[ nová verze ]
7. září 2020, Pondělí
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 23. týden
Sv. Melichara Grodeckého, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jana Josefa Latasta, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
používat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. září 2020
Sv. Melichara Grodeckého, kněze a mučedníka, nezávazná památka
Narodil se pravděpodobně roku 1584 v Těšíně. Pocházel z polské rodiny Grodzieckich a v jeho
příbuzenstvu bylo několik významných duchovních, mezi nimi také sv. Jan Sarkandr. Začal studovat u jezuitů ve Vídni
a v Brně k nim vstoupil do noviciátu (1603). Po dalších studiích v Praze a ve štýrském Grazu byl v Praze vysvěcen
na kněze (1614), tam působil v klementinské koleji a jako ředitel ústavu pro chudé žáky (seminář sv. Václava).
Za stavovského povstání ho představení poslali do Košic (1618), aby tam kázal pro Slováky a Němce. Po obsazení města
vojáky sedmihradského knížete Gabriela Bethlena byl zatčen. Spolu s ním byl vězněn také ostřihomský kanovník a ředitel
trnavského semináře Marek Štěpán Križín, rodák z Križevců v Chorvatsku, a jezuita ze Sedmihradska (dnešního Rumunska)
Štěpán Pongracz. Po marném nucení k odpadu od katolické víry byli umučeni 7. IX. 1619. V roce 1625 byly jejich ostatky
převezeny do Trnavy. Za blahoslavené byli prohlášeni společně jako "košičtí mučedníci" (1905), svatořečil je papež Jan Pavel II.
2. VII. 1995 v Košicích.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.
Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.
Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.
Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.
Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.
Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.
Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.
Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.
Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z Knihy proroka Jeremiáše
42, 1-16; 43, 4-7
Osudy Jeremiáše a lidu po pádu Jeruzaléma
42.1Všichni vůdcové ozbrojených tlup, Jochanan, syn Kareachův, Azarjáh, syn Hošajáhův, i ostatní
lid od nejmenšího až po největšího 2přistoupili k
proroku Jeremiášovi a řekli mu: „Vyslyš naši prosbu a modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento zbytek, neboť zůstalo nás málo
z mnoha, jak vidíš na vlastní oči. 3Ať nám Hospodin, tvůj Bůh, oznámí cestu, po které máme jít a co máme dělat.“
4Prorok Jeremiáš jim řekl: „Vyslyším vás. Budu se modlit k Hospodinu, vašemu Bohu, jak si přejete. Všechno,
co mi odpoví, vám oznámím, nic vám nezamlčím.“ 5Oni řekli Jeremiášovi: „Ať je nám Hospodin pravdivým
a věrným svědkem, že uděláme všechno, s čím tě k nám Hospodin pošle. 6Ať je
to příjemné nebo ne, poslechneme hlas Hospodina, našeho Boha, k němuž tě posíláme, aby nám bylo dobře, když budeme
poslouchat hlas Hospodina, našeho Boha.“
7Když uplynulo deset dní, Hospodin oslovil Jeremiáše. 8Ten povolal
Jochanana, syna Kareachova, a všecky vůdce tlup, kteří byli s ním, i všechen lid od nejmenšího až po největšího
9a řekl jim: „Tak
praví Hospodin, Bůh Izraele, k němuž jste mě poslali, abych mu přednesl vaši prosbu:
10Jestliže zůstanete klidně v této zemi, vystavím vás a už nezbořím, zasadím a už
nevyplením; je mi líto neštěstí, které jsem vám způsobil. 11Nebojte se babylónského krále,
před nímž máte strach; nebojte se ho – praví Hospodin – neboť já jsem s vámi, pomohu vám a
z jeho ruky vás vysvobodím. 12Dám vám u něho milost, že se nad vámi smiluje a nechá vás bydlet ve vaší zemi.
