[ nová verze ]
25. květen 2020, Pondělí
3. týden žaltáře
Doba velikonoční, 7. týden Sv. Bedy Ctihodného, kněze a učitele Církve, nezávazná památka Sv. Řehoře VII., papeže, nezávazná památka Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 25. květen 2020 Sv. Marie Magdalény de Pazzi, panny, nezávazná památka
Narodila se roku 1566 ve Florencii. Vstoupila do kláštera karmelitek
(1582) a v roce 1584 složila slavné sliby. Od té doby procházela mnoha bolestnými očistnými zkouškami a dosáhla vysokého stupně mystického
života. Měla různá vidění, při nichž hlasitě promlouvala a její spolusestry sebraly několik
svazků zpráv o těchto extázích. Vytrvale prosila za obnovu Církve a ukazovala sestrám cestu k dokonalosti. Zemřela
25. V. 1607 ve Florencii a v roce 1669 byla prohlášena za svatou.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.
Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.
Křehkosti těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.
Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičná chvála zní. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude. Aleluja.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej. Aleluja.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.
V.
Srdce mé i tělo, aleluja.
O.
Jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
4, 1-10
Bůh si nás zamiloval
1Milovaní, každému duchu hned nevěřte, ale zkoumejte duchy, zdali jsou z Boha; vždyť je ve světě mnoho lžiproroků.
2Ducha Božího poznáte takto: každý duch, který vyznává, že Ježíš přišel jako Mesiáš v těle, je z Boha;
3ale žádný duch, který Ježíše nevyznává, není z Boha. To je duch antikristův, o němž jste slyšeli, že má přijít,
a už teď je na světě.
4Vy, děti, jste z Boha a zvítězili jste nad nimi, neboť větší je ten, který je ve vás, než ten, který je ve světě.
5Oni jsou ze světa. Proto co říkají, vychází ze světského smýšlení, a svět jim dopřává sluchu.
6My jsme z Boha. Kdo zná Boha, dopřává sluchu nám, kdo z Boha není, sluchu nám
nedopřává. Podle toho rozeznáme ducha pravdy a ducha bludu.
7Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha.
8Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. 9V tom se ukázala Boží
láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. 10V tom záleží
láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
RESPONSORIUM
1 Jan 4, 9; Jan 3,16
O.
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, *
aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.
V.
Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, *
aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Ze zápisu výpovědí svaté Marie Magdalény de‘Pazzi
(Mss. III, 186.264; IV, 716: Opera di S. M. Maddalena de‘Pazzi,
Firenze, 1965, 4, pp. 200.269; 6, p. 194)
Přijď, Duchu Svatý
Ano, podivuhodné jsi, Slovo, ve Svatém Duchu. Vždyť působíš, že Duch
Svatý tě zasévá do duše, takže se duše spojuje s Bohem, Boha přijímá,
poznává ho a v ničem kromě něho nenachází nasycení.
A Duch Svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného
Beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch
sám vane a žádá si přijít.
Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází
z bytnosti Otcovy a lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen
a ta se do něho noří. Jako když vyvěrají dvě řeky a slévají se, takže
menší ztrácí své jméno a přijímá jméno té větší, právě tak působí tento
božský Duch vstupující do duše, aby se s ní spojil. Nezbývá, než aby
duše, která je přece menší, ztratila své jméno a přenechala je Duchu;
učiní to, jestliže se mu natolik otevře, že s ním splyne v jedno.
A tento Duch, rozdavatel bohatství uloženého v srdci Otcově a strážce
úradků vytvářejících se mezi Otcem a Synem, proniká do duše s takovou
jemností, že nebývá ani pozorován a že jen málo lidí rozezná jeho
skutečnou velikost.
Mocně i lehce proudí Duch do všech míst, která jsou hotova a připravena
jej přijmout. Každé ucho rozeznívá svým opětovným slovem i svým
nejhlubším mlčením. Nehybný i sám pohyb, příbojem lásky všecko proniká.
Nezůstáváš stát, Svatý Duchu, v nehybnosti Otcově ani ve Slově, a přece
jsi ustavičně v Otci i ve Slově i v sobě samém, jakož i v každém dobrém
duchu a ve všem stvoření. Stvoření tě potřebuje pro krev, kterou prolil
jednorozený Boží Syn, Boží Slovo, které se z nesmírné lásky samo učinilo
svému stvoření nepostradatelným. Ty spočíváš na každém stvoření, které se
spravuje tak, aby skrze účastenství na tvých darech dosáhlo v čistotě
skutečné podobnosti s tebou. Spočíváš na těch, kteří byli skropeni krví
Beránkovou, nechávají v sobě Boží Slovo působit a připravují ti v sobě
důstojný příbytek.
Přijď, Duchu Svatý! Ať přijde sjednocení s Otcem a láska Syna-Slova. Ty
Duchu pravdy, jsi odměna svatých, jsi občerstvení duší a světlo těch, kdo
jsou v temnotách, tys bohatství všech chudobných, poklad milujících,
nasycení hladových, útěcha všech, kdo jsou mimo domov. Jsi to právě ty,
v němž jsou obsaženy všechny poklady.1
Přijď ty, který jsi sestoupil na Marii a způsobil, že Slovo se stalo
tělem, a svou milostí v nás učiň to, cos v Marii učinil skrze milost
a přirozenost!
Přijď ty, který živíš každou čistou myšlenku, přijď, prameni veškeré dobroty a koruno veškeré čistoty!
Přijď, Duchu Svatý, a znič v nás všechno, co nám brání, abychom se nestrávili v tobě.
1 srov. Kol 2, 3
RESPONSORIUM
Srov. 1 Kor 2, 9-30
O.
Oko nevidělo, ucho neslyšelo, člověk nikdy ani nepomyslil na to, *
co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují, aleluja.
V.
Nám to bylo zjeveno skrze jeho Ducha. *
Co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty stále povoláváš lidi, aby se ti zcela zasvětili a žili v panenské čistotě, tys
naplnil svatou řeholnici Marii Magdalénu svou láskou a zahrnuls ji hojností svých darů; dej, ať se
i my řídíme příkladem její čistoty a lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|