[ nová verze ]
8. červen 2021, Úterý
2. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 10. týden Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, nezávazná památka Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, pro mnišky PAMÁTKA, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 8. červen 2021 Pro OP: Bl. Diany d´Andalo a Cecílie, panen, mnišek, nezávazná památka
Diana pocházela z význačné boloňské rodiny, narodila se kolem roku 1200. Její otec byl vysoký úředník, od jejího děda koupili
dominikáni pozemek pro stavbu svého kláštera. Kázání blahoslaveného Reginalda přimělo Dianu k rozhodnutí vstoupit
do Řádu kazatelů. To bylo ještě utvrzeno setkáním se svatým Dominikem. Své rozhodnutí si však musela vybojovat. Po roce
přemlouvání jí rodiče dovolili 29. června 1223 založit v Bologni klášter mnišek a vstoupit do něj. Několik sester pod vedením blahoslavené
Cecílie Cesarini a blahoslavené Amaty přišlo z kláštera sv. Sixta v Římě, aby uvedly mladé sestry do spirituality mnišek
sv. Dominika. Diana je známá především jako adresátka padesáti dopisů, které jí ze svých cest posílal blahoslavený Jordán Saský.
Dopisy vyprávějí o rozvoji řádu, ale Jordán v nich také poskytuje sestrám duchovní vedení. Diana zemřela 10. června 1236 v Bologni
a byla pohřbena v klášterním kostele sv. Anežky. Její hlava je uložena v bazilice sv. Dominika v Bologni. Kult všech tří mnišek potvrdil Lev XIII.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Slavíme, Kriste, nadšeni
slavný den svatých panen tvých,
které šly ve tvých šlépějích,
s čistými srdci, s písněmi.
Tys čistý liliový květ,
Ženichu panen přesvatý,
ochránce svaté čistoty,
léčky zlých duchů rázně smeť.
Tvé srdce neposkvrněné
ochotně se vždy usmíří,
odpusť nám proto každý hřích
a promiň viny nezměrné.
Děkujeme ti upřímně,
bloudícím cesty napravuj,
milosti dárce, při nás stůj
v každý čas, tebe prosíme.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, Pannou zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičně chvála zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I
1 Nerozhořčuj se nad špatnými, *
neřevni na ty, kdo pášou zlo!
2 Zakrátko zvadnou jako tráva, *
uschnou jak bujná bylina. –
3 Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *
pokojně, věrně v své zemi žij.
4 Jen v Pánu měj své potěšení: *
po čem tvé srdce touží, on dá. –
5 Svou cestu života svěř Pánu, *
důvěřuj, on už učiní své.
6 Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *
a tvému právu jak bílému dni. –
7 Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †
nežárli na toho, komu se daří, *
i když je přitom samá lest.
8 Přemáhej hněv a zanech záští, *
nezlob se, z toho roste jen zlo.
9 Zlí totiž budou vyhlazeni; *
kdo v Pána doufá, podrží zem. –
10 Jen ještě chvíli a bezbožník zmizí: *
pohleď, tu stál – a není ho již!
11 Kdežto pokorní obdrží zemi *
a hojný pokoj bude jim přán.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
II
12 Bezbožník ukládá spravedlivému *
a zuby skřípe na něho.
13 Pán však se jeho úkladům směje, *
vidí už nadcházet jeho den. –
14 Hříšníci tasí svoje meče, *
k výstřelu napínají luk,
jen aby skláli ubožáka, *
pobili všechny pokojné.
15 Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *
a jejich luky se přelomí. –
16 Lepší je trocha poctivcova *
než velké jmění bezbožných;
17 protože hříšným se přerazí paže, *
kdežto poctivé podepře Pán. –
18 Pán dobře zná život bezúhonných, *
dědictví jejich je na věky.
19 V neblahých dobách nebudou v hanbě, *
i za dnů hladu se nasytí. –
20 Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *
vždyť všichni nepřátelé Páně
jsou jen jako to luční kvítí: *
zaniknou, odvanou jako dým. –
21 Hříšník se dluží, aniž co vrací; *
dobrý však z lásky rozdává.
22 Ti, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *
ti, které proklel, vyhynou. –
23 Pán posiluje kroky toho, *
čí život se mu zalíbil.
24 Padne-li, ležet nezůstane, *
vždyť Pán ho drží za ruku. –
25 Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †
aby byl dobrý ponechán v bídě *
a jeho děti šly žebrotou.
26 Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *
v dětech svých bude požehnán. –
27 Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *
zůstaneš takto na věky živ.
28 Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *
a neopouští svoje věrné;
zatímco nepoctiví zajdou, *
rod hříšných bude vyhlazen.
