[ nová verze ]
9. říjen 2021, Sobota
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 27. týden Sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Sv. Jana Leonardiho, kněze, nezávazná památka Pro OP: Sv. Ludvíka Bertrána, kněze, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. říjen 2021 Pro OP: Sv. Ludvíka Bertrána, kněze, nezávazná památka
Narodil se ve Valencii 1. ledna 1526 jako nejstarší z osmi dětí.
V osmnácti letech si na své rodině vybojoval vstup do řádu. Studoval a pak působil jako novicmistr ve Valencii. Jeho životopisec
píše, že jako novicmistr i jako převor nevyžadoval od svých podřízených nic, co by sám nezachovával. Celým srdcem
se snažil realizovat ve svém životě ideál bratra kazatele. V roce 1562 přicestovali do Valencie dva misionáři z Ameriky, kteří
měli získávat nové bratry pro misijní práci v Americe. Ludvík se nechal nadchnout a spolu s několika spolubratry se vydal na
misie do Ameriky. V letech 1562–1569 působil velmi požehnaně nejprve v Panamě a potom v Nové Granadě (dnešní Kolumbii).
Mnoho indiánů přivedl k víře a zároveň je bránil před útiskem konkvistadorů. Po sedmi letech namáhavé služby jej představení
odvolali zpět do Španělska, kde byl v říjnu 1570 zvolen převorem v klášteře sv. Onufria. Pak se vrátil zpět do Valencie a stal se opět
novicmistrem. Zemřel 9. října 1581 po těžké nemoci. Byl pohřben v kostele sv. Štěpána, ale jeho ostatky byly v roce 1936 za španělské
revoluce zničeny. 12. dubna 1671 jej kanonizoval Klement X.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Vyvolil sis jej, služebníka svého
za svého kněze, aby se stal z něho
svěřených ovcí svědomitý správce
a dobrý strážce.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
II
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
III
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R.
Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
6, 11- 21
Poslední napomenutí
11Muži Boží, usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost.
12Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán,
a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.
13Před Bohem, který všem dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal
slavnostní svědectví, ti nařizuji: 14Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu
našeho Pána Ježíše Krista. 15Ten příchod nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král
králů a Pán pánů. 16On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo
z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu patří čest a věčná moc! Amen.
17Důtklivě připomínej těm, kdo jsou na tomto světě bohatí, aby si o sobě nemysleli kdovíco a aby
neskládali svou naději ve věc tak nejistou, jako je bohatství, ale v Boha, který nám všechno hojně poskytuje k užívání.
18Ať konají dobro, obohacují se dobrými skutky a rádi štědře rozdávají.
19Tak si mohou naskládat pěkný základ pro budoucnost, aby dosáhli pravého života.
20Milý Timoteji, opatruj, co ti bylo svěřeno! Vyhýbej se prázdným světským řečem a opačným naukám nepravého poznání.
21Někteří se na to poznání odvolávali, a zbloudili ve víře. Milost buď s vámi!
RESPONSORIUM
Kol 2,6.7; Mt 6,19-20
O.Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni
a na něm stavějte, utvrzení ve víře, jak jste v ní byli vyučeni. *
A nepřestávejte Bohu děkovat.
V.Neshromažďujte si poklady na zemi; shromažďujte si však poklady v nebi.
* A nepřestávejte Bohu děkovat.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisů sv. Ludvíka Bertrana
(E Tractatu de dignitate apostolorum et predicatorum apostolicorum Sancti Ludovici presbyteri,
Opere "San Luis Beltran", Valentia 1973, pp. 165-166)
Toto je mé přikázání, abyste se milovali navzájem
Toto čtení evangelia je součástí božské řeči, kterou pronesl Vykupitel po poslední večeři k svým učedníkům, když od nich odcházel,
aby podstoupil smrt. A jednou z vět, jimiž je chtěla božská Moudrost potěšit v zármutku nad jeho nepřítomností,
bylo toto: že se mají milovat navzájem.
