[ nová verze ]
18. květen 2021, Úterý
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden Sv. Jana I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 18. květen 2021 Sv. Jana I., papeže a mučedníka, nezávazná památka
Pocházel z Toskánska a stal se papežem v roce 523, kdy Itálii ovládal
gótský král Theodorich. Ten stál na straně ariánů a chtěl se jich zastat
i u císaře Justina I. Proto poslal do Konstantinopole výpravu, kterou
musel vést papež jako králův legát. S výsledkem jednání však nebyl
spokojen a dal papeže po návratu o hladu držet ve vězení v Ravenně, až tam 18.V.526 zemřel.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí. Aleluja.
Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I
2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
prchají před ním, kdo ho nenávidí.
3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
a jako vosk se taví nad plamenem, *
tak hynou hříšníci před Boží tváří.
4 A spravedliví před Bohem se těší *
a jásají a veselí se blahem. –
5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
razte mu dráhu, pouští přichází. *
Jásejte Pánu, radujte se v něm!
6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
zajaté na svobodu vyvádí, *
vzpurníky nechá však žít v pustině. –
8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
a když jsi před ním kráčel po poušti,
9 země se třásla, nebe roztékalo *
před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí. Aleluja.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko. Aleluja.
II
12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
Strážkyně domu rozděluje kořist.
14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
postříbřila se křídla holubice,
15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
klenoty jako sněhem na Salmonu. –
16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
bašanské hory, to jsou hory mračné.
17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
i ty, co brání se dlít v domě Páně. –
20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
on sám nás nese, je nám pomocníkem.
21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
Pán, který ze smrti zná východisko.
22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –
23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
"přivedu ti je třeba z hlubin moře,
24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko. Aleluja.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána. Aleluja.
III
25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
uprostřed panny do bubínků tlukou.
27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
ve slavném shromáždění Izraele.
28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
pak judská knížata a jejich pokřik, *
knížata Zabulona, Neftaliho. –
29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
ať králové ti přinášejí dary!
31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
a všechny, kdo jsou pány nad národy!
Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
rozmetej všechny válečnické kmeny!
32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –
33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
jen hrajte na počest a k chvále Pána,
34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –
35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky."
36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
Bůh Izraele dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána. Aleluja.
V.
Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.
O.
Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
4, 11-21
Bůh je láska
11Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. 12Boha
nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti.
13Že zůstáváme v něm, a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha.
14My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. 15Kdo
vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. 16My, kteří
jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.
17V tom záleží vyvrcholení lásky v nás, že s radostnou důvěrou očekáváme den soudu, protože jaký je Kristus, takoví
jsme i my zde na světě. 18Strach nemá v lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání; strach počítá
s trestem, a kdo má strach, není v lásce přiveden k dokonalosti.
19My milujeme Boha, protože on napřed miloval nás. 20Říká-li kdo: „Miluji Boha“,
ale přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Neboť kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.
21A on nám dal toto přikázání: aby ten, kdo miluje Boha, miloval i svého bratra.
RESPONSORIUM
1 Jan 4, 10.16; srov. Iz 63, 8.9
O.
Bůh si nás zamiloval a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. *
My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám, aleluja.
V.
Pán se nám stal Spasitelem; ve své lásce nás sám vysvobodil. *
My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Jana kněze z Avily přátelům
(Ep. ad amicos, 58: Opera omnia, edit. B.A.C. 1, 533-534)
Aby byl Ježíšův život patrný na nás
Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh
veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli
těšit druhé v jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako
se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze
Krista dostává všestranné útěchy.1
To jsou slova apoštola svatého Pavla. Třikrát byl mrskán metlami, pětkrát
bičován, jednou kamenován, zanechán jako mrtvý, pronásledován od všech
možných lidí, trýzněn všemi druhy muk a útrap,2 a to ne jednou nebo
dvakrát, ale jak sám říká na jiném místě: Tak jsme my zaživa stále
vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem
smrtelném těle.3
A uprostřed všech těchto strastí nereptá a nestěžuje si na Boha, jako to
dělávají slaboši; ani netruchlí jako ti, kdo milují svou slávu a rozkoš;
ani neprosí úpěnlivě Boha, aby byl svých strastí zbaven, jako to dělají
ti, kdo je neznají, a proto s nimi nechtějí nic mít; ani je nepodceňuje
jako ti, kdo je považují za něco bezvýznamného. On nechává stranou
všechnu nevědomost a slabost a uprostřed strastí dobrořečí Bohu a děkuje
za ně Dárci jako za veliké dobrodiní. Pokládá se za šťastného, že může
něco trpět pro čest toho, který obdivuhodně snášel a vytrpěl tolik
potupy, aby nás vysvobodil od potupy, jíž jsme byli vydáni napospas
hříchem, a který nám udělil vyznamenání a čest svým duchem a přijetím za
děti Boží; v něm a skrze něho máme záruku a pečeť nebeské radosti.
Moji bratři tolik milovaní! Ať Bůh otevře vaše oči, abyste viděli, kolik
dobrého nám dává v tom, co svět považuje za opovržené, a hledáme-li slávu
Boží, jaké cti se nám dostává v zneuctění, jež zakoušíme, a jaká sláva se
nám chystá z nynějšího soužení, a jak něžnou, přátelskou a láskyplnou
náruč nám Bůh otevírá, aby přijal ty, kdo byli zraněni v bitvě pro něho.
To je nepochybně sladší než všechen med, který zde veškeré úsilí může
vyrobit. A když to okusíme, velice zatoužíme po této náruči; vždyť kdo by
netoužil po tom, který je zcela hodný veškeré lásky a touhy, leda ten,
kdo vůbec neví, co je touha?
Jestliže vás tedy blaží ony radosti a toužíte je spatřit a zakoušet,
vězte, že k nim nevede žádná lepší cesta než cesta utrpení. Po této
stezce šel Kristus a všichni, kdo byli jeho. Nazývá ji úzkou, ale ona vede
přímo k životu. A on nás učí, abychom, chceme-li k němu dospěti, šli
cestou, po níž se on sám ubíral. Vždyť není ani správné, aby lidé
vyhledávali cesty s poctami, když Syn Boží kráčel cestou potupy; neboť
není žák nad učitele ani služebník nad svého pána.4
Kéž dá Bůh, aby náš duch nevyhledával na tomto světě jiný pokrm ani nenalézal
spočinutí nikde jinde než v námahách pod křížem Páně.
1 2 Kor 1, 3-5
2 srov. 2 Kor 11, 23 a násl.
3 2 Kor 4, 11
4 Mt 10, 24
RESPONSORIUM
2 Kor 4, 10.11.16
O.
Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, *
aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle, aleluja.
V.
Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje. *
Aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty dáváš odplatu těm, kdo ti zůstanou věrní; dnes slavíme památku
mučednické smrti svatého papeže Jana a prosíme tě, pomáhej nám, ať také
následujeme jeho stálost ve víře. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|