29 Jen spravedliví zdědí zemi, *
na věky na ní budou žít.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
III
30 Ústa řádného mluví vždy moudře *
a jeho jazyk pravdivě.
31 V srdci si nese Boží zákon, *
krok jeho nezakolísá.
32 Za spravedlivým slídí hříšník *
a snaží se ho usmrtit.
33 Pán ho však nenechá napospas zlému, *
na soudu nedá ho odsoudit. –
34 Doufej v Pána, choď jeho cestou †
a povýší tě k držení země, *
záhubu hříšných uvidíš.
35 Znával jsem hříšného násilníka, *
jak pyšný cedr se vypínal:
36 přišel jsem podruhé – nebylo ho, *
hledal jsem jej a nenašel! –
37 Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *
takovým patří budoucnost.
38 Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *
potomstvo hříšných vyhyne.
39 Sám Pán je spásou spravedlivých, *
v čas nouze jim je ochranou.
40 Pán jim dá pomoc a vysvobození *
za to, že v něho doufají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.
V.
Jen ty mě moudrému vědění nauč.
R.
Neboť tvým příkazům důvěřuji.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Jozue
2, 1–24
Vírou nevěstka Rachab nezahynula, protože přijala vyzvědače v dobrém
1Jozue, syn Nunův, vyslal potají ze Šittimu dva muže jako zvědy. Řekl: „Jděte se podívat do té země a do Jericha.“
Šli tedy a vstoupili do domu jedné ženy jménem Rachab, nevěstky, a tam přespali.
2Králi Jericha bylo ohlášeno: „V noci sem přišli nějací izraelští muži, aby obhlédli zemi.“
3Jerišský král dal Rachabě rozkaz: „Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli a vstoupili do tvého domu. Přišli proto,
aby obhlédli celou zemi.“
4Ta žena oba muže odvedla a ukryla. Řekla: „Ano, ti muži ke mně přišli, ale já jsem nevěděla, odkud jsou.
5Když při setmění zavírali bránu, ti muži odešli. Nevím, kam šli. Rychle je pronásledujte, ať je dostihnete.“
6Ona však je vyvedla na střechu a přikryla je lněnou slámou, kterou měla na střeše složenou;
7a oni ty muže pronásledovali směrem k Jordánu až k brodům.
Jakmile pronásledovatelé vyšli, hned za nimi bránu zavřeli.
8Zvědové se ještě neuložili k spánku, když k nim vstoupila na střechu. 9Řekla
těm mužům: „Vím, že Hospodin dal zemi vám. Padla na nás hrůza před vámi a všichni obyvatelé země propadli před vámi zmatku.
10Slyšeli jsme, jak Hospodin před vámi vysušil vody Rákosového moře, když jste vycházeli z Egypta, a jak jste
v Zajordání naložili se dvěma amoritskými králi, se Sichonem a Ogem, které jste zahubili. 11Jakmile jsme
to uslyšeli, ztratili jsme odvahu a pozbyli jsme ducha, poněvadž Hospodin, váš Bůh, je Bohem nahoře na nebi i dole na zemi.
12Zavažte se mi nyní přísahou před Hospodinem, že také vy prokážete milosrdenství domu mého otce, jako jsem já
prokázala milosrdenství vám. Dejte mi věrohodné znamení, 13že ponecháte naživu mého otce a matku, mé bratry
a sestry i vše, co jim náleží, a že nás vysvobodíte před smrtí.“
14Muži jí odpověděli: „Jsme odhodláni za vás zemřít. Nesmíte však vyzradit toto naše ujednání. Až nám Hospodin vydá
zemi, prokážeme ti milosrdenství a osvědčíme věrnost.“ 15Potom je spustila po provaze z okna; její dům byl
totiž v hradební zdi, bydlela na hradbách. 16A řekla jim: „Jděte na tamtu horu, aby na vás pronásledovatelé
nenarazili, a skrývejte se tam po tři dny, dokud se nevrátí ti, kdo vás pronásledují; potom jděte svou cestou.“
17Muži ji upozornili: „Budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala, 18jestliže
neuvážeš, až vstoupíme do země, tuto šňůru z karmínových vláken v okně, z něhož jsi nás spustila, a neshromáždíš k sobě do domu svého otce
a matku, své bratry a celý svůj dům. 19Kdo vyjde ze dveří tvého domu ven, jeho krev padne na jeho hlavu,
a my budeme bez viny. Avšak krev každého, kdo bude s tebou v domě, padne na naši hlavu,
kdyby na něj někdo vztáhl ruku. 20Vyzradíš-li toto naše ujednání, budeme zproštěni přísahy, jíž jsi nás zavázala.“
21Odpověděla: „Staň se podle vašich slov.“ Nato je propustila a oni odešli. Pak uvázala na okno karmínovou šňůru.