13Jestliže však řeknete: ‚Nebudeme bydlet v této zemi‘, neposlechnete hlas Hospodina, svého Boha,
14ale naopak se rozhodnete: ‚Nikoli, půjdeme do egyptské země, abychom už neviděli válku, neslyšeli zvuk polnice,
netrpěli hlad, tam se usadíme‘; 15pak tedy slyšte Hospodinovo slovo vy, kteří jste zbyli!
Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže upřete svůj zrak na Egypt, abyste tam
šli, a vkročíte do něho, abyste tam bydleli: 16meč, kterého se bojíte, stihne vás tam v
egyptské zemi a hlad, který vám působí starosti, přijde na vás v Egyptě a tam zemřete.
43.4Jochanan, syn Kareachův, všichni vůdcové ozbrojených tlup a všechen lid neposlechli Hospodinův hlas,
aby zůstali v judské zemi, 5ale Jochanan, syn
Kareachův, a všichni vůdcové tlup vzali zbytky Judovců, kteří se ze všech národů, mezi
něž se rozprchli, vrátili, aby bydleli v Judsku, 6muže, ženy, děti, královské dcery,
všechny lidi, které zanechal Nabuzaradan, velitel tělesné stráže, s Gedaljáhem, synem
Achikama, syna Šafanova, vzali i proroka Jeremiáše a Barucha, syna Nerijáhova, 7a vešli do
egyptské země – neposlechli totiž Hospodinův hlas – a přišli až do Tafnesu.
RESPONSORIUM
Jer 42, 2; Pláč 5, 3
O.
Modli se za nás k Hospodinu, svému Bohu, za celý tento zbytek,
* zůstalo nás málo z mnoha.
V.
Stali jsme se sirotky bez otce, naše matky jsou jako vdovy.
* Zůstalo nás málo z mnoha.
DRUHÉ ČTENÍ
Z věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi
(Lumen gentium, nn. 42.49.50)
Pronásledování Církvi nikdy nebudou chybět
Ježíš, Syn Boží, projevil svou lásku k nám, když za nás obětoval svůj život; proto nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí
svůj život za něho a za své bratry.1 Už od prvopočátku jsou a stále budou někteří křesťané voláni, aby přede všemi, zejména před pronásledovateli,
podali toto největší svědectví lásky. Mučednictvím se učedník připodobňuje svému Mistru, který dobrovolně přijal smrt pro spásu
světa, a ztotožňuje se s ním v prolití krve, proto si Církev mučednictví váží jako vynikajícího daru a vrcholného důkazu lásky.
Je to sice dopřáno jen malému počtu, ale všichni mají být připraveni vyznat Krista před lidmi a následovat ho cestou kříže v pronásledováních,
která Církvi nikdy nebudou chybět.
Všichni křesťané jsou tedy povoláni a zavázáni, aby usilovali o svatost a dokonalost podle svého stavu. Neboť všichni, kdo náležejí Kristu a mají jeho
Ducha, vytvářejí jednu Církev a v Kristu jsou navzájem spojeni.2 Jednota těch, kdo putují po této zemi, s bratry, kteří už zesnuli v pokoji Kristově, se
nijak nepřerušuje, ba podle stálé víry Církve se ještě posiluje vzájemným sdílením duchovních hodnot.
Církev vždycky věřila, že Kristovi apoštolové a mučedníci, kteří prolitím krve vydali nejvyšší svědectví víry a lásky, jsou s námi v Kristu
těsně spojeni. A proto je zvlášť vřele uctívala stejně jako blahoslavenou Pannu Marii a svaté anděly a zbožně si vyprošovala jejich přímluvu.
RESPONSORIUM
Jan 15, 18-19.20
O.
Jestliže vás svět nenávidí, uvažte, že mne nenáviděl dříve než vás. *
Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co mu patří.
V.
Když pronásledovali mne, budou pronásledovat i vás. *
Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co mu patří.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého Melichara, aby svou věrnost zpečetil prolitím krve; na jeho přímluvu pomáhej
i nám následovat jeho pevnost ve víře. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|