[ nová verze ]
9. červenec 2021, Pátek
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 14. týden Sv. Augustina Žao Ronga, kněze a jeho druhů, mučedníků, nezávazná památka Pro OP: Sv. Jana Kolínského, kněze, a druhů, mučedníků, nezávazná památka Pro OP: Sv. Františka Fernándeze de Capillas, kněze, Petra Sanse, biskupa, a druhů, čínských mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. červenec 2021 Sv. Augustina Žao Ronga, kněze a jeho druhů, mučedníků, nezávazná památka
...
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí
Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)
I (2-5)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka. –
4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
5 Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
II (6-13)
6 Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím. –
8 Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce. –
10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
11 Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí. –
12 Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
III (14-23)
14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem. –
16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –
18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –
20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro. –
22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
V.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Královské
1, 11-35; 2, 10-12
David ustanovuje Šalomouna svým nástupcem
1.11Nátan řekl Batšebě, matce Šalomounově: „Neslyšela jsi, že se Adoniáš, syn Chagitin, stal králem?
A David, náš pán o tom neví. 12Pojď tedy, poradím ti, jak se zachráníš ty i tvůj syn Šalomoun.
13Nuže, vejdi ke králi Davidovi a zeptej se ho: ‚Což jsi ty sám, králi, můj pane, nepřísahal své služebnici:
Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn? Proč se tedy stal králem Adoniáš?‘
14Zatímco tam ještě budeš s králem mluvit, přijdu za tebou a potvrdím svá slova.“
15Batšeba tedy vešla do pokojíku ke králi. Král totiž byl už velmi starý a Šunemanka Abisag ho obsluhovala.
16Batšeba před králem poklekla a poklonila se mu. Král se otázal: „Co si přeješ?“
17Odpověděla mu: „Můj pane,
ty jsi své služebnici přísahal při Hospodinu, svém Bohu: ‚Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne
na můj trůn.‘ 18A hle, teď se stal králem Adoniáš, a ty, králi, můj pane, o tom nevíš.
19Už připravil obětní hod,
býky a velké množství vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny, kněze Abjatara a velitele
vojska Joaba, ale tvého služebníka Šalomouna nepozval. 20K tobě, králi, můj pane, se upírají oči celého Izraele,
abys jim oznámil, kdo po tobě dosedne na trůn krále, mého pána. 21Kdyby se stalo, že by král, můj pán,
ulehl ke svým otcům, budeme tu stát já a můj syn Šalomoun jako hříšníci.“
22Zatímco ještě mluvila s králem, přišel prorok Nátan.
23Oznámili králi: „Je tu prorok Nátan.“ Vstoupil před krále
a klaněl se mu tváří až k zemi. 24Pak se Nátan otázal: „Králi, můj pane, což jsi řekl: ‚Po mně bude králem
Adoniáš, ten zasedne na můj trůn?‘ 25Dnes totiž sestoupil a připravil obětní hod, býky a velké množství
vykrmeného dobytka a bravu, a pozval všechny královy syny i velitele vojska a kněze Abjatara a oni s ním
jedí a pijí a provolávají: ‚Ať žije král Adoniáš!‘ 26Ale mne, tvého služebníka, ani kněze Sadoka a Benajáše,
syna Jojadova, ani tvého služebníka Šalomouna nepozval. 27Pochází tento rozkaz vskutku od krále, mého pána?
Neuvědomil jsi svého služebníka o tom, kdo po tobě dosedne na trůn, králi, můj pane.“
28Král David odpověděl: „Zavolejte mi Batšebu.“ Vešla před krále a zůstala před ním stát.
29Král se zapřisáhl: „Jakože živ je Hospodin, který mě vykoupil z každého soužení,
30jak jsem ti přísahal při Hospodinu, Bohu Izraele,
králem bude po mně tvůj syn Šalomoun, ten dosedne na můj trůn místo mne; učiním tak ještě dnes.“
31Batšeba poklekla, poklonila se králi tváří k zemi a řekla: „Ať navěky žije král David, můj pán.“
32Potom král David nařídil: „Zavolejte mi kněze Sadoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jojadova.“
Když předstoupili před krále, 33král jim řekl: „Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého
syna Šalomouna na mou mezkyni a doveďte ho dolů ke Gihonu. 34Tam ho kněz Sadok a prorok Nátan pomažou
za krále nad Izraelem. Zatroubíte na polnici a budete volat: ‚Ať žije král Šalomoun!‘ 35Pak půjdete
za ním vzhůru a on přijde, dosedne na můj trůn a bude králem místo mne. Je to můj příkaz, aby on
byl vládcem nad Izraelem i nad Judou.“
2.10David odpočinul se svými otci a byl pochován v Davidově městě.
11Doba, po kterou vládl nad Izraelem,
byla čtyřicet let; v Hebronu vládl sedm let a v Jeruzalémě třiatřicet let. 12Šalomoun nastoupil na trůn
svého otce Davida a jeho královská moc se velmi upevnila.
RESPONSORIUM
Pís 3, 11; Žl 71 (72), 1.2
O.
Vyjděte, podívejte se, dcery siónské, na krále Šalomouna, na korunu, kterou jej ověnčila matka v den jeho svatby, *
v den, kdy mu jásalo srdce.
V.
Svěř, Bože, soudcovský svůj úřad králi, ať stojí za právem svých ponížených. *
V den, kdy mu jásalo srdce.
DRUHÉ ČTENÍ
Z Z listu svatého biskupa a mučedníka Cypriána
(Ep. 6, 1-2: CSEL 3, 480-482)
Chceme-li dosáhnout zaslíbení Páně, musíme Pána ve všem následovat
Zdravím vás, milovaní bratři! Kdyby mi poloha místa dovolovala se k vám vydat, velmi rád bych vás viděl osobně.
Vždyť co bych si mohl přát lepšího a co radostnějšího by se mi mohlo přihodit, než abych byl teď mezi vámi a vy
mě mohli obejmout svýma čistýma a neposkvrněnýma rukama, které zůstaly věrné víře v našeho Pána a odmítly přinést
modloslužebnou oběť?
Co by bylo milejšího a vznešenějšího než políbit nyní vaše ústa, která slavnostně vyznala Pána, a být spatřen vašima
očima, které se odvrátily od světa a staly se hodnými patřit na Boha?
Protože však nemám příležitost osobně zakusit tuto velkou radost, posílám k vám jako svého zástupce tento list,
abyste si jej poslechli a přečetli. Má pro vás být zároveň blahopřáním i napomenutím, abyste ve vyznávání nebeské
slávy zůstali silní a neochvějní a abyste na cestě Božího důstojenství, na niž jste vstoupili, díky duchovní síle také
vytrvali, abyste mohli dostat věnec vítězství. Sám Pán bude vaším ochráncem a vůdcem, neboť řekl:
Já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.
Blahoslavený žalář, ozářený vaší přítomností! Blahoslavený žalář, posílající Boží lidi do nebe! Hle, temnoty
zářivější než samo slunce a jasnější než naše pozemské světlo! Vždyť právě tady stojí vaše těla jako Boží
chrámy a posvěcují se svatým vyznáním!
Ani teď ať nezůstává ve vašem srdci a ve vaší mysli nic než Boží příkazy a nebeská nařízení, kterými vám
Duch Svatý vždycky dodával sílu snášet utrpení. Nikdo nemyslete na smrt, ale na nesmrtelnost, nemyslete na
časné trápení, ale na věčnou slávu. Je přece psáno: Drahocenná je v očích Páně smrt těch, kdo jsou mu oddáni.
A také: Má oběť, Pane, je zkroušený duch, zdrcené srdce neodmítneš.
Skrze muka se vstupuje mezi Boží svědky a každý, kdo se osvědčí v utrpení, je jím posvěcen,
jak jinde říká Písmo: I když se lidem zdálo, že jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.
Budou soudit pohany a ovládnou národy a Pán jim bude navěky králem.
Když tedy budete mít na mysli, že spolu s Kristem Pánem vy budete jednou soudit a kralovat, nezbude
vám než se radovat, takže vaše radost z toho, co bude, zatlačí utrpení přítomné chvíle do pozadí. Jistě víte,
že co svět světem stojí, vždycky ve všech zápasech, které v něm probíhají, spravedlnost trpěla: hned na samém
prvopočátku byl přece zabit spravedlivý Ábel a po něm i všichni spravedliví, proroci i apoštolové, kterým Bůh svěřil
nějaké poslání.
A těm všem dal Pán příklad: sám na sobě ukázal, že do jeho království přijdou jenom ti, kdo jdou za ním jeho cestou.
Kdo má svůj život na tomto světě rád, ztratí ho, řekl. Kdo však svůj život na tomto světě nenávidí,
uchová si ho pro život věčný. A také: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou: spíše se bojte toho,
který může zahubit v pekle duši i tělo.
Rovněž svatý Pavel nás napomíná, že chceme-li dosáhnout toho, co nám Pán slíbil, musíme ho ve všem napodobovat.
Jsme Boží děti, říká. Jsme-li však děti, jsme i dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět,
abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.
RESPONSORIUM
_
O.
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. *
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
V.
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností.
*
Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posílil svou Církev vyznavačstvím svatých mučedníků Augustina a jeho druhů;
dej, ať jsme i my věrni svěřenému poslání, aby tvůj lid rostl ve svobodě a před světem vydával svědectví o tvé pravdě. Skrze tvého Syna…
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|