Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. říjen 2019
Sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Zjev jasnou tvář svému služebníku.
R. Nauč mě, Pane, svým přikázáním.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

     ¹Hospodin zástupů promluvil takto:

²„Tak praví Hospodin zástupů:
Velikou horlivostí horlím pro Sión,
horlím pro něj velikým hněvem.

     ³Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sión, budu přebývat uprostřed Jeruzaléma, Jeruzalém bude nazván věrným městem a hora Hospodina zástupů horou svatou.
     ⁴Tak praví Hospodin zástupů: Znovu budou sedat starci a stařeny na jeruzalémských náměstích, pro vysoké stáří každý s holí v ruce. ⁵Náměstí města budou plná chlapců a děvčat, budou si hrát na jeho náměstích.
     ⁶Tak praví Hospodin zástupů: I když se to zdá podivuhodné v očích těch, kdo v těchto dnech zbyli z tohoto lidu, musí to být podivuhodné i v mých očích? – praví Hospodin zástupů.
     ⁷Tak praví Hospodin zástupů:

Hle, vysvobodím svůj lid
ze země východu i západu slunce,
⁸přivedu je,
budou bydlet uprostřed Jeruzaléma,
budou mým lidem
a já jim budu Bohem
v pravdě a spravedlnosti.

     ⁹Tak praví Hospodin zástupů: Ať zesílí ruce vám, kteří v těchto dnech z úst proroků slyšíte slova o dni, kdy byl položen základ k domu Hospodina zástupů, abyste mohli vystavět chrám.

¹⁰Neboť před těmi dny nedostávali mzdu
ani lidé, ani dobytek;
ten, kdo vcházel, i ten, kdo vycházel,
nebyl v bezpečí před nepřítelem;
dopouštěl jsem
vzájemnou nenávist lidí.
¹¹Nyní se však nebudu chovat jako v dřívějších dobách
k těm, kdo zbyli z tohoto lidu
– praví Hospodin zástupů.
¹²Vzejde setba pokoje:
vinice vydá svůj plod,
země vydá svou úrodu,
nebesa vydají svou rosu;
to všechno
dávám do vlastnictví
těm, kdo zbyli z tohoto lidu.

     ¹³Jako jste byli pro pohany kletbou, dome judský a dome izraelský, tak vás zachráním, abyste byli požehnáním; nebojte se! Ať vaše ruce zesílí! ¹⁴Neboť tak praví Hospodin zástupů: jako jsem se rozhodl působit vám zlo, když mě popouzeli k hněvu vaši otcové – praví Hospodin zástupů, a ¹⁵neměl jsem slitování, tak jsem se v těchto dnech znovu rozhodl obdařit dobrem Jeruzalém a judský dům, nebojte se!
     ¹⁶Musíte však plnit toto: jeden druhému mluvte pravdu, ve svých branách konejte soudy, které vedou k pokoji! ¹⁷Nesmýšlejte v srdci špatně o svém bližním, nelibujte si v křivé přísaze, neboť právě to všechno nenávidím“ praví Hospodin.
     ²⁰„Tak praví Hospodin zástupů: Ještě přijdou národy a obyvatelé mnohých měst, ²¹přijdou obyvatelé jednoho města k obyvatelům města druhého a řeknou: ‚Pojďme usmířit Hospodina, pojďme hledat Hospodina zástupů! Já půjdu také.‘ ²²Přijdou mnohé národy, mocné kmeny, aby hledaly Hospodina zástupů v Jeruzalémě a usmířily ho.
     ²³Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech deset lidí ze všech pohanských jazyků uchopí lem šatu jednoho Judovce a řeknou: ‚Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že s vámi je Bůh.‘“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Ignáce Antiochijského Římanům

     Píšu všem církvím a všem kladu na srdce, že jdu rád pro Boha na smrt; jen kdybyste mi v tom nebránili. Zapřísahám vás, abyste mi neprokazovali svou náklonnost v nepravý čas. Nechte mě, ať jsem potravou šelem, protože s jejich pomocí mohu dojít k Bohu: jsem Boží pšenice a až mě zuby šelem rozemelou, budu shledán čistým chlebem Kristovým. Usilovně za mě Krista proste, aby právě ony byly tím nástrojem, který ze mě udělá pravou Boží oběť.
     Žádné slasti světa ani žádné pozemské království by mi nebyly k ničemu. Zemřít pro Ježíše Krista je pro mě lepší než kralovat nade všemi končinami země. Hledám toho, který pro nás zemřel, toužím po tom, který pro nás vstal z mrtvých. A chvíle mého zrození už nadchází. Promiňte, bratři, ale nestůjte v cestě mému životu a nepřejte si mou smrt. Když chci být Boží, nedávejte mě světu a nesvádějte mě hmotou. Nechte mě dojít čistého světla; až tam dojdu, bude ze mě pravý člověk. Dovolte mi, abych byl v utrpení následovníkem svého Boha. Každý, kdo ho v sobě má, musí vědět, co chci, a musí mít se mnou soucit, protože ví, co mě souží.
     Vládce tohoto věku se mě hodlá zmocnit a zničit mé smýšlení obrácené k Bohu. Nuže, ať mu nikdo z vás, kteří jste u toho, není nápomocen; postavte se naopak za mě, na Boží stranu. Neměli byste mít v ústech Ježíše Krista, ale srdcem toužit po světě. Kéž ve vás nepřebývá závist. A ani kdybych vás osobně o něco žádal, nevěřte mi, ale raději věřte tomu, co vám teď píšu, neboť vám píšu jako živý, který touží zemřít. Má touha je ukřižována a žádný oheň pozemské žádosti už ve mně neplane, to spíš je ve mně živá, mluvící voda, která mi uvnitř říká: „Vzhůru k Otci!“ Nekochám se pomíjejícím pokrmem ani radovánkami tohoto života, chci chléb Boží, to jest tělo Ježíše Krista, ze semene Davidova, a za nápoj chci jeho krev, to jest lásku nepomíjející.
     Nechci už žít podle lidí. Ale bude to tak, jestliže si to budete přát. Přejte, aby i vám bylo přáno. Jen ve stručnosti vás prosím: Věřte mi! Sám Ježíš Kristus vám to zjeví, že mluvím pravdu, a to jsou ústa, která nelžou, jimi přece mluví sám Otec.
     Proste za mě, abych došel cíle. Nepsal jsem vám podle těla, ale podle smýšlení Božího. Půjdu-li na smrt, přáli jste mi; jestliže však nebudu uznán toho hodným, nenáviděli jste mě.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, ty posiluješ mučedníky, aby ti statečně vydávali svědectví, a stali se ozdobou tvé Církve; dej, ať slavné mučednictví svatého Ignáce dodává i nám odvahu a sílu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie