[ nová verze ]
25. srpen 2020, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 21. týden Sv. Josefa Kalasanského, kněze, nezávazná památka Sv. Ludvíka, nezávazná památka Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. srpen 2020 Sv. Ludvíka, nezávazná památka
Narodil se roku 1214 v Poissy. Po předčasné smrti svého otce Ludvíka
VIII. se stal (1226) francouzským králem; dokud nedosáhl plnoletosti,
vládla místo něho jeho energická matka Blanka Kastilská. Oženil se (1234)
s Markétou Provensálskou a dobře vychoval svých 11 dětí. Snažil se nejen
žít, ale i vládnout podle křesťanských zásad. Přísně dbal na dodržování
spravedlnosti. Byl velkým přítelem klášterů; sám se stal členem III. řádu
sv. Františka. Ujímal se chudých a stavěl nemocnice. Snažil se urovnávat
spory bez války, ale nebyl zbabělcem; když bylo třeba, dovedl rázně
zasáhnout. Podnikl dvě křížové výpravy na osvobození Svaté země (1248 a
1270). Při druhé se nakazil morem a zemřel 25. VIII. 1270 poblíž dnešního
města Tunisu. V roce 1297 byl prohlášen za svatého.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.
Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.
Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.
K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.
A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R.
Ponížené vodí k cestám svým.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Jeremiáše
1, 1-19
Jeremiáš povolán za proroka
1Slova Jeremiáše, syna Chilkijáhova, z kněží usedlých v Anatotě, v Benjaminově
území. 2Hospodin k němu mluvil za dnů judského krále Jošíjáha, syna Amonova,
třináctého roku jeho vlády, 3ale i za dnů judského krále Jehojakima, syna
Jehošíjáhova, až do konce jedenáctého roku judského krále Sidkijáha, syna
Jošíjáhova, do pátého měsíce, kdy bylo odvlečeno obyvatelstvo Jeruzaléma do
vyhnanství.
4Hospodin mě oslovil: 5"Dříve než jsem tě utvořil v lůně,
znal jsem tě; dříve než jsi vyšel z mateřského života, posvětil jsem tě,
prorokem pro národy jsem tě ustanovil."
6Tu jsem řekl: "Ach, pane, Hospodine, neumím mluvit,
neboť jsem ještě příliš mladý."
7Hospodin mi pravil:
"Neříkej: ‚Jsem ještě příliš mladý‘,
neboť kamkoli tě pošlu, půjdeš,
a vše, co ti rozkážu, budeš mluvit.
8Neboj se jich,
neboť já jsem s tebou, abych tě vysvobodil.
– praví Hospodin.
9Pak Hospodin vztáhl svou ruku, dotkl se mých úst a řekl:
"Hle, kladu svá slova do tvých úst.
10Ustanovuji tě dnes nad národy a nad říšemi,
abys vytrhával a hubil,
abys ničil a bořil,
abys stavěl a sázel."
11Hospodin mě oslovil: "Co vidíš, Jeremiáši?" Řekl jsem:
"Vidím mandloňový prut." 12Hospodin odpověděl: "Dobře jsi viděl, neboť já bdím nad svým slovem a splním ho."
13Hospodin mě oslovil podruhé: "Co vidíš?" Řekl jsem: „Vidím hrnec, v němž to vře, jeho hořejší část je odvrácena od severu."
14Hospodin mi odpověděl:
"Od severu vyvře neštěstí
na všechny obyvatele země.
15Neboť já svolám všechny severní říše"
– praví Hospodin.
"Přijdou a každá postaví svůj trůn
u vchodu do bran Jeruzaléma,
kolem dokola u všech jeho hradeb
i ve všech judských městech.
16Vypořádám se s nimi soudně
pro všechnu jejich špatnost, že mě opustili,
že obětovali kadidlo cizím bohům
a klaněli se dílům svých rukou.
17Ty však přepásej svá bedra,
vstaň a mluv k nim vše, co ti přikážu.