Láska je velkou útěchou pro zarmoucené, když se mají vespolek rádi a jeden druhého chrání. Ustanovil
svátost, kterou by je občerstvoval. Slíbil, že přijde Duch svatý a že za ně bude prosit Otce, a také jim
dal tento lék, totiž aby se navzájem milovali a prokazovali si dobro. Tato láska, kterou žádá, je nemálo
důležitá, protože je těžištěm celého křesťanství. Žádá ji z mnoha důvodů.
Předně má láska splácet dluh. Láska se vyvažuje láskou. A poněvadž jsem vás tak miloval, že jsem za vás položil život, musí být tato má láska
vyvážena vaší láskou. To se stane vaší láskou vzájemnou. I jinak dokazuje, že nás miloval. Předně: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí
život za své přátele.1 Potom tím, že nás vyvolil k velmi vznešenému úkolu. Já jsem vás vyvolil ze světa ..., abyste
šli a nesli ovoce.2 Zatřetí že slíbil: Ať požádáte Otce o cokoli v mém jménu, dá vám to.3 Aby vaše ústa mohla
být měřítkem, takto uzavírá, co započal: Toto vám přikazuji, abyste se milovali navzájem.4 Za všechno,
co jsem pro vás učinil, chci jen jediné: abyste se navzájem milovali.
Na žádném místě v evangeliu nevyzývá Kristus k lásce tolik jako zde, protože touží jen po tom, abychom se navzájem milovali. Žádá to jako
povinnost, poněvadž jsme tím povinováni ze spravedlnosti. Ze spravedlnosti jste povinni milovat bližního, protože Kristus vám tuto lásku získal
a nedal za ni nic menšího, než svou lásku.
Konečně naznačil Kristus v evangeliu tři druhy přátelství. První je přátelství samého Krista k lidem. A dokazuje,
že toto přátelství je pravé, že mu k pravosti nic nechybí, protože položil svůj život, protože odhalil tajemství
a protože udělá, oč budeme prosit, jako věrný přítel, který neumí nic odepřít. A projevuje se zejména jako věrný
přítel apoštolů, protože jim dal tak vynikající úkol, jehož ovoce je trvalé, to jest zachraňování duší. Druhý druh přátelství
je vzájemná láska, a to člověka k lidem. Tuto lásku a toto přátelství pak žádá ze spravedlnosti a z
povinnosti. Vždyť on nás miloval proto, abychom se my navzájem milovali pravou láskou a upřímným přátelstvím. Třetí druh
je přátelství lidí s Bohem. Znamená odhodlání, že ho budeme poslouchat, že budeme dělat, co nám přikazuje. Vy jste
moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji.5 Abychom toto dobře pochopili, musíme si uvědomit a pochopit, co je
přátelství vyššího k nižšímu, rovného k rovnému a nižšího k vyššímu. A protože
přátelství je sdílení dober, má toto sdílení u každého z tří druhů přátelství jinou podobu. Má-li výše postavený
přátelský vztah k nižšímu, dává mu dobré věci, jak říká Kristus: Otec vám dá, oč byste ho prosili ve jménu
mém.6 Já jsem vám dal svůj život, svou krev, a tento tak znamenitý úkol, jakým je obrácení duší.
Přátelé sobě rovní se dělí o dobra, mají se navzájem rádi a pomáhají si. To je smysl toho, co říká Kristus: Abyste se navzájem milovali, jako
jsem já miloval vás.7
Přátelství nižšího k vyššímu znamená poslušnost a službu. To je to, co říká Kristus: Vy jste moji přátelé,
děláte-li, co vám přikazuji.8
1 Jan 15, 13
2 Jan 15, 16
3 tamtéž
4 Jan 15, 17
5 Jan 15, 14
6 Jan 15, 16
7 Jan 15, 12
8 Jan 15, 14
RESPONSORIUM
_
O.
Hle, můj služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. *
Vložil jsem na něj svého Ducha.
V.
Dobře je muži, který si zvykl nosit Pánovo jho od svého mládí. *
Vložil jsem na něj svého Ducha.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí milosrdný Bože, tys naplnil srdce svatého Ludvíka úctou k svému jménu; zapal i naše
srdce takovým ohněm, abychom ti s láskou a bázní věrně sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|