[ nová verze ]
2. červen 2020, Úterý
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 9. týden Sv. Marcelina a Petra, mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 2. červen 2020 Sv. Marcelina a Petra, mučedníků, nezávazná památka
Oba zemřeli v Římě mučednickou smrtí kolem roku 304 a byli pohřbeni na Via Labicana.
Císař Konstantin dal nad jejich hrobem postavit baziliku. Papež Damas uvádí v náhrobním nápisu, že jako chlapec mluvil s katem,
který je popravil a později se sám stal křesťanem. Byli brzy zařazeni mezi světce jmenované v mešním římském kánonu.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Ty Králi mučedníků svých,
koruno vyznávajících,
ty vedeš v říši nadhvězdnou,
kdo světskou slávou pohrdnou.
Svůj laskavý sluch nachyl k nám
i k našim snažným modlitbám.
Za chvály palem vítězných
nám hříšným odpusť všechen hřích.
Ty v mučednících vítězíš,
jak šetřit vyznavače víš:
nad hříchy dej nám vítězství
pro svoje milosrdenství.
To uděl, Otče přesvatý,
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Žalm 9B (10)
Bůh pomáhá utlačovaným
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
II
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Žalm 11 (12)
Prosba o pomoc proti zpupným
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Pán utlačeným dopomáhá k právu.
R.
Ponížené vodí k cestám svým.
PRVNÍ ČTENÍ
Z Knihy Job
31, 1-8. 13-23. 35-37
Job zdůrazňuje svou spravedlnost
Job řekl:
1„Smlouvu jsem uzavřel se svýma očima,
že nebudu na pannu chtivě hledět.
2Jaký úděl Bůh posílá shůry,
jaký osud přiřkne Všemohoucí z nebes?
3Nehrozí snad neštěstí zločinci,
zkáza těm, kdo činí nepravosti?
4Nevidí snad on mou cestu,
nepočítá všechny mé kroky?
5Jestliže jsem kráčel ve lži,
jestliže spěchala má noha za klamem,
6ať mě Bůh zváží na poctivé váze
a uzná mou bezúhonnost.
7Jestliže sešly mé kroky z cesty,
mé srdce se dalo strhnout očima,
jestliže na mých dlaních ulpěla špína,
8pak ať jiný jí, co jsem nasel,
ať má setba je vytrhána.
13Jestliže jsem pohrdl právem svého služebníka,
své služky, když měli se mnou spor,
14co bych si počal, až Bůh povstane k soudu,
co bych mu odpověděl, až bude vyšetřovat?
15Což i mého služebníka nestvořil v lůně můj Tvůrce,
nehnětl ho stejný Bůh v životě matky?
16K potřebám slabých jsem nebyl necitelný,
očím vdovy jsem nedal zahynout touhou,
17své sousto jsem nejídal sám,
sirotek se mnou se o ně dělil.
18Vždyť Bůh jak otec mě vychovával od mého mládí,
od mateřského lůna se o mě staral.
19Když jsem viděl ubožáka bez oděvu,
když se chudák neměl čím přikrýt,
20což jeho bedra mně nežehnala,
nehřál se vlnou mých ovcí?
21Jestliže jsem hrozil svou rukou nevinnému,
protože jsem viděl oporu v bráně,
22pak ať mi rámě vypadne z plece,
ať se můj loket zlomí ve svém kloubu,
23neboť děsná by byla má záhuba od Boha,
před jeho velebností bych nemohl obstát.
35Kéž by mě někdo slyšel!
To je mé poslední slovo! Kéž se mi Všemohoucí ozve!
Můj protivník ať podá žalobu!
36Jistě ji ponesu na svém rameni,
jako korunu si ji ovinu kolem hlavy,
37zpravím ho o každém kroku,
přijdu k němu jako kníže!“
RESPONSORIUM
Job 31, 3; Př 15, 3; Job 31, 4
O.
Nehrozí snad neštěstí zločinci, zkáza těm, kdo činí nepravosti?. *
Všude jsou Hospodinovy oči a pozorují zlé i dobré.
V.
Nevidí snad on mou cestu, nepočítá všechny mé kroky? *
Všude jsou Hospodinovy oči a pozorují zlé i dobré.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze spisu "Povzbuzení k mučednictví" od kněze Órigena
(Nn. 41-42: PG 11, 618-619)
Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy
Jestliže jsme přešli ze smrti do života,1 když jsme z nevěry přešli k víře, nedivme se, že nás svět nenávidí.2
Nikdo totiž, nepřejde-li ze smrti do života, ale zůstane ve smrti, nemůže milovat ty, kteří přešli takříkajíc z temného obydlí smrti
do příbytků světla života, zbudovaných z živých kamenů.
Ježíš za nás položil svůj život.3 Nuže i my jej položme, neříkám za něho, ale za sebe, to je za ty, kteří se mají naším mučednickým
svědectvím stát živými kameny.
Křesťane, nadešel čas našeho chlubení. Jak se praví: Nejen to, chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost
plodí osvědčenost, osvědčenost naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého.4
Jestliže platí, že stejně jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy,5
přijímejme Kristova utrpení s největší ochotou; a toužíme-li po hojné útěše, které se má dostat všem, kteří trpí, mělo by jich na nás
přijít hojně. Útěchy nemá zřejmě být stejně; kdyby se jí totiž mělo dostat všem stejně, nebylo by psáno: Jako se na nás ze všech stran
valí Kristovo utrpení, tak se nám také dostává všestranné útěchy.
Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy úměrně trápení, které s Kristem sdílejí. To přece víte od toho, jenž spolehlivě
prohlásil: Jsme si jisti, že stejně jako jste účastni utrpení, budete účastni i útěchy.6
Ústy proroka praví Bůh: V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl.7 Ale je snad nějaká doba příhodnější než tato, když
nás proto, že v Kristu vyznáváme svou víru v Boha, nyní ve světě odvádějí v triumfálním průvodu do vězení, ale my kráčíme spíš jako
vítězové než poražení?
Vždyť Kristovi mučedníci přece s Kristem připravují knížata a mocnosti o kořist a s Kristem nad nimi triumfují. Měli podíl na jeho utrpení,
mají účast také na tom, čeho tak mocně svým utrpením dosáhl. Nuže, který jiný den by měl být dnem spásy než ten, v němž takto odcházíte z
tohoto světa?
Ale kladu vám přitom na srdce: Nikomu nedávejte žádné pohoršení, aby naše služba nedošla pohany, ale ve všem se projevujte jako služebníci Boží,
s velikou trpělivostí,8 a říkejte si: Co tedy teď mám očekávat, ne-li Pána?9
1 Jan 3, 14
2 srov. 1 Jan 3, 13
3 1 Jan 3, 16
4 Řím 5, 3-5
5 2 Kor 1, 5
6 srov. 2 Kor 1, 7
7 Kor 6, 2; Iz 49, 8
8 srov. 2 Kor 6, 3-4
9 srov. Žl 38 (39), 8
RESPONSORIUM
Ef 6, 12.14a.13
O.
Vedeme zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, proti zlým duchům v ovzduší. *
Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.
V.
Vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všecko překonat a obstát. *
Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty vedeš svou Církev, aby ze slavného svědectví mučedníků čerpala sílu a odvahu;
pomáhej nám, ať vedeni příkladem svatého Marcelina a Petra také my žijeme z víry a v jejich
přímluvě ať máme oporu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|