Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

2. duben 2020
Sv. Františka z Pauly, poustevníka, pro připomínku

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Kdo přemítá o zákoně Páně.
O. Ovoce nese správně ve svůj čas.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

     ¹Melchizedech byl král Sálemu a kněz Boha Nejvyššího. Když se Abrahám vracel po porážce králů, vyšel mu vstříc a požehnal mu. ²Abrahám mu přidělil ze všeho desátek. Jméno Melchizedech se vykládá „král spravedlnosti“ a král Sálemu zase z namená „král pokoje“. ³Neuvádí se jeho otec, matka, rodokmen, kdy začal žít a kdy skonal; a tím se podobá Božímu Synu a zůstává knězem navždy.
     ⁴Uvažte jen, jak velký musí být ten, jemuž dal Abrahám jako desátek nejlepší část z kořisti, on, patriarcha! ⁵Léviovi potomci, kterým se dostává kněžského poslání, mají sice právo stanovené v Zákoně, že mohou vybírat desátky od lidu, to je od vlastních bratří, kteří přece také pocházejí od Abraháma. ⁶Ale tady dostává od Abraháma desátek někdo, jenž nepochází z jejich středu, a uděluje požehnání tomu, kdo byl nositelem přislíbení! ⁷O tom přece není vůbec sporu, že požehnání dostává nižší od vyššího!
     ⁸A dále: tady dostávají desátek lidé smrtelní, tam však někdo, o němž se svědčí jako o živém. A konečně: ⁹když dal desátek Abrahám, dal ho tím – abych tak řekl – i Lévi, ačkoliv on smí sám desátky vybírat. ¹⁰Byl totiž ještě v bedrech svého praotce, když mu Melchizedech přišel naproti.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z věroučné konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi

     Hle, blíží se dni, praví Hospodin, kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu... Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem... Neboť mě poznají všichni od nejmenšího až do největšího, praví Hospodin.¹ Tuto novou smlouvu uzavřel Kristus, novou úmluvu ve své krvi;² ze Židů i pohanů si povolal lid, aby ne podle těla, nýbrž v Duchu rostl v jednotu a byl novým lidem Božím. Ti, kdo věří v Krista, kdo se znovu narodili skrze slovo živého Boha, ne ze semene pomíjejícího, ale nepomíjejícího,³ ne z těla, ale z vody a Ducha Svatého,⁴ tedy vytvářejí rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví..., který kdysi nebyl jeho lidem, teď však je to lid Boží.⁵
     Tento mesiášský lid má svou hlavu – Krista, ten byl vydán na smrt pro naše hříchy, a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění,⁶ nyní slavně vládne na nebi, neboť získal jméno, které je nade všechno jméno.⁷ Tento lid má svůj stav – důstojnost a svobodu Božích dětí, v jejichž srdci přebývá Duch Svatý jako v chrámě.⁸ Má svůj zákon – nové přikázání milovat tak, jak nás miloval Kristus.⁹ A má svůj cíl – Boží království, jemuž dal pozemský počátek sám Bůh a které má dále růst, až je on sám také dokoná na konci času, kdy se ukáže Kristus, náš život,¹⁰ a kdy také tvorstvo bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí.¹¹ A tak ačkoli tento mesiášský lid vůbec nezahrnuje všechny lidi a nejednou představuje malé stádečko,¹² je pro celé lidské pokolení naprosto bezpečným zárodkem jednoty, naděje a spásy. Kristus ho ustavil jako společenství života, lásky a pravdy, činí z něho nástroj vykoupení všech lidí a posílá jej do celého světa jako světlo světa a sůl země.¹³
     A jako už byl starý tělesný Izrael putující kdysi pouští nazýván Božím shromážděním,¹⁴ tak také nový duchovní Izrael, putující v tomto čase a vyhlížející trvalé město, které přijde,¹⁵ je nazýván Církví Kristovou.¹⁶ Sám ji totiž získal svou krví,¹⁷ naplnil svým Duchem a vybavil vhodnými prostředky viditelné a společenské jednoty. Shromáždění těch, kdo s vírou vzhlížejí k Ježíši jako k původci spásy a zdroji jednoty a pokoje, svolal Bůh a ustavil Církev, aby byla pro všechny společně a pro každého zvlášť viditelnou svátostí této spasitelné jednoty.
     ¹ Jer 31, 31.33.34
     ² srov. 1 Kor 11, 25
     ³ srov. 1 Petr 1, 23
     ⁴ srov. Jan 3, 5-6
     ⁵ srov. 1 Petr 2, 9.10
     ⁶ Řím 4, 25
     ⁷ srov. Flp 2, 9
     ⁸ srov. 1 Kor 6, 19
     ⁹ srov. Jan 13, 34
     ¹⁰ srov. Kol 3, 4
     ¹¹ Řím 8, 21
     ¹² srov. Lk 12, 32
     ¹³ srov. Mt 5, 13-16
     ¹⁴ srov. Neh 13, 1
     ¹⁵ srov. Žid 13, 14
     ¹⁶ srov. Mt 16, 18
     ¹⁷ srov. Sk 28, 20