22Oni došli až na horu, kde zůstali tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili; ti prohledali celou cestu, nikoho však nenašli.
23Oba muži se tedy vrátili; sestoupili z hory, přešli Jordán a přišli k Jozuovi, synu Nunovu.
Vyprávěli mu o všem, co se jim přihodilo. 24Řekli Jozuovi: „Hospodin nám dal celou zemi do rukou. Všichni obyvatelé země
propadli před námi zmatku.“
RESPONSORIUM
Jak 2,24-26; Žid 11,31
O.
Člověk bývá ospravedlňován pro své skutky, ne jenom pro víru. Copak nevěstka Rachab nebyla ospravedlněna pro skutky, že totiž přijala posly
a propustila je jinou cestou? *
Jako tělo bez duše je mrtvé, tak i víra bez skutků je mrtvá.
V.
Pro svou víru nevěstka Rachab nezahynula jako ostatní nevěřící, protože přijala vyzvědače v dobrém. *
Jako tělo bez duše je mrtvé, tak i víra bez skutků je mrtvá.
DRUHÉ ČTENÍ
Jedno z těchto dvou:
Z dopisů bl. Jordána Saského
(Monumenta O. P. Hist., XxIII, Epist. XXXIV, pp. 40-41)
Věnuj se zbožnosti
[Bratr Jordán z řádu bratří Kazatelů, neužitečný služebník, nejdražší sestře v Kristu Dianě, aby byla povolána kochat se
ustavičně v radosti a slastech ráje.]
Hleď, nejdražší, Boží milost mě předcházela, ale také mě doprovázely modlitby tvé a mých dcer, takže jsem šťastně, živ a zdráv přišel do Paříže.
Nyní ti posílám tento dopis, abys měla nějakou útěchu alespoň z písemného pozdravu, když je ti načas odňata tělesná přítomnost a osobní rozhovor a útěcha,
která plyne z obojího!
Ty pak, dcero, spolu se svými i mými dcerami v Pánu, nesnaž se především o trýznění těla, při kterém se snadno překročí míra rozumu a rozlišování,
ale spíše o ctnosti a zejména o zbožnost, která podle apoštola všecko zmůže, a o ni se přičiňuj. Ať
je ustavičně ve tvém srdci jako předmět horoucí touhy blažený kraj nebešťanů, onen slavný útulek
překypující radostí a plesem, místo opravdu prozářené veškerou krásou a převyšující všechno lidské
chápání, kraj vpravdě božský a hodný být příbytkem člověka, stvořeného k Božímu obrazu.
Snoubenky mají mít často a zbožně na paměti Snoubence. Pro jeho pohled ať jsou všechna znetvoření
a poskvrnění zušlechtěna úsilím o krásu, aby snad posvátné oko Snoubence nebylo ani v nejmenším
uraženo. Jejich srdce buď čisté a život nevinný. Budiž u nich jednota v zachovávání obyčejů, pokoj
a svornost, nenarušená láska i zbožná pokora, která uchovává všechna dobra, aby si v duši, jež nalezla
zalíbení v rozkoších ctností, nalezl zalíbení i Boží Syn, který je požehnaný na věky věků. Amen. Buďte zdrávy.
Modli se za mne. Pozdravuj sestry, milované dcery v Pánu. Vybídni je, ať se modlí za pařížské studenty,
aby Pán otevřel jejich srdce a oni byli přístupni obrácení, a ti, kteří si udělali dobré předsevzetí,
aby jej uvedli ve skutek a vytrvale spěli k věčnému životu. Buďte zdrávy.
Pozdravují tě bratr Archanděl a bratr Jan. Pozdravuj též kajícnice u svaté Anežky i známé paní a přítelkyně. Buď zdráva.
RESPONSORIUM
1 Petr 3, 8.9; Řím 12, 10.11
O.
Buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. *
Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo dělem požehnání.
V.
V bratrské lásce se navzájem mějte srdečně rádi, v uctivosti předcházejte jeden druhého, služte Pánu. *
Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo dělem požehnání.
MODLITBA
Modleme se:
Naplň nás, Bože, radostí z oslavy památky blahoslavených panen Diany a Cecílie a dej nám,
prosíme, na jejich přímluvu, ať srdcem i skutky dosvědčujeme své zalíbení v bratrském životě i lásku
k pravdě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|