Nelekej se jich,
abych tě nezbavil odvahy před nimi.
18Já totiž dnes udělám z tebe opevněné město,
železný sloup a bronzovou zeď proti celé říši,
proti judským králům a jejím knížatům,
proti jejím kněžím i lidu země.
19Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě,
neboť já budu s tebou"
– praví Hospodin –
"abych tě vysvobodil."
RESPONSORIUM
Jer 1, 5.9; Iz 42, 6
O.
Dříve než jsem tě utvořil v lůně, znal jsem tě; dříve než jsi vyšel z mateřského
života, posvětil jsem tě. *
Kladu svá slova do tvých úst.
V.
Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti a ustanovil jsem tě prostředníkem
smlouvy lidu a světlem národů. *
Kladu svá slova do tvých úst.
DRUHÉ ČTENÍ
Z duchovní závěti svatého Ludvíka synovi
(Acta Sanctorum Augusti 5 [1868], 546)
Spravedlivý král povznáší zemi
Nejdražší synu, především ti dávám naučení, abys miloval Pána, svého
Boha, celým svým srdcem a celou svou silou, neboť bez toho není spásy.
Synu, musíš se vyhýbat všemu, o čem víš, že se to Bohu nelíbí, to znamená
každému smrtelnému hříchu; raději musíš strpět všechna možná muka, než
abys udělal nějaký smrtelný hřích.
Dopustí-li Bůh na tebe nějaké utrpení, musíš to ochotně snášet, děkovat
za to a chápat, že je to k tvému dobru a že sis to snad zasloužil. A
dopřeje-li ti Bůh nějaký úspěch, musíš mu pokorně děkovat a dávat pozor,
aby tě přitom nezkazila pýcha nebo něco jiného, neboť nesmíš to, cos od
Boha dostal, obrátit proti němu nebo ho tím urážet.
Zúčastňuj se rád a zbožně bohoslužeb Církve, a v kostele se měj na
pozoru, aby ses nerozhlížel, zbytečně nemluv, ale zbožně se modli k Bohu
ústy nebo rozjímáním v srdci.
Měj soucitné srdce vůči chudým, ubohým a trpícím, a podle možnosti jim
poskytuj pomoc a útěchu. Za všechna dobrodiní, která ti Bůh udělí, mu
vzdávej díky, aby ti Bůh mohl dát ještě více. Vůči svým poddaným jednej
spravedlivě a neodchyluj se od spravedlnosti vpravo ani vlevo; a vždycky
buď spíše na straně chudého než bohatého, dokud nebudeš s jistotou znát
pravdu. Starej se o to, aby všichni, nad nimiž budeš mít moc, a především
osoby církevní a řeholní, žili pod ochranou spravedlnosti a pokoje.
Buď poslušně oddán naší matce římské církvi a nejvyššímu veleknězi jako
duchovnímu otci. Usiluj o to, aby byl z tvé země vymýcen každý hřích, a
zvláště rouhání a bludy.
Nejdražší synu, nakonec ti dávám požehnání, jaké může dát milující otec
synovi. Svatá Trojice a všichni svatí ať tě chrání od všeho zlého. Ať ti
dá Bůh milost, abys konal jeho vůli, a tím mu sloužil a vzdával čest,
abychom po tomto životě společně dospěli k němu a mohli ho vidět, milovat
a chválit bez konce. Amen.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Král 18, 3.5.6.7
O.
Konal, co se líbilo Pánu, nebylo mu rovného mezi všemi králi. Přimkl se k Bohu *
a nesešel z jeho cesty.
V.
Dbal na jeho přikázání a Pán byl s ním. *
A nesešel z jeho cesty.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys převedl svatého Ludvíka ze starostí o pozemskou vládu do slávy
tvého království v nebi; na jeho přímluvu veď i nás, abychom plněním
svých povinností usilovali o příchod tvého království k nám. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|