RESPONSORIUM

TŘETÍ ČTENÍ

Z dopisu svatého Františka z Pauly spolubratřím

     Náš Pán Ježíš Kristus, odměňující se svrchovanou velkodušností, kéž vám vyplatí mzdu za vaši práci.
     Prchejte před zlem, překonávejte nebezpečí. A my i všichni naši bratři, ač jsme nehodní, bez ustání prosíme Boha Otce, jeho Syna Ježíše Krista, ale i Kristovu panenskou Matku Marii, aby vás neopouštěli ve vašem úsilí o zdraví a spásu duše i těla.
     Opravdu naléhavě vás vybízím, bratři, prozíravě a pilně pracujte na spáse své duše. Smrt je jistá a život krátký a odvane jako dým.
     A tak zaměřte svou mysl na umučení našeho Pána Ježíše Krista. Zamiloval si nás tak, že sestoupil z nebe, aby nás vykoupil, a za nás snášel všechna duševní i tělesná trápení a žádnému utrpení se nevyhýbal. Dal nám příklad dokonalé trpělivosti a lásky, takže bychom měli i my být v  každém neštěstí trpěliví.
     Nenávist a nepřátelství odložte, prozíravě šetřte tvrdými slovy. A když je přece jen vypustíte z úst, neuškodí, když týmiž ústy, která zranila, pronesete něco hojivého. A také si navzájem odpouštějte, abyste si později nepřipomínali křivdy, které jste si vzájemně způsobili. Připomínat křivdu znamená totiž další bezpráví a dovršení hněvu, znamená držet se hříchu a nenávidět spravedlnost, znamená mít v ráně střelu zrezivělou a  srdce plné jedu, znamená plýtvat silami a mít na duši červa, znamená zmatení v modlitbě a roztržitost při přednášení proseb Bohu, znamená odcizení v lásce a osten vězící v srdci, znamená, že nepravost nikdy neusíná a hřích nikdy nepřestává, znamená každodenní smrt.
     Milujte pokoj, nejdražší poklad, po kterém by každý z nás měl co nejvíc toužit, Víte, že naše hříchy popouzejí Boha ke hněvu; nezbývá tedy než činit pokání, aby nás Bůh milosrdně ušetřil. Co před lidmi utajíme, před Bohem zůstává zjevné; obraťte se tedy s upřímným srdcem. Žijte tak, abyste na sebe soustředili požehnání Páně, a pokoj Boha, našeho Otce, ať je vždycky s vámi.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys vedl svatého Františka cestou pokory a odříkání k slávě tvých svatých; veď i nás, ať také patříme mezi ty, kdo mají pokorné srdce, aby se na nás naplnila tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie