich kraje potom za dědictví, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²² Dědictví Izraeli, svému lidu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²³ On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁴ Od našich nepřátel nás osvobodil, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.
²⁵ On dává pokrm všemu živoucímu, *
      vždyť jeho láska trvá na věky. –

²⁶ Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
      vždyť jeho láska trvá na věky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.

V. Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
R. Uč mě kráčet tvými stezkami.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

     Mojžíš řekl lidu:
     „Dbej na měsíc abíb – to je měsíc klasů -, abys slavil Pesach Hospodinu, svému Bohu, protože tě Hospodin, tvůj Bůh, v měsíci abíbu vyvedl v noci z Egypta. Hospodinu, svému Bohu, budeš obětovat Pesach z bravu nebo skotu na místě, které Hospodin vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno.
     Nebudeš při něm jíst nic kvašeného. Po sedm dní budeš při něm jíst nekvašené chleby, chléb poroby, neboť jsi chvatně vyšel z egyptské země. Po všechny dny svého života si budeš připomínat den, kdy jsi vyšel z egyptské země. Na celém tvém území se u tebe po sedm dní neuvidí kvas. Z masa, které připravíš prvního dne navečer, nezůstane nic přes noc do rána. Nebudeš moci připravovat Pesach v  kterémkoli ze svých měst, která ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Jenom na místě, které Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí, aby tam přebývalo jeho jméno, připravíš Pesach večer při západu slunce v ten čas, kdy jsi vyšel z Egypta. Budeš vařit a budeš jíst na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh. Ráno se pak vrátíš a půjdeš ke svým stanům. Šest dní budeš jíst nekvašené chleby, sedmého dne bude slavnostní shromáždění pro Hospodina, tvého Boha. Nebudeš vykonávat žádnou práci.
     Odpočítáš si sedm týdnů. Od chvíle, kdy přiložíš srp ke stojícímu obilí, začneš počítat sedm týdnů. Pak budeš slavit Hospodinu, svému Bohu, slavnost týdnů. Dáš dobrovolně podle své možnosti z toho, v čem ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná. A  budeš se radovat před Hospodinem, svým Bohem, na místě, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno, ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a  tvá otrokyně, levita, který žije v tvých branách, i cizinec, sirotek a vdova, kteří jsou mezi vámi. Budeš si připomínat, že jsi byl v Egyptě otrokem. Proto budeš bedlivě dodržovat tato nařízení.
     Slavnost stánků budeš slavit po sedm dní, až shromáždíš úrodu ze svého humna a  lisu. Při své slavnosti se budeš radovat ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a  tvá otrokyně, levita i cizinec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách. Sedm dní budeš slavit slavnost Hospodina, svého Boha, na místě, které Hospodin vyvolí. Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, ti požehná na veškeré tvé úrodě a při všem, co budeš dělat. Oddej se proto radosti.
     Každý z vás, kdo je mužského pohlaví, se ukáže třikrát v roce před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které on vyvolí: při slavnosti nekvašených chlebů, při slavnosti týdnů a při slavnosti stánků. A neukáže se před Hospodinem s prázdnou. Každý přinese, co může dát, podle požehnání Hospodina, tvého Boha, které ti udělil.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Augustina

     Vám se dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět,¹ říká apoštol. Jáhnu Vincencovi bylo dáno to obojí, dostal to a  měl. Co by měl, co by nebyl dostal?² Měl důvěru, když mluvil, měl vytrvalost, když trpěl.
     Ať tedy nikdo nestaví na svých schopnostech, když mluví, a ať se nikdo nespoléhá na své síly, když musí podstoupit zkoušku. Neboť mluvíme-li dobře a moudře, naše moudrost pochází od Boha, a snášíme-li statečně něco zlého, naše trpělivost pochází od Boha.
     Myslete na to, jak v evangeliu Kristus Pán své učedníky povzbuzuje. Myslete na to, jak Král mučedníků vyzbrojuje svou družinu duchovními zbraněmi, jak jim ohlašuje boj, jak jim posílá pomoc a slibuje odměnu. Říká svým učedníkům: Ve světě budete mít soužení. Aby však se toho nezalekli, hned jim dodává odvahu: Ale buďte dobré mysli. ]á jsem přemohl svět.³
     Proč se tedy divíme, nejmilejší, že Vincenc zvítězil skrze toho, který přemohl svět? Ve světě budete mít soužení, praví Písmo. Svět může soužit, ale neusouží, může dobývat, ale nedobude. Svět bojuje proti Kristovým vojákům na dvou frontách: lichotí, aby oklamal, a hrozí, aby zlomil. Nenechme se spoutat vlastními choutkami ani se nenechme vyděsit cizí krutostí, a přemůžeme svět.
     V obou případech Kristus přichází na pomoc, a křesťan není přemožen.
     Myslíme-li při tomto mučednictví na lidskou schopnost snášet utrpení, je to skoro neuvěřitelné; ale vidíme-li za tím Boží moc, už se to nezdá tak zvláštní.
     Taková krutost se vybíjela na mučedníkově těle, a tak pokojný byl jeho hlas; tak surovými tresty byly mučeny jeho údy, a taková jistota zněla z  jeho slov, že se nám zvláštním způsobem zdá, jako by při Vincencově utrpení nemluvil on, ale někdo jiný.
     A opravdu, bratři, bylo to tak, jistě to tak bylo: Někdo jiný mluvil. Vždyť Kristus to slíbil v evangeliu svým svědkům, když je připravoval na takový zápas. Řekl jim: Nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit. Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce.⁴
     Trpělo tedy tělo, a mluvil Duch. A protože mluvil Duch, byla usvědčena zloba, ale nejen to, také slabost byla proměněna v sílu.
     ¹ Flp 1, 29
     ² srov. 1 Kor 4, 27
     ³ Jan 16, 33
     ⁴ Mt 10, 19-20

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys posiloval svatého Vincence, aby z lásky k tobě vydržel mučení a dosáhl vítězství; naplň i nás svým Svatým Duchem a vzbuď v našem srdci účinnou lásku. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie