Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

23. září 2019
Sv. Pia z Pietrelciny, kněze, památka

Narodil se v obci Pietrelcina u Beneventu v jižní Itálii roce 1887. Vstoupil do řádu kapucínů, byl vysvěcen na kněze (1910) a s velkým pastoračním úsilím konal svou službu především v městečku San Giovanni Rotondo v italské Apulii. V modlitbě a s pokorou sloužil Božímu lidu duchovním vedením věřících, smiřováním kajícníků a starostlivou péčí o nemocné a ubohé. Dne 20. září 1918 obdržel stigmata a plně připodobněný ukřižovanému Kristu dokončil pozemskou pouť 23. září 1968. V roce 2002 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za svatého.

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.

Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

² Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
      v rozhorlení svém mě netrestej! –

³ Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
      uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
⁴ Na dno roztřesena je má duše, *
      jak chceš, Pane, dlouho otálet? –

⁵ Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
      pro své slitování zachraň mě!
⁶ Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
      kdo by v podsvětí tě velebil? –

⁷ Už jsem vysílen svým naříkáním, †
      každou noc jen pláčem lože skrápím, *
      slzami své lůžko promáčím.
⁸ Oko mé je hořem zakaleno, *
      stárnu z tolika svých nepřátel. –

⁹ Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
       Neboť Pán mé nářky uslyšel.
¹⁰ Uslyšel Pán volání mé prosby, *
       vyslyšel Pán moji modlitbu. –

¹¹ Ať se poděsí mí nepřátelé, *
       ať se s hanbou kvapně odklidí!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Znovu přijde soudit živé i mrtvé.

² Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
      vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
³ Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
      hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –

⁴ protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
      zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
⁵ Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
      zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –

⁶ pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
      navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
⁷ Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
      vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –

⁸ Pán zato bude trůnit věčně, *
      k soudu si postavil svůj stolec.
⁹ Svět bude soudit spravedlivě, *
       rozsudek vyřkne nad národy. –

¹⁰ Pán bude útočištěm slabých, *
       útulkem jejich v době bídy.
¹¹ A budou v tebe důvěřovat, *
       ti, kdo se znají k tvému jménu,
    neboť kdo tebe hledá, Pane, *
       toho ty v nouzi neopustíš.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

¹² Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
       mezi národy zvěstujte jeho skutky!
¹³ Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
       nikdy nezapomíná jejich nářků. –

¹⁴ Smiluj se nade mnou, Pane, *
       shlédni na moji bídu,
    co snáším od nepřátel, *
       vyveď mě od bran smrti!
¹⁵ Ať všechnu chválu tvou zpívám †
       v branách siónské dcery *
       a nad tvou pomocí jásám. –

¹⁶ Propadli pohané do jam, *
       které kopali jiným,
    sami se lapili nohou *
       do léčky, kterou kladli.
¹⁷ Tak se Pán projevil soudem: †
       neboť se polapil hříšník *
       do díla vlastních rukou. –

¹⁸ Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
       s pohany, kteří na Boha zapomínají,
¹⁹ ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
       naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –

²⁰ Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
       před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
²¹ Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
       ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.

V. Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R. A byl ho poslušen z celého srdce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Ezechiela

     ¹Hospodin mě oslovil: ²„Synu člověka, prorokuj proti pastýřům Izraele, prorokuj a řekni jim: Pastýři, tak praví Pán, Hospodin:
     Běda pastýřům Izraele, kteří pásli sami sebe! Či neměli pastýři pást své stádo? ³Sytili jste se mlékem, odívali vlnou, vykrmená zvířata jste si zabíjeli, ale stádo jste nepásli. ⁴Neposílili jste, co bylo slabé, neuzdravili jste nemocné, neobvázali jste, co bylo zraněné, nepřivedli zpět, co bylo rozptýlené, nehledali ztracené, násilím jste ovládli silné. ⁵Rozprchly se ovce bez pastýře, staly se potravou veškeré divoké zvěři. ⁶Mé stádo se rozprchlo a bloudí po všech horách, po všech vysokých pahorcích, po celé širé zemi se rozprchlo mé stádo, a nikdo ho nehledá, nikdo se po něm neptá!
     ¹¹Tak praví Pán, Hospodin: Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. ¹²Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase. ¹³Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a  přivedu je do jejich vlasti, budu je pást na izraelských horách, v údolích i na zemských lučinách. ¹⁴Povedu je na tučnou pastvu, budou přebývat na nejvyšších izraelských horách, odpočinou si tam v  dobrém ovčinci, na izraelských horách budou požívat žírnou pastvu. ¹⁵Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek – praví Pán, Hospodin. ¹⁶Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě.
     ²³Ustanovím nad nimi jednoho pastýře, který je bude pást, svého služebníka Davida, on je bude pást, on jim bude pastýřem. ²⁴Já, Hospodin, budu jim Bohem, můj služebník David bude knížetem mezi nimi. Já, Hospodin, jsem tak řekl. ²⁵Uzavřu s nimi smlouvu pokoje, vyženu divokou zvěř ze země, budou bezpečně bydlet na stepi, v lesích budou spát. ²⁶Usadím je kolem své hory, v příhodný čas jim sešlu déšť, bude to déšť požehnání. ²⁷Polní stromoví vydá svůj plod i země svou úrodu, v bezpečí budou bydlet na své půdě. Poznají, že já jsem Hospodin, až zlomím tyče jejich jařma a vysvobodím je z  moci otrokářů. ²⁸Nebudou už kořistí národů, nebude je už hltat divoká zvěř, v bezpečí budou bydlet, nikdo je nebude děsit. ²⁹V hojnosti jim dám bujné rostlinstvo, nebudou už na zemi trápeni hladem, nebudou už pro pohanu lidem. ³⁰Tehdy poznají, že já, Hospodin, jejich Bůh, jsem s nimi, a oni, izraelský dům, jsou mým národem – praví Pán, Hospodin. ³¹Vy, moje ovce, jste stádem, které já pasu, a já jsem vaším Bohem – praví Pán, Hospodin.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Pia z Pietrelciny, kněze

     Božský Umělec usilovně buší do spasitelného dláta a pečlivě opracovává kameny, aby je připravil pro stavbu věčného chrámu. Tak zpívá naše laskavá matka svatá Církev katolická v latinském hymnu liturgie posvěcení kostela. A opravdu to tak je.
     Každou duši vyvolenou pro věčnou slávu lze velmi příhodně označit jako kámen určený pro stavbu věčné svatyně. Stavitel, jenž chce vystavět budovu co nejlépe, musí nejdříve opracovat kameny, ze kterých bude stavět. A toho dosáhne pomocí úderů kladiva a dláta. Stejně si počíná nebeský Otec vůči vyvoleným duším, které jeho nejvyšší moudrost a Prozřetelnost určily již od věků, že budou sloužit ke stavbě věčného chrámu.
     Duše určená k tomu, aby kralovala s Kristem ve věčné slávě, musí být opracována údery kladiva a dláta; božský Umělec jich užívá, aby si připravil kameny, vyvolené duše. Ale co vlastně jsou tyto údery kladivem a dlátem? Temnota, má sestra, obavy, pokušení, zármutek ducha, duchovní bázlivost svědčící o nějaké nemoci, tělesné obtíže...
     Děkujte tedy nekonečné dobrotě věčného Otce, že vaši duši určenou ke spáse vede takovýmto způsobem. Proč se nehonosit tím, čím prošli i nejlepší ze všech otců? Otevřete své srdce tomuto nebeskému Lékaři duší a s plnou důvěrou se mu vrhněte do náručí. Vždyť vás vede jako vyvolené, abyste šli vzápětí za Ježíšem až na výšinu kalvárskou. Já na vás myslím s radostí a největším zájmem, jak si asi ve vás vede Boží milost.
     Vůbec nepochybujte, že by sám Bůh neřídil všechno, co potkává vaši duši. Proto se nebojte, že narazíte na něco zlého, či na nějakou křivdu vůči Bohu. Musí vám stačit vědomí, že jste nikdy za celý svůj život neurazili Pána, že je naopak víc a více oslavován.
     Jestliže se tento nejlaskavější Ženich vaší duše před vámi skrývá, nečiní tak proto, abyste si mysleli, že vás chce trestat za vaši nevěrnost, nýbrž proto, aby podrobil těžší zkoušce vaši věrnost a stálost a aby vás také vyléčil z nějakých neduhů, které naše tělesné oči tak dobře nevidí; totiž takové neduhy a hříchy, jakých není prost ani spravedlivý. V Písmu svatém se přece praví, že i spravedlivý sedmkrát padne.
     A věřte mi, že kdybych vás nepoznal tak sklíčené, měl bych menší radost, protože bych si myslel, že vás Pán podělil perlami jen skrovně... Odhoďte své tíživé pochybosti jako pokušení... Zbavte se i těch pochybností, které se týkají vašeho způsobu života, jako byste nenaslouchali Božímu volání a vzdorovali něžnému vábení Božského Ženicha. To všechno totiž nevychází z dobrého ducha, ale ze zlého. Jde tu o ďábelské pletichy, jejichž cílem je, abyste sešli z cesty dokonalosti nebo se alespoň na ní zastavili. Jenom neklesejte na mysli!
     Kdykoliv se vám Ježíš ukáže, děkujte mu; a kdykoliv se před vámi skryje, také mu děkujte: to všechno patří ke slastem lásky. Toužím po tom, abyste s Ježíšem na kříži odevzdávali svého ducha a s Ježíšem abyste volali: Dokonáno jest!

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Všemohoucí, věčný Bože, tys vyznamenal svatého kněze Pia mimořádnou milostí: dopřáls mu sdílet bolesti tvého Syna na kříži a skrze jeho službu jsi rozmnožoval podivuhodné skutky svého milosrdenství; na jeho přímluvu dopřej i nám, ať jsme po celý život spojeni s Kristovým utrpením a smrtí a jednou šťastně dojdeme do slávy vzkříšení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie